Duna

Film, jenž produkovala Raffaella De Laurentiis (dcera Dino De Laurentiise a herečky Silvany Manganové), je založen na sci-fi literární předloze, románu Franka Herberta o válce vládců různých planet v roce 10191. V roce 10191 se vládce vesmíru snaží získat kontrolu nad substancí umožňující cestování kosmickým prostorem. Tato látka se vyskytuje pouze na Pouštní planetě. Tamní obyvatelé pod vedením svého spasitele Paula Atreida se snaží od vládce osvobodit.

David Lynch vytváří svůj příběh z budoucnosti podivuhodnými obrazy. Jedná se o jeho první experiment s barvami, ostatně silně stylizovanými (převládá odstín písku, skal, země). Lynch tento svůj film nazývá "symfonií prostoru", doznává nicméně, že mu žánr sci-fi příliš nesedí. Film však přišel v době, kdy bylo obecenstvo již přesyceno filmy o "hvězdných válkách" a pro znalce Herbertova románu nebyla jeho Lynchova verze dost uspokojivá.

Americký film Duna je adaptací bestselleru Franka Herberta, který si vydobyl v šedesátých letech místo mezi nejoblíbenějšími sci-fi romány všech dob (vyšel i v češtině). Herbertovi se podařilo podle vzoru Tolkienova Hobita vytvořit fantaskní umělý svět se svéráznou mytologií, situovaný do konce jedenáctého tisíciletí na několik planet obydleného vesmíru, ,především však na pouštní planetu Arrakis, zvanou Duna. Spletitý příběh s mnoha odbočkami se soustřeďuje na osudy vévodského syna Paula Atreida, který svým příchodem na Dunu a střetnutím s jejím světem začíná naplňovat odvěké sny a obavy tvorů obydlených planet. Zájmy šlechtických rodů i náboženských sekt z různých oblastí vesmíru se střetávají ve snaze ovládnout arrakiskou těžbu vzácné drogy, navozující dlouhověkost a prorocké schopnosti. - Dvacet let po úspěchu knihy, se David Lynch na popud producenta Dina De Laurentiise ujmul úkolu převést svět Arrakisu do filmové podoby. Ve snaze zachovat atmosféru předlohy přehlcuje Lynch jako scenárista divákovu pozornost informacemi v dialogu. Jako režisér však popouští uzdu své osobité, neklidné fantazii postmodernisty, aby po vizuální stránce da1 vzniknout zábavnému "bestiáři" bytostí a prostředí. Méně je však schopen provést je dějem, který přes svou pestrost je kupředu posouván dosti těžkopádně; divák, neznalý předlohy, se v něm jen obtížně orientuje. Přesto můžeme ocenit mimořádnost a zajímavost jeho projektu, i když formát videa mnoho ubírá ~jeho vizuálním hodnotám.

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled