Ve čtvrtek večer pak s premiérou další televizní hry přišlo brněnské studio. Jmenovala se KUFR PLNÝ NADĚJÍ a napsali ji
Rudolf Ráž společně s režisérem
Tomášem Svobodou. Byla z rodu děl, jako jsou např. komedie
Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku a
Jak dostat tatínka do polepšovny. Táž úsměvnost, s lehkým vtipem nadhozený i vážný problém, nezkoumaný příliš hluboce, pohoda a optimismus. A přece nejde říci, že by snad šlo o rozmělňování zvoleného typu komedie. Příběh mladého začínajícího učitele, rozhodnutého stůj co stůj učinit školu hrou, měl osobitou notu, zcela původní a neotřelou. Určitá dávka komediální nadsázky, švih a zdánlivá lehkost vyprávění, řada komických situací – to vše patří ke kladům této hry. Ne vše se autorům podařilo beze zbytku (někde jejich hravost zabíhá až do samoúčelnosti), nejmarkantnějším nedostatkem byla jistá nezacílenou, oscilující v řadě pasáží mezi tvorbou pro děti a tvorbou pro dospělé. I když nikdo asi nebude vydávat Kufr plný nadějí za vrchol televizní komediální tvorby, přece jen představuje milé a vítané osvěžení (tím spíše, že zdařilé původní televizní komedie jsou ještě stále velice nedostatkovým zbožím). Také vlastní nastudování
Tomáše Svobody, i když nepřineslo nic výrazně nového a převratného, zaujalo smyslem pro komediální vidění a především bohatou režijní invencí. I když ne všechny nápady byly stejně nosné a organicky funkční, měly nespornou originalitu a snahu vidět i nechtěnou komičnost některých jevů z naší současnosti. Šťastnou ruku měl režisér i při volbě hereckých představitelů, především
Petra Svojtky (učitel Petr), na němž spočívala největší tíha inscenace. Zajímavé herecké příležitosti zde však dostali i
František Řehák,
Petr Kostka,
Josef Kemr a
Kateřina Macháčková. Také jejich přičiněním lze považovat Kufr plný nadějí za opravdový příslib pro budoucnost naší televizní komedie.
KOZLOVÁ, Danica [dk].
Týden v televizi. Tvorba, týdeník pro politiku, vědu a kulturu. 1979 [18. červenec], č. 29, s. 20. [upraveno, zkráceno]
Příhody začínajícího učitele na jeho prvním působišti venkovské škole, kde se snaží uplatnit své ideály, neformální metody výuky a čerstvě získané znalosti. Mladý a roztržitý muž z města, to se svými ideály na venkově nemá jednoduché. Střet s mentalitou místních občanů, svéráznými kolegy a milostné vzplanutí, to vše stačí k tomu, aby si divák postavu učitele v podání nezapomenutelného
Petra Svojtky zamiloval. Televizní inscenaci natočil v brněnském studiu v roce 1977 režisér
Tomáš Svoboda.
Zdroj: Česká televize