Obsah filmu Hráč
Román Hráč (1867) od F. M. Dostojevského patří k nejlepším dílům ruského realismu. Příběh mladého učitele Alexeje Ivanoviče, který se pohybuje v lepší společnosti a nakonec podlehne svodům rulety, již dříve odmítal jako společenské vyžití, a nakonec skončí ve vězení pro dlužníky, byl napsán s použitím autobiografických prvků (sám Dostojevskij se krátce po vydání Hráče sám skrýval před věřiteli v zahraničí). Hráč se nedočkal tolika filmových verzí jako jiná Dostojevského díla, nicméně ani on neušel pozornosti filmařů a konkrétně ve Francii byl natočen poprvé již v roce 1938. Zrežírování této verze z roku 1958 se ujal renomovaný tvůrce Claude...
Román Hráč (1867) od F. M. Dostojevského patří k nejlepším dílům ruského realismu. Příběh mladého učitele Alexeje Ivanoviče, který se pohybuje v lepší společnosti a nakonec podlehne svodům rulety, již dříve odmítal jako společenské vyžití, a nakonec skončí ve vězení pro dlužníky, byl napsán s použitím autobiografických prvků (sám Dostojevskij se krátce po vydání Hráče sám skrýval před věřiteli v zahraničí). Hráč se nedočkal tolika filmových verzí jako jiná Dostojevského díla, nicméně ani on neušel pozornosti filmařů a konkrétně ve Francii byl natočen poprvé již v roce 1938. Zrežírování této verze z roku 1958 se ujal renomovaný tvůrce Claude Autant-Lara a pro filmový scénář ji upravil jeden z nejlepších francouzských scénáristů Jean Aurenche. Film Hráč nepatří k nejlepším Autant-Larovým dílům a na rozdíl od jiných režisérových děl nedosáhl mezinárodního uznání; dle mínění některých mohl být příčinou fakt, že Autant-Lara se práci na Hráči nevěnoval se stoprocentním nasazením, protože v té době již v hlavě nosil plány na další, umělecky významnější filmy. Dokonce ani Gérard Philippe v hlavní roli nedokázal do kin přitáhnout očekávaný nápor diváků. Ve Francii měl Hráč premiéru 26. října 1958. < Zobrazit méně
Autor: argenson, zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 5.2.2011
V době, kdy jsem film viděl, vlhly mě oči a konec filmu mě dojmul. Gerard byl pro mě starší brácha a byl můj favorit. Hrál v zamilovaných filmech a na co koukat, když je člověk mlád. Láska k ženě a láska k hazardu, to trochu i v 19. století, nejde do kupy. I tehdy zřejmě ženy byly více zranitelnější než dnes, když jedete v autobuse, to vyslechnete věci....