Ghetto jmenem Baluty [DIGIBETA]

Ve stejných bytech, domech, na těch ulicích, kde bojovali před mnoha lety Židé o přežití každého okamžiku, dnes žijí noví obyvatelé. Baluty byly před druhou světovou válkou obávanou zlodějskou čtvrtí. Hned po okupaci Polska zde nacisté zřídili židovské ghetto, kde čekalo na smrt na 200 000 Židů, od podzimu roku 1941 také Židé z pěti českých transportů. Způsob života obyvatel současné dělnické a chudinské čtvrti průmyslového města Lodže je poznamenaný sociální bídou, alkoholem a nezaměstnaností. Baluty kdysi a dnes mají hodně společného. Obrazy různých časů poznamenaného místa spojují výpovědi původních a současných obyvatel a unikátní fotografie Henryka Rosse z dob dávno minulých.

Režisér Pavel Štingl společně s kameramanem Mírou Jankem potkali na cestě do Lodži fotografa Karla Cudlína. Ten vytvořil během natáčení dokumentu kolekci snímků, která dnes tvoří doprovodnou výstavu. Uvedením filmového dokumentu spolu s výstavou vzniká ojedinělý projekt, ve kterém Cudlínovy současné fotografie nastavují zrcadlo původním válečným snímkům reportéra Henryka Rosse použitým v samotném filmu.

Kino Světozor

Kdysi ghetto a dnes dělnickou čtvrť Baluty přibližuje Štinglův film z pohledu českých Židů, unikátních archivních fotografií a dnešních obyvatel, potýkajících se s bídou, alkoholismem a nezaměstnaností. Příběh jednoho místa, ale tisíců lidí, kteří v Lodži zanechali své stopy a v jejichž životech jsou vepsány kruté dějiny.

katalog 44.MFF Karlovy Vary

Režisér Pavel Štingl v dokumentárním snímku Ghetto jménem Baluty propojil temné příběhy z městské části druhého největšího města Polska, Lodže. Poměrně velká čtvrť Baluty byla před válkou obávaným centrem kriminálních živlů, hned po okupaci zde bylo zřízeno ghetto pro židy, určené k postupné likvidaci, a dnes je to zdevastovaná chudinská oblast, charakterizovaná nezaměstnaností, nezájmem a alkoholismem obyvatel a svérázným antisemitismem. Je až s podivem, kolik bezvýchodnosti má společné současnost s minulostí, a že uzavřený prostor Balut stále přežívá (a dokonce s jistým respektem). Obrazy různých etap spojují výpovědi za války deportovaných Čechů i současných obyvatel a unikátní válečné snímky Henryka Rosse, bývalého reportéra židovské samosprávy v ghettu. Na výsledné podobě snímku se významně podílel kameraman Miroslav Janek a střihačka Tonička Janková. – Při natáčení se štáb na místě náhodně setkal s fotografem Karlem Cudlínem, jehož kolekce „Zpráva o Lodži“ tvoří s dokumentem „distribuční komplet“. - Pro televizi vznikla hodinová verze titulu. – Do DVD kinodistribuce je postupně uváděn čtyřdílný cyklus Zapomenuté transporty režiséra Lukáše Přibyla (2007, 2008), zabývající se také tématem odsunů.

-kk-, Filmový přehled 2008/7