In nomine patris [TV film]

Příběh o nespravedlnosti, lásce a málem zázraku.

Píše se rok 1950. V malé vesnici Čihošť v jižních Čechách se koná jako každou neděli kázání, které vede farář Toufar. Tentokrát však vzbudí mnohem větší emoce. Farníci totiž spatří neobvyklou věc - kříž na oltáři se dvakrát pohne doleva a jednou doprava. Ve vesnici tento zázrak vzbudí zájem a místí strážmistr napíše o události hlášení, které se dostane až na ministerstvo. Na tuto událost má jasný názor: farář vše naaranžoval, aby zabránil kolektivizaci. Tím rozpoutá neočekáváný sled událostí...

Ocenění:
Tento film získal 4 ceny ELSA za nejlepší režii, scénář, nejlepší dramatické dílo a čtvrtou sošku obdržel Viktor Preiss za hlavní roli. Dále film utržil hlavní cenu na 18. mezinárodním festivalu televizní tvorby v Remeši. Cenu ČESKÝCH DRAH A.S. na X. Mezinárodním filmovém a televizním festivalu dětí a mládeže FILMÁK 2004.

POZOR, SPOILER

Farář Toufar má kázání v Číhošti, jako každou neděli. Všichni věřící hledí na oltář. On neví, co se tam děje, dozadu nevidí.

Starší příslušník VB Jan píše hlášení o hýbajícím se kříži. Domnívá se, že to nikomu neublíží.

Soudruh režisér Neumann vyhazuje svou milenku. Rozchází se s ní. Pak dostává úkol natočit film. On tvrdí, že nemá čas. Náměstek ministra dr. Čížek si pozve jeho kameramana a promluví s ním. Výsledek je ten, že se film točit bude. Ale ještě předtím dozná kostelík návštěvu dvou jiných mužů. Ti se tváří sice jako novináři, ale nakonec se z nich vyklubali příslušníci StB a Toufara odvážejí.

Režisér Neumann s kameramanem Robkem pak v témže kostele plánují, jak a co budou točit.

Toufar je zatím u výslechu bit vyšetřovatelem.

Oba filmaři poznají farářovu neteř Marii Pospíšilovou. Tu zajímá, co je se strýcem, ale nikdo nic neví. Dokonce ani příslušník VB Jan neuspěje, a ten má známé hodně vysoko. Jenže i zde je mu sděleno, že je to otázka bezpečnosti státu. Tak Jan jede za Čížkem do Prahy, odtamtud jej pošlou do Číhoště a zde jej k Čížkovi nepustí. Tady zatím probíhá natáčení. Jenže Toufar už sotva stojí na nohou. Takže opět putuje zpět do vězení, kde je opět zbit svým vyšetřovatelem.

Příslušník Jan se konečně dostane k Čížkovi. Ale neuspěje.

V Praze se ocitá i Marie a zde získá Neumannovu adresu. Ten ji ve svém bytě uvítá, ale zatím jí neumí pomoci. Tak ji nechá aspoň přespat, a přestože je to proutník, neobtěžuje ji.

V jedné z cel je Toufar na pokraji smrti. Je ihned převezen k lékaři, ten konstatuje perforaci. Okamžitě posílá Toufara na sál.

Dokument se točí dál, Toufara zde dubluje sám Čížek.

Kněz je již operován, ale otvor se musí narychlo uzavřít kvůli tlaku. Posléze je sestrou nalezen již mrtev.

Neumann s hrůzou zjistí, že se na něj pověsila StB.

Před Čížka předstupuje předvolaný Toufarův vyšetřovatel. Čížek mu vyčiní kvůli Toufarovi. Prý umřel na následky jeho výslechu. Ale pokud dodá nějaké papíry s přiznáním, nebude kolem toho on, jako Čížek, dále „kalit vodu“. Potíž je v tom, že Toufar nic nepodepsal. Ale vyšetřovatel si jistě bude vědět rady.

Soudruh režisér dodělal své dílo a nyní se již může promítat. Jak mu sděluje Čížek, bude se tak dít ve skoro čtyřech stech kopiích zároveň.

Režisér z toho nemá kupodivu vůbec radost.