Hvězda zvaná Pelyněk

Koncem května 1918 se do rumburských kasáren vracejí vojáci z ruského zajetí. Je mezi nimi i Franta Noha, bývalý cirkusový artista. Vojáci i oficíři si vycházejí povyrazit do vinárny U růže, kde je největší atrakcí pěkně vyvinutá zpěvačka a tanečnice Tonka. V kasárnách však panuje tradiční rakouský dril. Vojáci jsou čím dál nespokojenější. Pohár jejich trpělivosti přeteče, když se dozvědí, že mají jít znovu na frontu. Navrátilci z Ruska, ovlivnění tamější Říjnovou revolucí, vědí, jak si počínat. Obsadí četnickou stanici, poštu i nádraží. Vinou neukázněného vojína však jejich vzpoura ústí do tragického konce.

Film Hvězda zvaná Pelyněk, natočený podle skutečných událostí, je jednaosmdesátým dílem Martina Friče. Stal se jedním z nejúspěšnějších filmů první poloviny 60. let a dodnes neztratil nic na své působivosti.

Zdroj: ČT

POZOR SPOILER

Do Rumburku se vrací opilí vojáci ze zajetí v Rusku, kde zažili revoluci. Jako takoví by správně už neměli být posláni na frontu. Nejdříve jsou nahnáni pro novou výstroj. Večer je zábava ve vinárně „U růže severu“ a vojín Červenka vyhlásí poplach, aby všichni utekli do kasáren a vinárna byla jen jejich. Což o to, podařilo se to, jenže pak následuje trest. Jiný voják jménem Noha zase zaspí u lehké holky. Proto jsou oni a ještě další odsouzeni ke dvěma hodinám na sloupku. Pak jsou na cvičáku buzerováni otylým Klozbergem a navíc prosakuje zpráva o další marškumpačce. Vojákům rupnou nervy a začíná vzpoura. Hejtman ji však uklidní falešnými sliby a všechny pozve do vinárny „U Růže severu“. Koval ukradne patrony, protože jinak jsou zbraně ke cvičení samozřejmě bez nich. Navíc vojákům zamknou pušky. Přesto se jim povede nástup i se zbraněmi. Hejtman sice vyskakuje, ale Červenka jej zpacifikuje. Vzpoura začíná naplno. Vojáci vítězně mašírují městem a obsazují důležité body. Poštu, vinárnu, nádraží. Vzniká však spor, kam potáhnou. Většina chce táhnout domů, což je pochopitelné. Schází se velení, aby se zabránilo dalším nepokojům. Vojáci opilí svobodou odhazují zbraně a blíží se k zákopům, kde je osmnáctý pěší pluk s českými lidmi. Snad poslední překážka ke svobodě?

Film ČR z roku 1964 - drama režiséra Maca Friče - by mohl mít v podtitulku větu: "Myšlenka na svobodu je sladká, vzpoury však mívají hořké konce."

Je konec května 1918 a do kasáren v Rumburku se vracejí vojáci, kteří byli v ruském zajetí. Je mezi nimi cirkusový klaun a artista Franta Noha (Rudolf Dejl ml.). Vojáci i oficíři si vycházejí povyrazit do vinárny U růže, kde je největší atrakcí zpěvačka a tanečnice Tonka (Jiřina Bohdalová). V kasárnách ještě stále panuje tradiční rakouský dril. Vojáci jsou čím dál nespokojenější. Trpělivost prostých vojáků dojde, když se dozvědí, že mají jít znovu na frontu. Ti, co se z Ruska vrátili, jsou ovlivněni Říjnovou revolucí a vědí, jak se zachovali její účastníci. Obsadí četnickou stanici, poštu a nádraží. Vinou jednoho vojáka však je jejich vzpoura předurčena k nezdaru.

Film Hvězda zvaná Pelyněk byl natočený podle skutečných událostí a stal se osmdesátým prvním filmem Martina Friče. Byl také jedním z nejúspěšnějších filmů první poloviny 60. let. Dodnes působí nejen svou emotivností, ale i skvělými hereckými výkony.

Film Hvězda zvaná Pelyněk vznikl podle námětu a scénáře Jiřího Procházky a vypráví o vzpouře, ke které došlo na samém konci 1. světové války v páté rotě sedmého pěšího pluku rakousko-uherské armády v Rumburku. V rumburských kasárnách jsou umístěni vojáci, kteří strávili několik dní v ruském zajetí. Když se místní důstojnictvo baví v kabaretu, přichází rozkaz, který povolává zálohy na italskou frontu. Dojde ke vzpouře více živelné než organizované, která je potlačena a pět hlavních vzbouřenců je v posledních měsících války popraveno... Martin Frič se obrátil k tématu, které by nabízelo patřičné ideologicky zabarvené uchopení. Jenže tento zkušený režisér se záměrně vyhnul složité interpretaci dějin a zajímal se spíše o osobní osudy jednotlivých postav. K tomu si vybral vynikající herce, které dokázal nasměrovat do zajímavých poloh (např. šantánová zpěvačka Jiřiny Bohdalové je zdařilou melodramatickou figurkou). Dokázal tak organicky propojit drama válečné vzpoury, sledujíc příčiny její porážky i akt pomsty nad vůdci, s zábavnými prvky, čímž celý film obdařil výraznou životností. Vzniklo svérázné dílo, které i v době rozkvětu nové vlny a vzniku velkých děl starších generací upoutalo náležitou pozornost.
Distributor DVD

Květen 1918: V rumburských posádkových kasárnách jsou ubytováni navrátilci z ruského zajetí. Za jejich věrnost rakouské armádě jim byla přislíbena týlová služba. Důstojníci i mužstvo se baví v místním kabaretu, když přichází rozkaz povolávající zálohy na italskou frontu. Pokus o vzpouru je potlačen a pět organizátorů je popraveno v posledních měsících války. - 81.film Martina Friče je důstojným vyvrcholením celoživotního snažení největšího z profesionálů českého filmu.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu