Hledal jsem pravdu

Mladý Szczesny pochází ze vsi, kde se ani po vzniku nového polského státu nic nezměnilo a údělem jeho rodiny i nadále zůstává nezměrná chudoba, bída a hlad. Proto se mladík nakonec odhodlá k zoufalému činu, opuští rodnou chalupu a vydává se do světa za prací. Tu najde v celulózce, kde se také poprvé setkává s organizovaným dělnickým hnutím. Zpočátku se drží stranou, ale později se i on přidává na stranu těch, kdož bojují za svá práva na důstojný život. Vyslouží si za to nálepku nebezpečného rebela a čeká jej tvrdá lekce v podobě vojenské služby. Ale od nastoupené cesty už mladíka nic z toho neodradí.

Tvůrci filmu dobře vystihli a zobrazili kapitalistické Polsko mezi dvěma světovými válkami. „Hledal jsem pravdu" je vzrušující líčení životních osudů jednoho člověka tohoto Polska, dozrávající v třídně uvědomělého proletáře. Epický děj je vložen do rámce rozhovoru Šťastného s neznámou dívkou, jíž vypráví historii svého života. Filmové zpracování románu Igora Newerlyho, na němž spisovatel sám spolupracoval, si vyžádalo značného zkrácení a dramatisaci epických a retrospektivních částí. — Film zaujme svým vysoce realistickým zpracováním, výrazným detailem vhodně užitou uměleckou zkratkou, která poskytuje možnost ukázat mnoho let hrdinova života v plynulém ději. Vidíme Šťastného na vesnici, v továrně, v armádě. A každá z těchto etap je kusem nepřikrášleného, drsného života proletáře, namáhavě se prodírajícího k pravdě. Zkratkovitost a náznakovost dává divákově fantasii možnost dokreslování a pouta tak jeho pozornost. — Hlavní představitel Józef Nowak, který hraje ve filmu po prvé, vytvořil v Šťastném postavu výjimečné síly. Rovněž ostatní herci podali skvělé výkony, čímž film nesmírně získává na emocionálním účinu. — Právě tak jako román Igora Newerlyho patří k nejvýznamnějším dílům současné polské literatury, tak také jeho filmového zpracování ve dvou epochách („Hledal jsem pravdu" a „Pod frygickou hvězdou") se stalo v určitém smyslu mezníkem v práci polských filmových umělců, z jejichž spolupráce toto významné dílo filmového socialistického realismu vzniklo. — Román Igora Newerlyho vyšel v Československu pod názvem „Šťastný Bída". ... Poznámky. Režisér Jiří Kawalerowicz patří k mladé generaci polských režisérů, kteří začali filmovat až po válce. Je absolventem Filmového studia Akademie krásných umění a dějin umění v Krakově. Pracoval jako asistent režie při řadě uměleckých filmů. Společně s K. Sumerskim natočil podle vlastního scénáře film „Zázrak u mlýna" (1952). Film „Hledal jsem pravdu" je jeho první samostatnou prací. — Kameraman Seweryn Kruszyński spolupracoval na filmech „Za vámi půjdou jiní" (1949), „Hledá se poklad" (1949), „První start" (1951) a „Příhoda na Marienštadtě" (1954).

(Zdroj: Filmový přehled 2/1955)