Gwiazda piolun

Podzim roku 1939 - ze zpuštošené Varšavy prchají, spolu s mnoho dalšími lidmi, i skoro padesátiletý muž a jeho o dost mladší společnice. Muž je nemocný a brzy mu docházejí síly, lékařskou pomoc ale hledá marně. Až v jednom městečku se mu podaří získat od místního lékárníka ampulku s jedem. Uvažuje o sebevraždě... Během náletu je zraněn, ale dívka jej přemluví k dalšímu putování. Autem se dostávají až do malé ukrajinské vsi, kde však jen o vlásek uniknou smrti z rukou místních obyvatel, nenávidějících Poláky. Jejich cesta končí ve starém klášteře, přeměněném na polní lazaret. Po zprávě o napadení Polska Rudou armádou oba poznávají, že už nemajíkam jít. Odmítnou evakuaci a muž podává ženě jed, zatímco sám sahá po břitvě...

Ačkoliv se ve filmu neobjeví žádné konkrétní jméno, je zřejmé, že jsou zde zobrazeny poslední dny života význačného polského filosofa, spisovatele, dramatika a malíře Stanisława Ignacego Witkiewicze a jeho milenky Czesławy Oknińskiej, kteří společně odešli ze života 18. září roku 1939. Stalo se tak den po vstupu sovětských vojsk do Polska v Jeziorach na Volyni.