Jako bumerang

Režisér José Giovanni, jeho   filmy považuji za jedny   nejlepších z francouzské   tvorby. Ve spojení s Alainem   Delonem v jeho nejlepších   hereckých letech (40), kdy   už není revoltujícím   mladíkem, natočil jeden ze   svých nejlepších filmů.   Nedávno jsem viděl dokument,   kde režisér vypráví o   "svých hercích"   Venturovi, Gabinovi, Delonovi,   a bylo to velice zajímavé.   Více než kriminálku bych   příběh označil za rodinné   drama. Jacques, který si po   kriminální minulosti   vybudoval celkem slušnou   živnost, se dostane   prostřednictvím nezdárného   syna na osudovou křižovatku.   Musí se rozhodnout, což ale   vede jen k další životní   situaci, ze které už není   úniku. Silné téma, ještě   lepší film.

Mladičký zdrogovaný Eddy   zabije v afektu policistu.   Jeho otec Jacques, bývalý   trestanec, který vězení   zná a ví, co je to pro   mladého člověka za   strašlivou zkušenost, se za   syna chce bít. Pro jeho   mládí požaduje   polehčující okolnost a   dokonce jde synův hrozný   čin odprosit k vdově   zabitého policisty, která mu   promíjí a souhlasí, aby   mladíkovi byl trest   zmírněn, ovšem tisk a   široká veřejnost jsou   jiného názoru a nejinak je   tomu bohužel i v případě   justice..