Hezké vesnice hezky hoří

Film začíná v bělehradské nemocnici, kde jsou umístěny oběti
bosenské občanské války. V nemocnici filmoví hrdinové vzpomínají na mládí i válku. Příběh se točí kolem dvou mladíků: muslima Halila a Srba Milana, kteří společně vyrostli ve vesnici blízko opuštěného tunelu. Jako děti se do něj neodvažovali vstoupit, protože si mysleli, že v něm
bydlí 'drekavac'. O dvanáct let později, během bosenské války je Milan se svými spolubojovníky v tomto tunelu zajat a Halil se nachází na nepřátelské straně. Aby vše bylo ještě komplikovanější, mezi obklíčenými srbskými bojovníky se objeví zatoulaná americká novinářka, která neumí
srbsky. Halilova skupina venku trpělivě čeká, protože ví, že je jen otázkou času, kdy Srbům dojde voda a budou muset vyjít ven a postavit se tváří v tvář smrti. Film má několik časových rovin. Většina scén se odehrává v tunelu, ale je zde i mnoho retrospektivních záběrů z dětství Milana a Halila a scény z bělehradské nemocnice.

Film byl natočen ještě za války v Bosně, na území Republiky srbské. Jeho výchozí situací je uváznutí skupiny srbských vojáků v opuštěném tunelu obleženém bosenskými Muslimy. V častých retrospektivách se film ale vrací k předválečné době, hlouběji pak do Titovy Jugoslávie. Hlavní motiv, na který se v nich zaměřuje, idea bratrství a jednoty, je ve filmu zosobněn přátelstvím Srba a Muslima, ve válce vystaveného zkoušce. Ukazuje se tak jako poslední opora komunistického režimu, jež se ruší. Jugoslávský komunismus se demystifikuje prostřednictvím postavy veterána JLA, který čelí obvinění mladší generace, že teď se všechno ničí tak snadno, protože za Tita nedokázali vytvořit něco skutečně pevného včetně proklamovaného bratrství. Film neunikl kontroverznímu přijetí, na druhé straně vyjadřuje postoj, který lze označit za srbské hledisko v konfliktu.
Febiofest 2004

V bělehradské armádní nemocnici leží vojáci ranění v bosenské válce. Mezi nimi je i muž vzpomínající na válečné konfrontace, ale i roky předcházející násilnému sporu. Srb Milan vyrůstal spolu s Muslimem Halilem poblíž opuštěného tunelu, do něhož se báli vkročit. Nyní však jeden z nich tunelem utíká do bezpečí a netuší, že na jeho konci čeká někdejší kamarád s nabitou puškou a hlavou plnou zloby i výčitek. Snímek vznikl v době, kdy ještě probíhaly poslední boje, a stal se prvním srbským filmem dotýkajícím se tématu bosenské války. Vedle samotného konfliktu se však zabývá i životy postav různého původu a vyznání v časech, které válce samotné předcházely. Svým pojetím pak snímek přispívá do diskuze, zda je možné dosáhnout míru, když více než po něm toužíme po pomstě. „Bylo to těžké - udělat film o válce za války je vlastně skoro šílenství," řekl o díle jeho režisér pro časopis Cinepur.
katalog 44.MFF Karlovy Vary