Faunův labyrint

Snímek Faunův labyrint je zjevně nejvíce oceňovaným loňským titulem a je zatím nejlepším filmem režiséra Guillerma del Tora, který se specializuje na hororový a komiksový žánr. V autorském díle kombinuje náruživý sběratel pohádek drsnou realitu s magickým podzemním světem, v němž ožívají pohádkové bytosti. Navazuje tak na téma dítěte ve španělské občanské válce, jež zpracoval už v hororu El espinazo del diablo (2001, Devil – V/Ďáblova páteř - KTV). – V roce 1944 přijíždí těhotná matka s dcerkou Ofélií za novým manželem, kapitánem Vidalem, do vojenského tábora u mlýna v horách. Sebevědomý a sadistický falangistický důstojník zde má zlikvidovat zbytky republikánských partyzánů. – Ofélie se ocitne v blízkém kamenném labyrintu, kde se setká s faunem. Ten jí sdělí, že ve skutečnosti je ztracenou princeznou, dcerou podzemního krále, a že se po splnění tří úkolů vrátí do otcovy říše. Dívenka podstoupí tvrdé zkoušky, při nichž se setká s malými létajícími vílami, s obří ropuchou i s požíračem dětí mrtvolníkem. Avšak mnohem těžší úděl ji čeká na zemi, kde se po matčině smrti při porodu střetne s nenáviděným otčímem. Do děje výrazně zasahuje hospodyně Mercedes, která s místním lékařem tajně podporuje odbojáře. Ofélie sice na zemi zemře, ale jako princezna se ocitá u svých královských rodičů... – Těžiště del Torova díla spočívá v plynulých přechodech mezi realitou a tajuplným nadpřirozenem. Je to sice pohádka pro dospělé, avšak podle tvůrcových slov je to též „historické drama, zasazené do kontextu války, s pohádkovými a mytologickými bytostmi“ a zároveň „dojemný příběh, který otvírá základní otázky lidství, jež se týkají nás všech“. Největší zrůdou v něm nakonec není děsivý mrtvolník, nýbrž krutý fašistický kapitán, skrývající svou pravou tvář pod pokryteckou maskou korektnosti a vlídnosti. – Závažné téma, konfrontace dvou odlišných a pochmurných světů, originální výtvarné řešení bytostí i jejich prostředí, inspirované nejen obrazy Francisca Goyi, ale též ilustrátora Arthura Rackhama a surrealismem, i vynikající herecké výkony vytvářejí z Faunova labyrintu nevšední filmové dílo.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2007/8

POZOR SPOILER!

Na zemi leží raněná dívka.

Princezna obelstí stráže a prchá z podzemí. Ovšem světlo ji oslepilo a zatemnilo její mladou paměť. Její tělo pocítilo zimu i bolest a zemřela. Král na ni čekal až do smrti, protože věděl, že se vrátí v jiném těle…

1944 - Španělsko. Je po občanské válce, ale partyzáni se stále ukrývají v lesích a bojují proti fašistům. V takových lesích stojí i mlýn, kam směřuje matka Carmen s dcerou Ofélií. Ta na cestě najde kámen a místo kam patří. Když jej tam umístí, ukáže se jí něco jako kudlanka. Ofélie tomu říká víla. Manžel její matky, kapitán Vidal, není Oféliin otec, ten je mrtvý. Ofélie u mlýna objeví labyrint a služebná Mercedes ji varuje, aby do něj nechodila. Pak jsou polapeni dva muži. Jednoho kapitán ztluče lahví a nakonec je oba zastřelí. Kudlanka je opět u Ofélie a promění se v malou vílu. Chce, aby šla dívenka za ní. Ta poslechne a dojde do středu labyrintu, kde sestoupí do podzemí. Zde je jí jakýmsi starým faunem sděleno, že je princezna Moaná, dcera krále podsvětí a je zrozena z Měsíce. Na rameni má znaménko, což je důkaz. Její otec prý přikázal otevřít všechny brány světa, aby se mohla vrátit zpět. A nyní jsou u poslední z nich. A ona musí dokázat, že neztratila nesmrtelnost a musí splnit tři úkoly. Obdrží knihu hádanek, která jí ukáže budoucnost a napoví, co má dělat. A zatímco kapitán pořádá hon na partyzány, malá Ofélie plní první úkol. Musí dát žábě sežrat tři kameny a tak pak vyplivne klíč. Podaří se to bez komplikací, zato její matka komplikace má, a to především s dítětem, které v sobě nosí. Lékař kapitána Vidala opět varuje, že musí být nanejvýš opatrná. A zatímco Mercedes a doktor nesou věci partyzánům, faun navštíví Ofélii a dává jí lék pro matku. Totiž kořen mandragory. A má splnit druhý úkol. Ocitá se na hostině, nalézá díru ke klíči od žáby a odemkne. Tam najde dýku a odchází. Vše by proběhlo v poklidu, kdyby přes přísný zákaz a varování neujedla z dobrot na stole. Tím oživí jakousi potvoru s očima v dlaních a unikne jí jen na poslední chvíli. Pak namáčí mandragoru, která obživne a dává ji matce pod postel, jak faun přikázal. Také dvě kapky krve přidává a kupodivu lékař konstatuje, že teplota klesá. Jeden z partyzánů je po bitvě zajat a přivlečen do mlýna. Faun opět přichází a nesrší chválou. Doktor zajatce usmrtí, protože je nelidsky ztýrán a má to pokračovat. Vidal nalézá mandragoru, matka ji hodí do ohně a okamžitě dostává křeče. Doktor je pak Vidalem zastřelen. Carmen umírá, ale dítě přežije. Mercedes se cítí ohrožena a dává se na útěk. Bere s sebou i Ofélii na její vlastní přání. Vidal je možná sadista, ale rozhodně není idiot, a tak už je očekává v lese. Obě uprchlice jsou přivlečeny zpět a Mercedes čeká stejný osud jako zajatého partyzána. Jenže ona se osvobodí a Vidala zle pobodá na těle a rozřízne mu tvář. Na dalším útěku ji zachrání partyzáni. Faun opět přichází a chce po Ofélii, aby mu do labyrintu přinesla bratříčka. Ta bere bratříčka pryč a Vidalovi nakape do pití dryák. Bohužel mu stane tváří v tvář. Prchá s miminem v náručí do labyrintu, kde by měla být v bezpečí, ale Vidal ji dožene i tam a blíží se finální rozhodnutí…

CENY (neúplné): Oscar: nejlepší kamera (G. Navarro), nejlepší výprava (E. Caballero, Pilar Revueltaová), nejlepší masky (D. Martí, M. Ribéová); (nominace) nejlepší cizojazyčný film, původní scénář (G. del Toro), původní hudba (J. Navarrete). Ceny BAFTA: nejlepší cizojazyčný film, nejlepší kostýmy, nejlepší masky; (nominace) nejlepší původní scénář, kamera, výprava, zvuk, vizuální efekty. Mexické výroční ceny Ariel: nejlepší režie (G. del Toro), nejlepší herečka (M. Verdúová), nejlepší kamera, nejlepší hudba, nejlepší výprava, nejlepší kostýmy, nejlepší masky, nejlepší zvláštní efekty; (nominace) nejlepší střih, zvuk, herec ve vedlejší roli (Á. Angulo). Španělské výroční ceny Goya: nejlepší původní scénář, nejlepší nastupující herečka (I. Baqueroová), nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší zvuk, nejlepší masky, nejlepší vizuální efekty; (nominace) nejlepší film, režie, herec, herečka, hudba, výprava. Independent Spirit Awards: nejlepší kamera. Cena americké Národní společnosti filmových kritiků: nejlepší film. Cena Kruhu newyorských filmových kritiků: nejlepší kamera. Cena Asociace losangeleských filmových kritiků: nejlepší výprava. Cameraimage 2006: Zlatá žába (G. Navarro). Fantasporto 2007: nejlepší film, nejlepší herec (S. López). MFF v Palm Springs 2007: Cena FIPRESCI. – Zlatý glóbus: (nominace) nejlepší cizojazyčný film.