Figaro (V. Dvořák) je v jednom kole. Má před sebou svatební den s milou Zuzankou (P. Štorková), kterou musí ubránit před chlípným hrabětem Almavivou (J. Zapletal) a zároveň se sám musí bránit nekalým plánům vdavekchtivé Marceliny. Hraběnka (P. Tomicová) by mu sice mohla pomoci, ale trpí vleklou depresí, nízkým sebevědomím a protože je Němka i kolektivním pocitem viny. Hraběcí dvůr se hemží parazity, zahradnice je věčně opilá, její dcera po zkušenosti s hrabětem zvažuje život single a roztomilému pážeti Cherubínovi je mnohem víc let, než si myslí. Andělé mají problémy nejen s lidmi, kteří snad už ani nevědí, co je láska, ale také s malým Amorkem, který nechce střílet svými šípy do lidí, protože se mu pusinkování s holkami hnusí…
David Drábek ve své inscenaci zachoval dějovou kostru Beaumarchaisovy komedie a naplnil ji originální slovní a situační komikou. I on řeší ve Figarově svatbě lásku ve všech podobách, ta ovšem v jeho verzi vykazuje vážné poruchy. Při vší ulítlé legraci kolem zápletky „kdo s kým a komu bude nevěrný“ mu leží na srdci okoralost lásky v dnešních domácnostech. Stejně tak se, ve shodě s originálem, pouští do kritiky zkorumpovaných představitelů moci zákonodárné, výkonné i soudní. Svoji kritiku současných společenských poměrů soustředil především do Figarova „revolučního“ monologu, s jehož nebývale silným ohlasem v publiku by byl spokojen i buřič Beaumarchais.
Inscenace získala na letošním GRAND festivalu smíchu v Pardubicích pět cen:
Komedie roku 2012
Cena odborné poroty
Cena studentské poroty
Nejlepší ženský herecký výkon festivalu:
Pavla Tomicová v roli Hraběnky
Nejlepší mužský herecký výkon festivalu:
Jiří Zapletal v roli Hraběte
Zdroj: ČT
Beaumarchaisova slavná hra v bláznivé adaptaci režiséra a dramatika Davida Drábka. Dramaturgie: Jana Slouková. Scéna: Martin Chocholoušek. Kostýmy: Simona Rybáková. Hudba: Darek Král. Choreografie: Henrieta Hornáčková.
Inscenace Klicperova divadla v Hradci Králové. Režie televizního záznamu M. Kučera (Premiéra)
