Má kamera a já

Filmovat je důležitější než žít, domnívá se kinoamatér Max, hrdina snímku Má kamera a já. Kam až může taková životní filozofie zajít, se snaží postihnout ve své nevšední komedii francouzský dokumentarista, scenárista a režisér Christophe Loizillon. – Šestatřicetiletý Max vzpomíná na nejzásadnější události svého života. Je adoptovaný. První kameru mu daroval k šestým narozeninám strýček, který trpěl nezřízenou filmovací vášní. Max od toho okamžiku vše zběsile filmuje a zapomíná žít. Když si založí videofirmu Všichni v obraze a natáčení se stane jeho povoláním, potkává se s lidmi, kteří v mnohém změní jeho život. - Autoři hravého snímku se táží po smyslu natáčení rodinných filmů (oslav, narození apod.) a poukazují na soudobou posedlost zaznamenávat objektivem kamery rychle plynoucí život okolo. Představují hledáček kamery jako náhradní lidské oko. Malý přístroj se však staví mezi člověka a svět a ovlivňuje jeho skutečné vnímání a prožívání. Důsledkem může být zaslepenost zachyceným obrazem; lidé pak žijí jen „zprostředkovaně“. - Film je zajímavý svou formou a zvoleným způsobem snímání. Děj je sestaven z Maxem natočených materiálů různého formátu. Protagonista je stále za kamerou, vidíme ho jen sporadicky. Dominuje tedy subjektivní pohled, doplněný ještě Maxovým komentářem. - Leitmotivem jsou záběry na ořešák, zasazený při chlapcově adopci jeho otcem. Rostoucí strom se tak stává symbolem skutečné lidské paměti.
-zz-, Filmový přehled 2004/3

Zdánlivě jednoduchý, avšak nápaditý a emotivně působivý snímek pojednává o posedlosti život filmovat - nikoli prožívat. Hrdinou příběhu je muž, jenž od svých šesti do šestatřiceti let jen zřídka pustí ukazováček ze spouště kamery, jíž zaznamenává každodenní události. Nutkání natáčet a odpor k navazování kontaktů jsou zde zkoumány s výraznou humornou nadsázkou a příjemnou melancholií. Náš hrdina Max (Zinedine Soualem) se náhle zamiluje do smyslné slepé dívky (Julie Gayetová). Stává se vypravěčem vlastní odysey, jejíž součástí jsou jeho stále propracovanější amatérské filmy. Citový růst - a v tomto směru má stále co dohánět - u něj ovlivňují stejnou měrou dvě věci: hledáček kamery a přirození. Soualem, obdařený smyslem pro jemně humorný výraz, je ve své roli absolutně přesný a stejně jako jeho partnerka přesvědčivý v každé nuanci.
Lisa Nesselson
38. MFF Karlovy Vary

Film o síle obrazu a paměti, o posedlosti filmováním, která je silnější než touha život skutečně prožít, vypráví o šestatřicetiletém Maxovi, jehož jedinou vášní je natáčet. Natáčet Boha, holky a sebe. V jeho životě lze jen s obtížemi najít okamžik, kdy by ukazováček netiskl na spoušť kamery. Hledáček ovlivnil Maxovo citové zrání stejně intenzivně, jako jeho pohlavní orgán.

Dny Evropského filmu 2004