Kanóni

Laurela a Hardyho mám ze   všech zlatých amerických   komiků nejraději a provází   mě životem již desítky   let. Jistě by je nenapadlo,   že tolik let po jejich smrti,   kdy máme barevný film již   pořád se zvukem, že se   budou diváci vracet k   základním kořenům zlaté   éry, kdy vládla světem   groteska a nepotřebovali jsme   k pochopení děje žádný   dabing a výrobní náklady   byly diváckým vstupným   nahraditelné. Nyní se točí   filmy, které se nezaplatí   ani za desítek let...

Ústřední dvojici tohoto   filmu jsem kdysi hodně hltal.   Těšíval jsem se na každý   díl televizního cyklu   "Komik a jeho   svět". Kdopak si na něj   dnes vzpomene? :-) Film   Kanóni je však velice slabou   komedií. Vznikl v roce 1941,   v době, kdy v Evropě zuřila   válka. Lze jej trochu vnímat   jako náborový film do   armády. Ta je nám tam   prezentována jako selanka.   Laurel i Hardy se snaží   těžit ze své dřívější   slávy, avšak není to už   ono. Stále se opakující   gagy Vás sice rozesmějí,   ale stále se nemůžete   zbavit pocitu, že jste je už   někde viděli.

Občas se nějaká ta   legrácka objeví, ale za   sedmdesát minut je to hodně   málokrát. Ani příběh,   jako takový není nikterak   zajímavý. Vcelku jde tedy o   dost obyčejný a   podprůměrný film.