Hřích

"Hřích" se jmenoval český film v režii Karla Lamače, který tehdy uvedla na projekční plochu společnost Bratří Deglové. Karel Lamač, v té době autor několika úspěšných snímků, točených v zahraničí, změnil tentokrát žánr a představil se jako režisér dramatu, jehož libreto napsali Němci Wilhelm a Kosterlitz. Nešlo tedy dobře mluvit ani jako o filmu ryze českém, byl plodem mezinárodní korporace, jak už to tak tehdy v Evropě bývalo zvykem.

Byl však natáčen v pražském ateliéru a proto měl rozhodně více nároku na název domácí film, než snímky, točené za účasti našich herců v cizině. Námět libreta nebyl ani příliš nový, ani příliš strhující, byla to běžná společenská tragedie, operující ďábelskou ženou a solidním mužem, který se pro ni dostane na scestí. Dívka, která se obětuje pro milence, ukradne peníze a ocitne se na ulici, je přijata do rodiny své přítelkyně. Odvděčí se tím, že svede otce rodiny, počestného architekta, a odvede ho s sebou, načež jeho rodina doplácí na hříšnou lásku svého živitele bídou.

Ujme se jí, především ovšem architektovy dcery, jakýsi zahalčivý mladý muž, který se po tragedii v rodině své milenky polepší a živí nejen sebe, ale také svou milenku, ale skončí čtyřletým žalářem za zabití svého soka v lásce. Pak ovšem přichází pokání, návrat domů a obligátní nový život. U tohoto filmu se zdálo, že oba libretisté psali manuskript pro Emila Janningse, neboť postava starého, solidního muže, který najednou propadá zkáze, byl "janningovský typ", který také jen on mohl zahrát s dokonalým úspěchem. Celé libreto bylo založeno na tragedii architekta Dahla, film neměl ani překvapujících filmových obratů, ani nezvyklých zápletek. proto také nebyla režisérova práce příliš vděčná.

Zde vůbec nešlo o užití vtipných nápadů nebo o stavění scén, nýbrž zde bylo možné stavět akci jen na mimických výkonech herců. Lamač sice tehdy neselhal, i když nedosáhl tak pronikavého úspěchu jako režiséři Janningsových filmů nebo Joe May, režisér krásného německého filmu "Návrat" (viz popiska na FDB). Ovšem neměl tehdy k dispozici tak vynikající herecký materiál, což nemělo být upozornění na to, že by Lamačovi herci byli špatní.

Ale jejich úloha byla zde tak obtížná, že by ji skutečně s plným úspěchem zmohli jen ti největší světoví herci. Bylo potěšitelné, že naši herci ji zahráli alespoň tak dobře, že film měl celkem běžnou úroveň zahraničních společenských filmů. Největší tíha zde ležela na bedrech Josefa Rovenského, který vložil do své úlohy veškeré umění, které mu bylo k dispozici. Chyba byla v tom, že od samotného začátku, založil postavu architekta Dahla příliš tragicky, takže nemohl pak vyhrát přelom.

Od prvního okamžiku, kdy se objevil na plátně, byla to táž smutná, tragicky nalomená postava, která jde za svým neúprosným osudem. Takže: Rovenskému chyběl jasný vztah k životu v prvé části filmu, následkem toho, druhá část, kde hraje zlomeného člověka, velmi dobře ztrácí sílu a účinek. V úloze démonické ženy se ukázala Agnes Petersenová (manželka Ivana Možuchina) a zahrála ji velice dobře, sice bez strhujících momentů, ale přece jen vyváženě a přesvědčivě. Z ostatních herců byl dobrý J. W. Speerger v malé úloze intrikánského rázu, která byla tehdy jeho přirozeným působištěm.

Petr Koval - Samborski v úloze zahálčivého mladíka vnesl do dramatu hodně nesourodý prvek grotesky, na čemž měl ovšem vinu také autor libreta ale i režisér. Vera Schmitterlöw neměla ryze fotogenický zjev ale v tomto filmu se stala chyba, že ji navlékli do nevhodných toalet, takže celý její výkon působil trochu malým dojmem. Ostatní úlohy byly obsazeny velice dobře a zvláště na drobných úložkách bylo vidět režisérovu pečlivost s jakou pracoval.

Všeobecně se dá film "Hřích" zařadit mezi dobré filmy, zvláště, když také jeho technická stránka byla uspokojující, ačkoliv na ní byly patrny stopy zápasu s finančními prostředky.

Greta Weberová zpronevěří peníze a přijde proto o zaměstnání. Je opuštěna svým milencem Robertem Merkem a hledá útočiště u své přítelkyně z mládí, Heleny Dahlové. Přestěhuje se do rodiny Helenina otce, stavitele Dahla. Helena je snoubenkou Petra Kafky, její otec však známosti nepřeje, protože Kafka nemá stálé zaměstnání.

Greta svede stavitele Dahla a způsobí tak rodinný rozvrat. Petr Kafka se snaží rodině pomoci, najde si stálé místo a po smrti Heleniny matky se s Helenou ožení. Stavitel Dahl, který se s Gretou přestěhoval do jiného bytu, se v zábavním podniku setká s Merkem a přistihne Gretu, jak Merkovi podstrkuje peníze. Vyvolá hádku, při níž Merka zabije. Je uvězněn a Greta se stává prostitutkou. Po letech vězení se vrací Dahl domů a mladí Kafkovi ho vezmou k sobě.

Filmové materiály jsou považovány za ztracené.

ZDROJ: Český hraný film I., NFA