Jízda

Svěrákův příběh (na scénáři se podílel s Martinem Dostálem) je takřka průzračný a vychází z velmi obehraných premis. Jedná se o českou road movie, aneb jak praví popisek: Svobodný film o dvou chlapcích, jedné dívce, zeleném kabrioletu a horkých letních hrách. Radek (Radek Pastrňák) a Franta (Jakub Špalek) si na začátku zakoupí zmíněný automobil, trochu svérázným způsobem ho upraví a rozjedou se vstříc volání dálek a dobrodružství. Cestou přiberou trochu vyplašenou a trochu provokující dívku Annu (Anna Geislerová), kterou zpovzdálí sleduje její žárlivý přítel v černém Opelu. A pak už jen jedou, užívají si bezstarostné pohody, aniž by tušili, že v souladu s pravidly žánru bude mít jejich uvolněná jízda dost dramatický konec.
Kino Aero

Pro jednoduchý příběh o tom, jak „dva chlapci potkali krásnou dívku“, potřeboval Jan Svěrák jen tři herce a jeden starý kabriolet. V českém dialogu s typickým americkým schématem (Bezstarostná jízda, Thelma a Louise) se však dvojice mladých mužů, Franta a Radek, nevydává na cestu k mexickým hranicím s policií v patách. Protože nemají technický průkaz na auto a protože takové cestování jim vyhovuje, vyhýbají se frekventovaným silnicím. Kamarádské potulování po jihočeských silničkách nabude nových rozměrů ve chvíli, kdy dvojice naloží do vozu hezkou a zvláštní dívku Aňu. Jízda se místy mění v honičku s dívčiným žárlivým ctitelem v černém opelu: uvnitř kabrioletu zase přítomnost nevinně provokativní spolucestující vytváří napětí, jemuž podléhá především impulzivní Radek. Dívka své společníky vlastně zaplétá do ničivé hry, její konec nemůže být (v souladu s pravidly žánru) jiný než tragický.

Zdroj: ČT

Po zatím nejdražším českém filmovém projektu Akumulátor 1 se režisér Jan Svěrák a kameraman F.A Brabec rozhodli natočit velmi levný a jednoduchý film. Příležitost dostali v okamžiku, když museli odsunout natáčení dalšího plánovaného snímku; na počátku léta tak vznikl scénář, na němž se Svěrák podílel s přítelem a bývalým kolegou z FAMU Martinem Dostálem. Do pouze "milionového" road movie po česku Jízda investovali jen jeho autoři a producenti (majitelé firmy Luxor: J. Svěrák, kameraman F.A. Brabec, producenti Přemysl Pražsky a Bohdan Kysil). Na rozdíl od předchozích, po realizační i myšlenkové stránce značně komplikovaných Svěrákových filmů byla Jízda podřízena požadavkům rychlosti práce a nízkých nákladů. Devítičlenný štáb natáčel tři týdny v jihočeských exteriérech, v "polních " podmínkách a na zlevněný prošlý filmový materiál. Pro jednoduchý příběh o tom, jak "dva chlapci potkali dívku", potřeboval režisér jen tři herce a jeden starý kabriolet. V českém dialogu s typickým americkým příběhovým schématem (mj. Bezstarostná jízda, Thelma a Louise) se ovšem dvojice mladých mužů, Franta a Radek, nevydává na cestu k mexickým hranicím a s policii v patách; protože však nemají technický průkaz na auto a protože takové cestování jim vyhovuje, vyhýbají se frekventovaným silnicím. Kamarádské potulování po jihočeských silničkách nabyde nových rozměrů ve chvíli, kdy dvojice naloží do vozu hezkou a zvláštní dívku Aňu. Jízda se místy mění v honičku s dívčiným žárlivým ctitelem v černém opelu; uvnitř kabrioletu zase přítomnost nevinně provokativní spolucestující vytváří napětí, jemuž podléhá především impulzivní Radek. Dívka zaplétá své společníky vlastně do ničivé hry, jejíž konec nemůže být (v souladu s pravidly Žánru) jiný než tragický. - Podle režisérových slov stačil zlehka nahozený scénář na necelou hodinu: zbytek byl improvizován během natáčení. Film je proto více sledem volně řazených epizod než dramaticky promyšleným tvarem. Jednoduše vypadající "náhodné " vyprávění však drží pohromadě diky naléhavé kráse obrazů F.A. Brabce a diky režisérovu osvědčenému vypravěčskému citu. Svěrák prostřednictvím jemně symbolických náznaků (krabička sirek, mravenci) buduje svou další úvahu o proporcích lidského konání. Bez "tradičního " scenáristického přispění režisérova otce Zdeňka má film drsnější a výrazně/'! generační charakter. - Vedle Jakuba Spalka a Anny Geislerové ve filmu herecky debutuje zpěvák ostravské skupiny Buiy Radek Pastrňák, který je rovněž autorem hudby a písní k filmu.
Filmový přehled 1994/11/11

Po zatím nejdražším českém filmovém projektu Akumulátor I se režisér Jan Svěrák a kameraman F.A. Brabec rozhodli natočit velmi levný a jednoduchý film. Příležitost dostali v okamžiku, když museli odsunout natáčení dalšího plánovaného snímku; na počátku léta tak vznikl scénář, na němž se Svěrák podílel s přitelem a bývalým kolegou z FAMU Martinem Dostálem. Do pouze "milionového " road movie po česku Jízda investovali jen jeho autoři a producenti (majitelé firmy Lenor: J Svěrák, kameraman F.A. Brabec, producenti Přemysl Pražský
a Bohdan Kysil). Na rozdíl od předchozích, po realizační i myšlenkové stránce značně komplikovaných Svěrákových filmů byla Jízda podřízena požadavkům rychlosti práce a nízkých nákladů. Devítičlenný štáb natáčel tři týdny v jihočeských exteriérech, v "polních" podmínkách a na zlevněný prošlý filmový materiál. Pro jednoduchý příběh o tom, jak "dva chlapci potkali dívku", potřeboval režisér jen tři herce a jeden starý kabriolet. V českém dialogu s typickým americkým příběhovým schematem (mj. Bezstarostná jizda, Thelma a Louise) se ovšem dvojice mladých mužů, Franta a Radek, nevydává na cestu k mexickým hranicím a s policií v patách; protože však nemají technický průkaz na auto a protože takové cestování jim vyhovuje, vyhýbaji se frekventovaným silnicím. Kamarádské potulování po jihočeských silničkách nabyde nových rozměrů ve chvíli, kdy dvojice naloží do vozu hezkou a zvláštní dívku Aňu. Jízda se místy mění v honičku s dívčiným žárlivým ctitelem v černém opelu; uvnitř kabrioletu zase přítomnost nevinně provokativníí spolucestující
vytváří napětí, jemuž podléhá především impulzivní Radek. Dívka zaplétá své společníky vlastně do ničivé hry, jejíž konec nemůže být (v souladu s pravidly žánru) jiný než tragický. - Podle režisérových slov stačil zlehka nahozený scénář na necelou hodinu; zbytek byl improvizován během natáčení. Film je proto více sledem volně řazených epizod než dramaticky promyšleným tvarem. Jednoduše vypadající "náhodné" vyprávěni však drží pohromadě díky naléhavé
kráse obrazů F.A. Brabce a díky režisérovu osvědčenému vypravěčskému citu. Svěrák prostřednictvím jemně symbolických náznaků (krabička sirek, mravenci) buduje svou další úvahu o proporcích lidského konání. Bez "tradičního" scenáristického přispění režisérova otce Zdeňka má film drsnější a výrazněji generační charakter. - Vedle Jakuba Špalka a Anny Geislerové ve filmu herecky debutuje zpěvák ostravské skupiny Buty Radek Pastrňák, který je rovněž autorem hudby a písní k filmu.Autor/Zdroj: /Filmový přehledAnna Geislerová, Radek Pastrňák a Jakuh Špalek ve žhavé letni road movii Jana Svěráka, která nemá cil
Myšlenka natočit levný film, nejlépe za vlastní peníze, vznikla při dokončování Akumulátoru 1, který byl tehdy považován za nejdražší český film všech dob. Autorství této myšlenky je obecně připisováno kameramanovi FA. Brabcovi: "Trochu to byla provokace ze zlosti, že nic takového neudělá někdo mladší, a trochu chuť natočit opravdu vlastní výpověď." A protože scénář ke Koljovi nebyl vzdor původním předpokladům v létě 1994 ještě hotov, slovo dalo slovo a miniaturní dva-náctičlenný štáb vyrazil na sluncem rozpálené silničky jižních Čech, aby tu natočil osobitou
a ryze českou verzi jinak takřka výhradně amerického žánru - road-movii.
Autoři velmi jednoduchého příběhu o tom, jak dva chlapci potkají jednu dívku, Jan Svěrák a Martin Dostál, připravili kostru hodi-nového filmu. Všechno ostatní se stalo dílem improvizace. Režisér Jan Svěrák, kameraman F A. Brabec herci Anna Geislerová Radek Pastrňák a Jakub Špalek, zvukař Zbyněk Mikulík, kostymérka, rekvizitářka, skriptka a klapka Jaroslava Pecharová a další se ne-chávali inspirovat krajinou, sami sebou, poča-sím i momentální náladou. Vznikla emotivně neobyčejně silná a působivá generační výpo-věď o jednom horkém létě, trojici mladých lidí, hře na svobodu a jejích hranicích: Dva kama-rádi se s autem bez dokladů vydávají na uvol-něnou prázdninovou jízdu bez cíle. Stopařka Aňa dává jejich bezcílnému toulání ovšem pat-řičné napětí a erotické jiskření. Čím víc se tro-jice mladých lidí blíží k státní hranici, přes kte-rou s autem nemohou, tím víc se blíží Rubikonu, jež musejí všichni překročit.
Režijně, obrazově, hudebně i herecky velmi silný film se vzdor drobným technickým ne-dostatkům (např. nevydařený stop trik) doká-zal plných šestnáct měsíců držet v popředí zá-jmu diváků českých kin aby tento novodobý rekord samostatné České republiky překonal o dva roky později až Kolja s devatenácti umístěními v TOP 50 měsíce. Jízda získala ze 6 nominací dva České Ivy (nej-lepší kamera a nejlepší hudba) a zařadila se mezi nejosobi-tější a nejpů-sobivější české filmy 90. let.
časopis Cinema