Kabaret

Legendární film, někdy   lituji, že jsem ho viděla   teprve ve svých čtrnácti   letech a nemohla si jeho   význam užít naplno, v mysli   mi tudíž utkvěla spíš jen   scéna nacistického   zpěváčka Olivera   Collignona, zpívajícího   hlasem Mark Lamberta (který   měl původně být oním   zpívajícím mladíkem   Hitlerova mládí, ale odmítl   se nechat obarvit pro film na   blond) píseň (složenou   speciálně pro muzikál)   Tommorrow Belongs To Me.

Pro všechny hlavní herecké   představitele je vlastně   Kabaret opus magnum. Liza   Minnelli už nikdy takhle   nezářila. Michael York pak   hrál v ledasčem, většinou   ale v obskurních volovinách,   Joel Grey se nikdy výrazněji   neproslavil i když za svoje   neuvěřitelné ztvárnění   kabaretního konferenciéra by   si zasloužil sochu.   Propojení jeho výstupů a   písňových čísel s dějem   je velmi originální a   funkční - doplňují ho a   komentují, nejsou jen   efektní podívanou.   Ztělesňují dekadenci   výmarského Německa stejně   jako osudy ústřední   dvojice, která se ze všech   sil snaží ubavit se k smrti   ale pevnější základy nebo   dokonce rodinné zázemí už   do svého vztahu vměstnat   nedokáže. Tenhle přístup   "po nás potopa" pak   samozřejmě otvírá cestu   nacistickému strašákovi,   který je ústředním   tématem filmu, aniž by ale   upozaďoval osobní rovinu   příběhu. Nestárnoucí   klasika, stejnou měrou   dojemná i varující.

Zvláštní,
když se člověku povede   vyšetřit volný čas a   shlédnout dva muzikály za   sebou. U mne to byl jako   první Moulin Rouge, jako   druhý Kabaret. U prvního   filmu jsem se dlouho nemohla   soustředit a chvílemi   odbíhala k četbě a pouze   jako kulisu vnímala hudbu   (dobrou). U druhého filmu mi   to děj, hudba, režijní   zpracování a vynikající   herci nedovolili! A to vznik   filmů dělí prakticky   čtvrtstoletí! Prostě pro   mne: MR slušný průměr (i   když inspirace Kabaretem je   zřejmá), Kabaret geniální.   Vynikající biják z doby,   kdy eméričani ještě   uměli...

I když film dostal Oskara,   film se mě moc nelíbil až   na titulní písničku.Už   některý s kolegů napsal,   pokud film má vážnou   tématiku, jako je AIDS,   homosexualita, židovská   tématika ve válce, dají   tomu cenu nejvyšší. Ne   každý film je jako Obchod na   korze. A film nemusí tu cenu   mít?

Z mého pohledu životní role L. Minelli.
V Karlínském divadle po   letech též tento muzikál na   repertoáru. Hlavní roli   hrála Naďa Urbánková,   tehdy již obtloustlejší.   Nabízelo se velmi srovnávat   tyto dvě představitelky.   Děj je zasazen do hrůzné   doby, dramatický, hudba je   skvělá. Film se mi moc   líbil. Vřele doporučuji.

Kabaret je zvláštní   film,protože člověku v   paměti utkví spíš scény z   dekadentního prostředí   kabaretu,od kterých prakticky   nelze odtrhnout oči, než   lehce rozvleklý milostý   píběh,jehož unylost je dle   mého názoru spojena s   absencí jiskry,která měla   přeskočit ale bohužel   nepřeskočila mezi hlavními   představiteli.Jako u mnoha   filmů je neúplně   nejsilnější příběh   odsunut na druhou kolej a   převálcovánou   hudbou,výpravou některými   hereckými výkony.Díky bohu   za to...

Nesporným faktem je, že   Kabaret jde opravdu o něco   dál než kam sahají hranice   klasického muzikálu. Ale   bohužel mě snaha proplést   muzikál politickou nití až   tolik nenadchla. Nehledě na   to, že film se ve své druhé   půlce začal mírně   roztahávat a vléct. Přesto   výrazně převažuje ten   lepší dojem. Hudba naprosto   dokonalá, scénky, ve   kterých vystupoval zajímavý   konferenciér byly rovněž   excelentní.