Luna Papa

V malé vesnici, nedaleko Samarkandu, žije sedmnáctiletá dívka Mamlakat, která sní o tom, že se stane herečkou. Jedné měsíční noci ji svede tajemný "herec", který tvrdí, že je přítelem Toma Cruise, potom zmizí ve tmě. Zanedlouho Mamlakat zjistí, že je těhotná.

Pro jejího otce Safara a bratra Nasredina je náprava rodinné cti záležitostí lidské důstojnosti. Tak se společně s Mamlakat vydávají hledat odpovědnou osobu. Synek v bříšku Mamlakat, který byl počat oné osudové noci, tak prožívá neuvěřitelná dobrodružství při hledání jeho otce.

Příběh: Mamlakat je obyčejná dívka z vesnice nedaleko Samarkandu. Miluje divadlo, a proto aby stihla večerní píedstavení kočovné divadelní společnosti, by udělala cokoli. Marně, protože vytouženého Othella nakonec propásne. Cestou domů je dívka svedena potulným hercem, kterého ve tmě ani nespatří, a za nějaký čas zjistí, že je těhotná. Otec se snaží zachránit ubohé Mamlakat čest a dopadnout jejího svůdce. Po několika neúspěších konečně začnou strojit svatbu, ale z nebe spadne veliké zvíře a...

Tádžikistánská kinematografie má u nás velmi exotickou příchuf, jenže režisér Bachtar Chudojnazarov už nějakou dobu žije v Evropě a do své rodné země jezdí jenom čas od času natočit nějaký ten film.
A tak můžeme s klidem prohlásit, že se jedná o evropský snímek, který si však zachovává výlučnost prostředí bývalé středoasijské sovětské republiky.
Příběh svedené Mamlakat vypráví její potomek Chabibula, který si zatím spokojeně roste v maminčině bříšku. Sedmnáctiletá Mamlakat žije se svým otcem a bratrem Nasreddinem, který přišel o rozum ve válce v Afghánistánu, v malé vesnici, kde má všechno svůj pevný řád a přesně vyjeté koleje. Každodenní nudu je možné zahnat jen občasnými návštěvami kočovné divadelní společnosti, a tak se sny všech dívek upínají právě k hercům. Mamlakat není jiná a touží jedině po tom stát se herečkou. Je to vlastně univerzální téma platné všude na světě - mladá dívka s hlavou v oblacích touží po velké lásce a spokojeném životě, ale je nucena vyrovnat se s tvrdou realitou života svobodné matky na malé vesnici. A tak jde vstříc nesouhlasu okolí a svoje štěstí si musí vybojovat proti vůli osudu.
Chudojnazarov se nesnažil o žádnou složitou a ubíjející psychologii, podařilo se mu příběh odvyprávět s odzbrojujícím nadhledem a humorem, který bývá přirovnáván k montypythonovské absurdní komice. To vše je ještě umocněno středoasijským naturelem, který není anglicky suchý, ale má štávu a jiskru. Postavy jsou plné života, vzrušení, smutku a lásky. Fantastické zvraty jak z Pohádek tisíce a jedné noci berou jako by se nechumelilo a vy záludné kousky, které osud hlavním hrdinům připravuje, přijímáte pomalu stejně samozřejmě.
Michaela Nováková Total Film 2000/8/101

VERDIKT
I když by Luna Papa na první pohled měla patřit spíš na druhý program České televize, tahle inteligentní komedie se v našich kinech rozhodně neztratí.

Autor/Zdroj: Nováková Michaela/Total Film


Gruzínský scenárista Irakli Kvirikadze, podepsaný pod řadou naivistických satir, často těžících z rozdílů národních mentalit, vystavěl ve filmu Luna Papa fantaskní syžetovou základnu plnou bizarních událostí, ale i báchorečné metafory: hrdinku na konci odnáší odtržený strop poháněný lopatkami větráků kamsi, kde nebude mít místo lidská zášť a podřízenost tradicím. Režisér Bachtiar Chudojnazarov vtiskl vyprávění až pohádkový průzor, jímž nazírá svéráz venkovské mentality i bujarou komiku snad až montypythonského ražení. Akcentuje i tragické okamžiky, obestřené však groteskními kontexty (hrdinčin otec i nastávající se utopí poté, co je do vody srazí z nebe spadlé dobytče). Směšně dojemné putování za otcem dosud nenarozeného dítěte je zasazeno do často drásavých okolností. Režisér kombinuje vážné s humorným, začleňuje prvky vymykající se běžným měřítkům, ať již je to dívčin z války pomatený bratr či motiv přelétávajícího dvojplošníku, z něhož lze v případě nouze ukrást ovci. Žánrové rozpětí sahá až k burlesce: tak jsou nazírány trable kolem těhotenství mladičké Mamlakat. Neznámý otec je nejprve hledán mezi herci, kteří ve vesnici vystupovali. Následuje známost s floutkovitým doktorem a posléze se přizná skutečný 'pachatel', který však vzápětí upadne v katatonický spánek.
Příznačný pro vyprávění je pohyb - nejen postav a kamery, ale také přemisťování v prostoru. Pohybovým aktivitám se podřizuje i herecké ztvárnění. Hrdinka s poetickým jménem Mamlakat (herečka Čulpan Chamatovová možná kdysi viděla Nastěnku z Mrazíka) je pojednána v intencích poslušně cupitající naivky. Přes mnohé zvraty zůstává vnitřně nepoznamenána - jistá udivenost ji provází až do konce. Bratr (Moritz Bleibtreu) si stále hraje na letadlo, které potírá Zlo. Otec kolísá mezi věrností tradicím a láskou k dceři, ale rozhodně ji chce provdat dřív, než rodinu zničí sousedská nenávist. Luna Papa vyniká místy až surreálnými záběry na zeleně zabarvené moře, vyprahlou pouštní krajinu, jen občas zastavěnou domky. Chudoba, válčení i zatuchlé mravy na venkově však vystupují jako varovné memento
JAN JAROŠ Premiere 2000/10/37,

Autor/Zdroj: Jaroš Jan/Premiere


CinemArt
• UFD-číslo filmu: U00007
• Distributor-číslo listu: 007/00
• Číslo listu: U00007
Premiéra 28. září 2000
O touze stát se herečkou, o hledání ženicha a osudu z nebe spadlém.
Originální název: Distributor: Programování v CR: Produkce:
Rok výroby: Režie: Scénář: Kamera: Hudba: Hrají:
Luna Papa Cinemart a.s.
Profilms spol. s r.o. Prostějov
Německo, Francie, Rusko, Švýcarsko, Rakousko 1999
gachtiar Chudojanzarov w Irakli Kwirikadze
M. Gschlacht, D. Joksimovič, R. Pirumov, R. Ralchev Da1er Nasarov
Chulpan Chamatova, Moritz Bleibtreu, Ato Muchamedšanov, Polina Rajkina, Merab Ninidze a další.
V malé vesnici, nedaleko Samarkandu, žije sedmnáctiletá dívka Mamlakat, která sní o tom, že se stane herečkou.
Jedné měsíční noci ji svede tajemný „ herec“, který tvrdí, že je přítelem Toma Cruise, potom zmizí ve tmě. Zanedlouho Mamlakat zjistí, že je těhotná.
Pro jejího otce Safara a bratra Nasredina je náprava rodinné cti záležitostí lidské důstojnosti. Tak se společně s Mamlakat vydávají hledat odpovědnou osobu.
Synek v bříšku Mamlakat, který byl počat oné osudové noci, tak prožívá neuvěňte!ná dobrodružství pň hledání jeho otce.
Luna Papa je fantasticky tragikomická cesta divokou zemí, kde tradice a pověry úspěšně konkurují chaosu postmoderního světa.
„Kdesi v divoké střední Asii, ukradne posádka letadla místních aerolinií velkého býka. V letadle se býk utrhne ze řetězů a začne demolovat zařízení letadla. Ze strachu před havárií vyhodí posádka býka z paluby. Býk spadne z výšky 15.000 stop do Kaspického moře, přímo na malý rybářský člun, který jde se vším na palubě, ke dnu.
Tento příběh nám vyprávěla jedna těhotná dívka, která jediná nehodu přežila a přišla při ní o manžela, bratra a otce. Nikdo jí nevěřil příběh o býku, který spadne z nebe. My jsme jí uvěřili a film tak dostal značku fantastického realismu."
Bachtiar Chudojnazarov

Programování Profilms spol.s r.o.
TLI: OS08/36SS~b--GSM: 0603/836993
Přístupnost: 12 let
Verze: Originální s českými titulky
Délka: 107
Formát: 35mm. 1:1,66, barevný Dolby SRD
Žánr: tragikomedie
Propagace: A3 plakáty, A4 fotosky, tisk, TV, rozhlas

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Zábavný film o nechtěně těhotné dívce, jejíž rodina se vydá po stopách záhadného svůdce, se odehrává v Tádžikistánu, jedné z bývalých středoasijských svazových republik SSSR. Jde o fantaskní komediální příběh, v němž se s nezvyklou surrealistckou nadsázkou mísí pohádková stylizace s postmoderními prvky a fragmenty reality. Filmu nechybí optimistický nadhled a poetický rozměr. Anekdotický příběh vyniká sytě barevnou kamerou, která akcentuje jak divadelně stylizované dekorace, tak herecké výkony přesně vybraných hlavních představitelů.
Kino AERO

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Sedmnáctiletá Mamlakat žije v Tádžikistánské vesnici se svým otcem Safarem a bratrem Nasreddinem, který přišel ve válce o rozum a celá vesnice si z něj tropí žerty. Mamlakat má touhu stát se herečkou, a proto se moc těší na vystoupení kočovného divadelního spolku. Bohužel, otci se pokazí automobil, a tak Mamlakat představení zmešká. Z křoví však na ní promluví milý hlas, který o sobě tvrdí, že je hlasem herce. A to žádného obyčejného herce, ale herce, který zná Toma Cruíse. Mamlakat se neznámému ve tmě oddá, aniž by mu viděla do tváře. Tak je počat Chabibula, ještě nenarozený vypravěč celého příběhu.
Film vyniká komediální nadsázkou s až bizarními scénami (býk padající z nebe) a mísí v sobě vesnickou poetiku s prvky reality země bývalého sovětského bloku. Přestože je příběh zasazen do ponurého prostředí, ve kterém vojáci za všeobecného chaosu tyranizují chudé obyvatelstvo, udržuje si optimistický pohled na svět. Tomu napomáhá i výrazná barvitost obrazu a magické vlastnosti lidí a světa, jak se jeví z pohledu nenarozeného vypravěče.

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Na filmu spolupracoval známý gruzlnský scenárista Iraklij Kvirikadze, což vysvětluje poetickou a současně bizarní atmosféru tohoto svérázného milostného příběhu. Jeho hrdinkou je mladičká Mamlakat, která žije v přeludech o vysněném princi. Když se jedné měsíční noci seznámí s pohledným mladíkem, jenž jí namluví, že je hercem, nezůstane milostné vzplanutí bez následků. Otec i s bratrem se vydávají na cestu, doufajíce, že nezdárníka někde objeví. Podaří se jim nakonec sehnat potencionálního ženicha, jenže toho zabije z nebe spadlé dobytče. Ale tím nevídané, stále grotesknější i bizarnější události zdaleka nekončí. Filmu je dokonce přisuzován smysl pro humor montypythonovského ražení, ovšem kombinovaný se středoasij-skou mentalitou, zde konkrétně Tádžikistánu, kde se příběh odehrává

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola

Koprodukční snímek režiséra Bacluiara Chudojnazarova Luna Papa se odehrává ve tvůrcově rodném Tádžikistánu. Jde o fantaskní komediální příběh, v němž se s nezvyklou, surrealistickou nadsázkou mísí pohádková stylizace s postmoderními prvky a s fragmenty reality bývalého sovětského státu středoasijského regionu. - Sedmnáctiletá vesnická dívka Mamlakat touží stát se herečkou. Po vystoupení zájezdového divadelního souboru v místním klubu, jež ovšem promeškala, ji v noci v křovinách oblouzní herec, jemuž se oddá, ačkoliv mu nevidí do tváře. Později dívka zjistí, že otěhotněla. Spolu se vznětlivým otcem Safarem a s pomateným bratrem Nasreddinem se vydají po divadlech hledat viníka, aby se vyhnuli hanbě. Tím začne série bláznivých událostí s řadou překvapivých zvratů. - Navzdory nepříliš veselým událostem v příběhu i v jeho pozadí (bizarní smrt ženicha a otce na svatbě, terorizování obyvatelstva a rabování měst vojáky, všeobecný chaos a anarchie) si tvůrce udržuje za všech okolností optimistický nadhled. Poetický rozměr vyprávění obstarává v první řadě nezvyklý vypravěč, zatím nenarozený Mamlakatin syn Chabibulla. Ostatní hrdinové a prostředí v „jeho" pohledu oplývají barvitostí a magickými vlastnostmi. Chudojnazarov téměř vše snímá v sytě barevných, přesvětlených obrazech a dává vyniknout jak divadelně stylizovaným dekoracím (celá vesnička byla postavena zvlášť pro film), tak přesně vybraným hereckým představitelům. Mezi nimi zaujme představitelka groteskně dětinské a zároveň přitažlivé Mamlakat, Čulpan Chamatovová
Zdeno Kubina Filmový přehled 2000/9/15

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled


Bláznivě poetická komedie o melounu, hledání úplňkového svůdce a Iidské zlobě. Kdesi daleko, na kamenitém břehu tádžického jezera Karakum, leží nuzná víska FarChor. Žije v ní vdovec Safar s krásnou sedmnáctiletou dcerou Mamlakat a synem Nassredinem, který přišel o rozum v afghánské válce. Mamlakat zbožňuje herectví a slavného „Toka" Cruise a ráda by na konzervatoř, ale osud s ní má jiné plány. Jednoho letního večera do vesnice zavítají herci z města a dívka, obluzená kouzlem úplňku a Shakespearovými verši, se ocitne v náručí neznámého muže... Napůl snový zážitek má ovšem zcela konkrétní následky. Mamlakat zjistí, že je těhotná, a role energického melounu v představení amatérského hereckého souboru Úroda, jíž si dosud ventilovala své herecké ambice, se pro ni stane trapnou každodenní skutečností.
Aby napravil dceřinu nabouranou čest, rozhodne se otec najít zmizelého svůdce za každou cenu. Na cestě mezi divadly v Taškentu, Buchaře a Samarkandu prožije rodina spoustu zvláštních dobrodružství, ale po tatínkovi prenatálního Chabibully, který se stále razantněji hlásí ke slovu, jako by se zem slehla. A „bláznivý" Nassredin nadarmo pořád nepřipomíná, že zlo nechodí po horách, ale po lidech...
Uvedení poeticky laděného snímku režiséra Bachtiara Chudojnazarova je dalším z chvályhodných počinů společnosti CinemArt, důsledně trvající na obohacování české distribuce „jinými" filmy. Masivně koprodukční projekt Luna Papa pětatřicetiletého rodáka z Dušambe, který si už stačil získat mezinárodní proslulost snímky Bratan (1991) a Kosh ba kosh (1993), si na své „jinakostí" trvá podobně jako některé asijské snímky - to znamená, že se pokouší zachovat si exportní přitažlivost prostřednictvím chutně upravené zeleniny a koření z exotické domácí zahrádky.
„Evropský" ráz vyprávění ovšem zajišťuje nejen mezinárodní produkční tým, ale třeba i Moritz Bleibtreu (Klepání na nebeskou bránu, Lola běží o život) v roli bláznivě předvídavého Nassredina. Scenárista Irakli Kwirikadze jako zkušený matador evropského filmového prostoru ví, že příběh vyprávěný ještě nenarozeným dítětem umožňuje přetvořit realitu v poeticky svévolný prostor. V něm se přirozeně působivá kamenitá divočina (prý v ní kdysi toužili natáčet Michelangelo Antonioni i Andrej Tarkovskij) a kultura dotknutá východním „barbarstvím" snoubí s umělými prvky - s vesnicí, která byla postavená přímo pro potřeby filmu a která je snůškou architektonických archetypů, s postavami jakoby švihlými měsíčním úpalem a s příběhem posouvaným kupředu nezvyklými a nečekanými podněty. To, že černý býk spadlý na vesničany z nebe je skutečnou událostí, s níž prý autory seznámila jistá tádžická vesničanka, jen dotváří neskutečnou atmosféru vyprávění.
Je pravda, že hrdinčina rodina se sice živí chovem králíků, ale poetický ráz vyprávění vylučuje scény vybírání bobků. Ovšem na rozdíl od filmů, které se od všeho zla a ošklivosti světa oddělují medově netečnou pláství rádobypoetismu, zůstává Luna Papa přece jen v kontaktu s realitou - alespoň prostřednictvím černě zlé postavy pilota, zlovolně tradicionalistických vesničanů či násilníků „kontrolujících" z omláceného tanku spoře zalidněnou, drsnou krajinu...
A tak zajděte na „jinou" tragikomedii s náměsíčným názvem - už jenom proto, abyste zjistili, jaký je skutečný účel stropních větráků.
Alena Prokopová Cinema 2000/9/110

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Cinema