Lukrécie Borgia

Slavná osobnost italských dějin, Lukrécie Borgia, vstoupila díky svému osudu také do světového literárního dědictví, i když její obraz v umění není zcela přesný. Jedním z nejslavnějších zpracování jejího osudu byla divadelní hra z roku 1833, kterou napsal francouzský spisovatel Victor Hugo. Z jeho jevištního dramatu pak čerpaly i četné filmové adaptace, jichž od počátků němého filmu vzniklo několik, nicméně jiná Hugova díla inspirovala filmaře podstatně častěji.

Ve třicátých letech přistoupil k pořízení první zvukové verze francouzský režisér Abel Gance, který se historické tématice ve své tvorbě věnoval častěji. Ganceho LUKRÉCIE BORGIA je poměrně zdařilý výpravný snímek, nicméně dnes trpí srovnáním s barevnou verzí z roku 1953, která je podle odborníků povedenější. Gance měl vysoké ambice, na celkovém výsledku filmu se však podepsal zřetelný nedostatek peněz, který neumožnil režisérovi rozvinout plány v plné šíři, na což doplatily především hromadné scény. Jedním z hlavních magnetů byla obnažená představitelka titulní role, Edwige Feuillére, přičemž její nahota ve filmu byla tehdy na hranici skandálu. Film měl premiéru 20. prosince 1935.