Hebká kůže

Pierre Lachenay je světově proslulý literární expert a vydavatel. Žije v Paříži se svou manželkou Francou a dcerkou Sabine. Během své cesty do Lisabonu, kde má přednášet o Balzacovi, se seznámí s letuškou Nicole a okamžitě se do ní zamiluje. Pierre se s ní později vidí v Lisabonu a oba propadnou vzájemné vášni. Po návratu do Paříže se i nadále tajně scházejí. Když dostane Pierre nabídku přednášet v Remeši, nabídne Nicole, aby ho doprovodila. Nakonec na ni však díky pracovním povinnostem nemá skoro čas, a tak si ji udobřuje výletem na venkov, kde stráví několik dní v naprosté idyle. To Pierre ještě netuší, že Franca už odhalila jeho nevěru a sžírána žárlivostí se rozhodla, že její manžel za svou zradu draze zaplatí...

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: titulky

I ve čtvrtém celovečerním filmu Hebká kůže (1964) používá François Truffaut svůj oblíbený motiv milostného (či manželského) trojúhelníku. Tentokrát se soustřeďuje na žánrově čisté komorní milostné melodrama, v němž dokonale uplatňuje své znalosti filmové řeči. Jednoduchý příběh je realizován s důrazem na všednodennost, na zachycení prostředí moderního života s jeho spěchem, nervozitou a s řídkými momenty poklidu. Hlavní hrdina, úspěšný literát středního věku Pierre Lachenay (Truffaut podepisoval jménem svého přítele Roberta Lachenaye některé své kritiky), je od začátku v neustálém kvapu (stíhá letadlo, pomocí auta musí rychle řešit nepříjemné situace v Remeši atd.). Jeho jednodenní milostné dobrodružství v Lisabonu s krásnou letuškou Nicole přeroste v hlubší vztah. Milenci však nemají místo, kde by se mohli scházet, a jejich výlet do Remeše málem dopadne špatně. Poměr však končí tragédií, když jej Pierrova energická a samostatná manželka Franca odhalí. Žena řeší manželskou krizi rázně: zastřelí nevěrného muže loveckou puškou v restauraci (závěr převzal režisér ze skutečného případu, uveřejněného v novinách). – Truffaut nenápadně převrací role; jako vždy jsou u něj silnější hrdinky. Pracuje důsledně s různými detaily, jež mají svůj význam a symboliku (objevuje se tu leitmotiv dámských střevíčků, ustavičného zhášení a rozsvěcení světel apod.). Lze najít odkazy na filmařovy oblíbence (Hitchcock, Buñuel, Balzac) a nescházejí ani dobové filmové postupy (rychlý střih, jízdy, práce s detaily, svícení atd.). – Postavu Nicole vytvořila starší sestra Catherine Deneuveové, Françoise Dorléacová (1942-1967), kterou Truffaut v té době obdivoval a která zahynula při autonehodě.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2007/9

Literární historik Pierre je deset let šťastně ženatý, pak se však
zamiluje do letušky. Manželka objeví Pierrovu nevěru a zastřelí ho.
Na rozdíl od romantického Julese a Jima o lásce dvou mužů a jedné ženy,
příběh muže mezi dvěma ženami ve velkoměstě ukazuje lásku pošpiněnou,
plnou lží a pocitů viny.

Autor/Zdroj: Popis
Týdeník televize