Obsah filmu Eastern Plays
Jeden z nejoceňovanějších bulharských snímků současnosti sleduje příběh dvou bratrů, jejichž cesty se po letech zkříží díky tragické události v bulharské Sofii. Zatímco Georgi nedávno vstoupil do neonacistické skupiny a účastní se rasistických útoků na místní tureckou rodinu, starší Itso obětem útoků pomáhá. Ačkoliv oba bratry dělí víc než odlišné politické přesvědčení, brzy zjistí, že jen společně mohou najít smysl svých životů.
Drama Eastern Plays osciluje mezi několika dějovými liniemi, které sledují čtyři mladé lidi v jejich snaze o seberealizaci. Přes závažné téma etnické nesnášenlivosti nejde o pochmurný snímek, neboť pilíř vyprávění...
Jeden z nejoceňovanějších bulharských snímků současnosti sleduje příběh dvou bratrů, jejichž cesty se po letech zkříží díky tragické události v bulharské Sofii. Zatímco Georgi nedávno vstoupil do neonacistické skupiny a účastní se rasistických útoků na místní tureckou rodinu, starší Itso obětem útoků pomáhá. Ačkoliv oba bratry dělí víc než odlišné politické přesvědčení, brzy zjistí, že jen společně mohou najít smysl svých životů.
Drama Eastern Plays osciluje mezi několika dějovými liniemi, které sledují čtyři mladé lidi v jejich snaze o seberealizaci. Přes závažné téma etnické nesnášenlivosti nejde o pochmurný snímek, neboť pilíř vyprávění tvoří řada komických až absurdních situací. Film, který vznikl v koprodukci se Švédskem, byl nadšeně přijat na domácích i světových festivalech, kde také získal několik ocenění (mezi jinými na festivalech v Tokiu, Varšavě a Bratislavě).
(Cinema Mundi 2011) < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 21.10.2012
Realistické příběhy o bezvýchodnosti života mladých lidí ve velkých městech bývají oblíbeným námětem festivalového artu poměrně často. Kamen Kalev naštěstí svému filmu vtiskl docela jiný rozměr zejména díky hlavní postavě šikovného, ale psychicky rozervaného a na drogách závislého dřevořezbáře Ica. Příběh je o to silnější, o co je jeho postava autentičtější (a jak málo se mu kamera dívá do očí), neboť Christo Christov není žádný herec – na plátně v podstatě ztvárňuje sám sebe a prvky z jeho života jsou holou realitou.
Kalevovi se jeho záměr natočit dokument ve filmovém formátu podařil tak napůl, protože ač sledujeme životní dráhu dvou bratrů, které dělí celá jedna generace (Ico a dospívající Georgi), zcela v tomto ohledu dominuje právě Ico, který si díky svému charismatu (a dost možná i díky režisérově fascinaci jeho životem) nenápadně krade celý film pro sebe a všechno ostatní kolem něj působí jaksi navíc. Snaha zaobalit příběh i do nějakého politického a sociálního rámce současné Sofie pak vyznívá už naprosto zbytečně. Ke škodě je i otevřený závěr, který se však dá pochopit z důvodu skutečnosti, že hlavní představitel Ico bohužel z tragických příčin zemřel a dotočit se nestihlo. Docela logicky je film věnován jeho památce.
Navzdory té veškeré tragice však nic nevyznívá těžkopádně ani depresivně, naopak se podařilo zachytit i určitou životní energii a myšlenky typu "nic nemá smysl" zde místo až tolik nemají, osobitý humor taky potěší. A jelikož silné fluidum, kterým je osoba Christa Christova obestřená (a ještě to byl pěkný chlap), budí doopravdy zvláštní fascinaci a nutí přemýšlet ještě dlouho po skončení filmu, nemůžu dát jinak než 80 %.