Ligeina hrobka

Ve snímku Rogera Cormana opět herecky dominuje charismatický Vincent Price, tentokrát se zatraceně cool tmavými brýlemi. Ve dvojroli jeho první a druhé ženy mu zdatně sekunduje uhrančivá Elizabeth Shepherd. Film vyniká působivými a pro režiséra netypickými exteriérovými scénami, jež se natáčely ve zřícenině hradu Acre ve východní Anglii a v monumentálním Stonehenge... 79 minut.
Levné knihy

Geniální završení Cormanových snah převést na filmové plátno odkaz jednoho z největších spisovatelů představuje jedinečnou kombinaci přírodní scenérie opatství u Norfolku v konfrontaci s uměle vytvořenými interiéry. Podmanivá adaptace povídky, kterou E. A. Poe považoval za svou nejzdařilejší.

Finální díl volného cyklu Poeových adaptací vznikal na rozdíl od předchozích poprvé také v exteriérech a Roger Corman jej osobně považuje za nejzdařilejší, podobně jako Poe mínil, že právě Ligeina hrobka je jeho nejlep-ším dílem. Scénář napsal Robert Towne, který se posléze bude podílet na Polanského opusu Čínská čtvrt', a již jen tím, že film vznikal ve Velké Británii (opatství Norfolk), vzdali tvůrci hold básníkovi, který v zemi gotického románu v dětství pobýval a do svého díla nepochybně vtělil řadu autentických zážitků z této dramatické doby. Vincent Price tentokráte představuje aristokratického satanistu v byronovském duchu, který se vysmívá pověrám a strachu z nadpřirozených jevů, přitom se ale sám stane jejich loutkou. Podobně jako v předchozích adaptacích i zde tvůrci učinili řadu úprav a rozvedli povídku o řadu dalších motivů, například z Černé kočky, Morelly nebo Berenice. Někteří kritici míní, že přechod od divadelních interiérů v předchozích Cormanových filmech je svědectvím únavy stylu a že i takový zdatný tvůrce se časem vyčerpal a byl nucen jít novou cestou. Každopádně scény natáčené v bývalém opatství patří k těm nejlepším, které můžeme v gotickém hororu 60. let spatřit a dodnes z nich čiší nebývalá autenticita, která nepochybně zastiňuje pár umělých scenérií, jež se v Ligeině hrobce také najdou. Zdá se, že Cormanův poeovský cyklus nemohl skončit lépe. Následuje již jen Trip o nešťastném osudu režiséra, který stejně jako Poe podléhá své závislosti, což není pocta gotickému žánru, ale jednoznačná výpověď o Cormanově současnosti.
(MJ)
katalog 1. Festivalu nad řekou