Hon na myš

Znesváření bratři Ernie a Lars Smuntzovi zdědí po otcově smrti zdevastovanou továrnu na provázky a zchátralý dům, který otec kdysi dostal jako splátku dluhu a nikdy v něm nebydlel. Starší Ernie býval majitelem vyhlášené restaurace, jenže zkrachoval. Lars zase odmítl prodat továrnu na provázky obří konkurenční firmě Zeppco a manželka ho za to vyhodila. Bratři, kteří nemají kde spát, zamíří do zděděného domu. Tady náhodou objeví stavební plány a zjistí, že jde o dlouho hledanou stavbu slavného architekta, která má nesmírnou cenu. Přestože jim milionář a sběratel Alexander Falko nabídne závratnou částku, bratři chtějí ještě víc a rozhodnou se dům prodat v dražbě. Aby neohrozili hodnotu domu, chtějí se zbavit myši, která zde byla do jejich příchodu jedinou obyvatelkou. Myš se však oběma bratrům ukáže rovnocenným soupeřem a všechny pasti dokáže nejen obejít, ale také obrátit proti nim. S pokračujícím lovem dostává už tak zchátralý dům další rány. A ještě ke všemu se objeví banka požadující splátku půjčky, za kterou dům slouží jako záruka. S penězi Larsovy manželky, která se dozvěděla o výnosné nemovitosti, se jim sice půjčku podaří zaplatit, ale v domě je stále pánem nepolapitelná myš. Bratři ji nedokáží zabít, tak ji, když ji náhodou omráčí, pošlou v krabici na doutníky Fidelu Castrovi. Jenže sotva dokončí rekonstrukci domu a zahájí aukci, je myš i s krabicí zpátky. Začíná rozhodující střetnutí s nečekaným koncem.

Zdroj: Nova

POZOR SPOILER

Probíhá pohřeb starého Smuntze. Jenže dochází k nehodě - a jeho mrtvola končí v kanále.

Synové zesnulého přebírají dědictví, mimo továrny, domu nebo lžiček také keramické vejce.

Jeden z bratrů, Ernie, obsluhuje v restauraci starostu, ale nevšimne si švába. Toho starosta sní a pak jej „klepne pepka“.

Larse se v továrně na provázky snaží dva muži přesvědčit k jejímu prodeji. Nabízejí spoustu peněz, ale Lars si vzpomene na to, co slíbili otci, a neprodá. Což vytočí jeho ženu April, která ho vyhodí z domu. Nezbývá než jít do toho zděděného. Oba bratři tam naleznou jednu postel a spoustu nepořádku. A také listiny, které říkají, že dům patřil nějakému slavnému architektovi, to z něj činí unikát. A tak tedy bratři chtějí udělat aukci. Jenže je zde obyvatelka - myš. Ta je příčinou mnoha neštěstí, například jízdy ve vaně a jejímu pádu s oběma bratry do ledové vody. Bratři zjistí, že za dům musí zaplatit měsíční splátku, jinak propadne věřiteli. Pak se rozhodnou sehnat kočku, aby myš chytila. Koupí kočkodzillu, ale ani ta neuspěje. Lars chce ušetřit na výplatách dělníků, ale ti se bouří. Přitom najde Ernie návrh smlouvy o prodeji továrny těm dvěma. Dá si s nimi schůzku, ale jen autonehoda zabrání dalšímu jednání. Lars zatím maká v továrně sám, když jej tam navštíví April, která se dozvěděla o chystané kauci a „ucítila“ peníze. Mezitím myš zlikvidovala povolaného odborníka na hubení hlodavců a žije si v domě v poklidu. Když se sem oba bratři vrátí, zjistí, že je dům po boji myši a jejího hubitele značně zdemolován. Boj s myší pokračuje, když se ji náhodou povede omráčit. Myš je zabalena a poslána na Kubu Fidelovi. Dům je opraven, načančán a dražba může začít. Sejde se několik milionářů a už to běží. Jenže Lars najde venku prokousanou krabici z Kuby, která byla poštou vrácena…

Ernie a Lars, dva bratři, kteří jakoby k sobě ani nepatřili, zdědili po svém hamižném otci rozsáhlý vesnický dům. Radost netrvá dlouho. Sotva se zabydlí, zjistí, že je to danajský dar, protože sídlo už má svého nájemníka. Je jím malá myš, přinejmenším tak mazaná, jako Jerry z kresleného seriálu Tom a Jerry, která se svého užívacího práva jen tak nevzdá. Dělá jim doslova „myší kusy". Rodinná komedie z dílny studia DreamWorks.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora

Snímek Hon na myš je založen na archetypiálním komediálním modelu, v němž se silnější pokouší dopadnout slabšího, a přitom dostává jednu ránu za druhou. Hrdiny bláznivé komedie debutujícího režiséra Gora Verbinského jsou bratři Ernie a Lars Smuntzové, kteří po otci zdědí kromě zastaralé továrny na provázky i zchátralý dům, z něhož se vyklube architektonický unikát. Aby bratři získali z prodeje co nejvíce peněz, musejí z nemovitosti vystrnadit myš. Vychytralý hlodavec se ovšem nehodlá vzdát svého domova. Vypořádá se s bratry, s krvelačnou kočkou i s profesionálním hubitelem, a houževnatě bojuje, až dokud útočníci vzácnou nemovitost zcela nezničí...

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Bratři Lars a Ernie Schmuntzovi nejen nepobrali moc krásy, inteligence a dobrosrdečnosti, ale ani mnoho štěstí: když vydechl naposledy jejich přísný otec Rudolph, těšili se alespoň na na dědictví. To však vypadalo poněkud jinak, než doufali... Poté, co prchli z chatrné továrny na provázky před nerudnými dělníky, toužícími nasytit své hladové rodiny i za cenu života nových majitelů, se Lars s Erniem uchýlili k poslední naději: ke stařičké barabizně na venkově, o níž ani netušili, že je součástí rodinného majetku a z níž Larsova manželka April zhnuseně prchla, vykřikujíc, že "nemůže dýchat ve střední společenské vrstvě". Když ovšem bratři zjistili, že dům je ve skutečnosti architektonickým skvostem z dílny architekta Charlese Lylea LaRue a že o jeho koupi má eminentní zájem sběratel LaRueových domů, zazobaný Alexander Franklin, na chvíli pookřáli.

Každý dokonalý plán na zbohatnutí má ovšem svou vadu na kráse. Ta, již sadistický psychopat Osud za bezesných lednových nocí vymyslel pro bratry Schmuntzovy, měří i s ocáskem kolem decimetru, je šedá a nade vše miluje sýr. I před špalíkem dobře uleželé goudy, zavinutým do plátku anglické slaniny, však dává přednost domácímu klidu. A právě ten jí Lars a Ernie svým příchodem do domu nebezpečně narušili. Bratři odmítnou s plachou, ale poněkud mlsnou myškou žít pod jednou střechou, takže se rozhodnou humánně položit pastičku - a tak promění bezelstného a vcelku milého hlodavce v terminátoří, nekonečně pomstychtinou bestii! Ta umí nejen prokouknout každý útok na svůj život, ale dovede na něj odpovědět s razancí hvězdné pěchoty, podpořenou důvtipem trestného komanda hollywoodských scenáristů, kteří museli deset let nuceně krotit svou fantazii.

Po selhání Plánu Pastička se Ernie s Larsem uchýlí ke složitějším způsobům, jak s nepohodlnou nájemnicí zatočit, ale vše je marné. Ostrouhá nejen ďábelská Catzilla, ale i vymýtač myší Caesar, který se svou nejmodernější technikou a zabijáckým úsměškem připomíná spíš nájemného vraha než deratizátora. Pomsta za zničený pelíšek začíná být zatraceně sladká. Zatímco se blíží vytoužená aukce domu, vidina milionářského života se rozplývá. Bratři Schmuntzové se mění v lidské trosky, plné krvavých oděrek, nepěkných boulí a ohořelin. A dům už také nevypadá tak pěkně jako dřív...

Společnost DreamWorks nabízí rodinnému publiku odvázanou zábavu konce tisíciletí podle svých představ. Úkolem debutujícího režiséra Goreho Verbinskiho s jeho dosavadní průpravou úspěšného autora reklamních spotů bylo však nejspíš jen dohlédnout, aby byli ráno všichni včas na place a dostali horkou kávu. Vše, co k Honu na myš potřeboval, mu totiž dodali špičkoví tvůrci zvláštních efektů pod dohledem proslulého Michaela Lantieriho a jiné, divácky už dříve osvědčené snímky. Scenárista Adam Rifkin se očividně inspiroval trilogií Sám doma (příběh o navenek slabém hrdinovi, který přelstí dvojici bláhových "zlodějů"), přičemž zvýraznil funkci bojového prostoru - labyrintu starobylého domu, který už posloužil stejně dobře už v Addamsově rodině, Casperovi nebo v Jumanji. Hlavními hrdiny vyprávění samozřejmě neměli být v jádru zlí a ziskuchtiví přiboudlíci Ernie a Lars, ale myš, která je - díky 1) zkušenému zvířecímu trenérovi Booneovi Narrovi, 2) animatronickým mágům ze studia Stana Winstona a 3) supervizorovi vizuálních efektů z Rhytm & Hues Studios, Charlesi Gibsonovi - stokrát lepší než živá. Pokud nehodláte dětinsky ryčet spokojeností nad zlotřilými kousky zvlčilého hlodavce, můžete se alespoň dosyta pobavit přechody mezi jednotlivými "myšími skupenstvími".

V Honu na myš se také podařilo odbourat hlavní problém série Sám doma - totiž skutečnost, že malý hrdina by za svoje zlomyslné kousky zasloužil pár na zadek. Autoři se však na svou myš nedokázali spolehnout. Vymysleli roztomilého hrdinu, který nemá charakter ani mimiku a je proto jenom jakýmsi oživlým, stoprocentně potměšilým hybatelem padajících a vybuchujících předmětů. Skvělá myš, která by možná dokázala utáhnout celý příběh, ale dost často mizí z plátna - a potom je skoro nemožné ztotožnit se s jejími nepřáteli, kteří jsou v brilantním figurkářském podání dvou neokoukaných britských komiků, Nathana Lanea a Lee Evanse, opravdu dost odpudiví. Nezbyde vám než litovat, že deratizátor Caesar charismatického Christophera Walkena byl jen epizodní postavou. Iniciátora snu o stoprocentním studiu DreamWorks, Stevena Spielberga, připomínají v Honu na myši nezvyklá židovská jména některých postav i politicky korektní idea o poklidném soužití ve společném domě, která už začíná být trochu z módy. (Velmi nespielbergovské je ovšem mile cynická scénka zplynování sladkého modrookého koťátka, již doporučuji vaší bezectné pozornosti.)

Díky výtvarnici Lindě DeScennaové a kameramanovi Phedonu Papamichaelovi je ve filmu ovšem pořád na co se dívat, protože se jim povedlo vytvořit opravdu divný, myšácky starobylý svět. Jen stěží se vás však zmocní dojetí či jiný svěží cit...

A proč by se vás vlastně mělo něco zmocňovat? Hon na myš je přece zábava mechanická jako dobře naolejovaná pastička, a docela zdárně se na ni chytnou třeba děti, zvyklé na syntetické špeky. Já osobně ale stejně na podzim zase nasypu do sklepa jed.

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Cinema