Druhá strana naděje

U chladných finských břehů přistává nákladní loď s černým pasažérem, syrským uprchlíkem Khaledem. Evropy už dosáhl, azylové řízení s nejistým výsledkem jej naopak ještě čeká. Byť naděje umírá až poslední, je rozumné smířit se i s možností života na dlažbě helsinských ulic. Ve stejný čas na jiném místě se zasmušilý Wikström vypořádává s rodinným zemětřesením. Ze dne na den sekne s byznysem podomního prodejce košil, nasazuje kamennou tvář a s celoživotními úsporami vyráží do kasina. Rozmnoží je, aby si mohl otevřít vysněnou restauraci? V průsečíku dvou nesourodých osudů naleznou fanoušci svérázného finského režiséra typické znaky jeho tvorby, jako jsou lakonický humor, subtilně vypointované gagy či unikátní výtvarné řešení scény. A i tentokrát se Kaurismäkiho filmový svět, v němž situace mívají nečekaná vyústění, řídí prazvláštními zákonitostmi. Melancholická, přesto optimistická zpráva o síle solidarity byla jedním z vrcholů letošního Berlinale, odkud si zaslouženě odvezla Stříbrného medvěda za režii.

Martin Horyna
MFF Karlovy Vary 2017

Stárnoucí podomní obchodník s košilemi Wikström dělá velké rozhodnutí: opustit svoji ženu alkoholičku i uvadající živnost. Po epizodní kariéře pokerového hráče zakoupí nevýdělečnou restauraci na zapomenutém helsinském dvorku. Brzy se ukáže, že nepřístupná slupka málomluvného hrdiny skrývá veliké srdce – to když Wikström nabídne práci o poznání mladšímu muži, který se dílem osudu nachází ve zdánlivě bezvýchodné situaci. Jak bývá u filmů Akiho Kaurismäkiho zvykem, lidskost, přátelství a smysl pro humor probleskují ponurostí a dodávají této hořkosladké komedii příchuť optimismu. Film Druhá strana naděje byl na letošním Berlinale oceněn Stříbrným medvědem za nejlepší režii.

Zdroj: Aerofilms