Kdyby mi Versailles vyprávěly

Významný francouzský divadelník Sacha Guitry se jako autor her věnoval především problematice vztahů, v oblasti filmu se ale prosadil hlavně historickými tématy. Již ve 30. letech prosluly jeho velkofilmy přesahující několik století vázané na jedno místo (HISTORKY ELYSEJSKÝCH POLÍ, 1938) nebo jeden předmět (PERLY Z KORUNY, 1937). V poválečném období se s podobnou koncepcí vrátil s dvěma filmy z padesátých let, první z nich byl KDYBY MI VERSAILLES VYPRÁVĚLY (Si Versailles m´était conté, 1953), který vypráví příběh slavného královského paláce od jeho založení za pomoci několika epizod.

Film byl natočen v létě 1953, exteriéry byly samozřejmě pořízeny ve Versailles, premiéru měl ve Francii 12. února 1954 a se sedmi milióny diváků v kinech byl v tomto roce nejúspěšnějším titulem. Velkolepá historická podívaná je v první řadě obdivuhodnou přehlídkou desítek hvězd francouzského filmu, s čímž souvisí i jedna zajímavost ohledně filmových plakátů. Francouzští herci byli vždy velmi citliví na uvádění svých jmen na plakátech a jejich umístění, v tomto případě byl zvolen nestandardní postup, kdy na plakátech figuruje bezmála čtyřicet jmen v abecedním pořadí, protože s ohledem na děj filmu i slávu řady zúčastněných nebylo možné jednoznačně určit, kdo z nich by měl mít prioritní pozici. Sám Guitry hrál krále Ludvíka XIV., další role hráli oblíbení romantičtí hrdinové té doby (Jean Marais, Gérard Philipe) i ti, kteří již měli slávu milovníků za sebou (Fernand Gravey, Tino Rossi), ženskému obsazení dominuje tehdy slavná představitelka historických postav Martine Carol, objevila se tu ale i řada dalších krásek té doby (Nicole Courcel, Nicole Maurey, Brigitte Bardot, Giselle Pascal), stejně tak osvědčených hereček meziválečného období (Gaby Morlay, Jeanne Boitel).