Klub 54

V sedmdesátých letech byl newyorský klub 54 na vrcholu své existence. Kdo chtěl něco zažít, musel být u toho. Nevázaný sex, drogy a disko hudba vládly tomuto světu, jenž dokázal být štědrý i krutý. Nahlédněme za oponu světa zábavy, který všechny nutil žít a pracovat až na hranici lidských sil…

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: dabing
Premiéra: 03.06.2000 HBO

I ta nejprostodušší americká taneční písnička z konce 70. let , na rozdíl od našich normalizačních poupat, opravdu hudebně funguje a obsahově neblufuje. Americký film "KLUB 54'" v nás evokuje starý známý rytmus a vrací éru discotékové muziky 70. let.
Příběh hrdinů z newyorské prominentní megadiscotéky Studio 54 zachycuje krátkou . periodu - disco v létě roku 1979 na jeho výši - a dokumentuje jeho úpadek o rok později. Všechny melodramatické události jdou velmi rychle za sebou. Vše začíná starou pani Disco Dottie ( Ellen Albertini Dow ), která zemře na podlaze; peníze mizí...
Bylo natočeno více než 10 nocí, mapujících hlavní téma - z ráje do ztracena...
Film o nádherné disco-kultuře volal po natočení.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora

Na konci 70. let vzniklo nové náboženství: Disco. Kdo chtěl být "in", ten musel trávit noci v jeho víru. A nejvyšší metou, které chtěl každý dosáhnout, byla návštěva manhattanského klubu "54". Každý tady chtěl protančit noc plnou elektrizujícího rytmu, drog a nevázaného sexu. Devatenáctiletému Shaneovi (Ryan Phillippe) se jeho sen splnil. Nejenže se do "čtyřiapadesátky" dostal, ale dokonce se stal zdejším zaměstnancem: Barmanem "nahoře bez". Ale ne každý ráj trvá věčně...

Klub 54 je klasickým příběhem vzestupu a pádu. Shaneovi se zdánlivě splní jeho sen, objeví skutečnou lásku (Salma Hayeková jako šatnářka a začínající zpěvačka), falešnou lásku (Neve Campbellová jako televizní hvězdička), i neosobní mechanický sex, pozná spoustu bizarních figurek, začne pochybovat o smyslu toho všeho a dočká se zborcení svého světa, když se se na scéně objeví agenti daňového úřadu, majitel klubu putuje do vězení a všichni zaměstnanci jsou náhle bez práce. Tvůrci filmu se snažili o hlubší sondu do života tehdejší mládeže a žebříčku jejích životních hodnot, ale snahu jim překazili jednak nevýrazní herci, jednak scénář, který obsahuje velmi předvídatelné dějové zvraty a konflikty, které můžeme nostalgicky obdivovat v Horečce sobotní noci, ale ve filmu z roku 1998 působí poněkud archaicky. Nebo že by byli tvůrci tak geniální a úmyslně vytvořili film z konce 80. let tak, aby vypadal, že byl natočen před patnácti lety? Což mi mimochodem připomíná, že na taneční výkony Travolty v Horečce nikdo v Klubu 54 nemá. Nad průměr vyzdvihujíjí Klub 54 dvě věci: Za prvé, Mike Myers hraje (skutečně žijícího) zhýralého a protřelého majitele diskotéky Stevea Rubella a ztvárnil tuto složitou roli s opravdovou tragikomickou bravurou, která je u bláznivého komika jako je Myers (Wayneův svět, Špionátor) skutečným překvapením. Škoda, že nikdo jiný ve filmu podobně nezaujme. A za druhé: Mnohé písničky, taneční výstupy, reflektory, lesk a pozlátko - to všechno má díky výtvarníkům, choreografům a kameramanovi přece jen svou působivou atmosféru, energii a nostalgický půvab něčeho, co zřejmě nebyl skutečný ráj, ale zatraceně divoká jízda.

Autor/Zdroj: Fuka František/Cinema