Drsnej Shaft

Detektiv newyorské policie John Shaft vyšetřuje incident, jehož obětí se stal mladý černoch Trey Howard. Shaft zatkne arogantního mladého bělocha Waltera Wadea. Podle výpovědi Treyovy přítelkyně je v baru napadl, a když ho Trey zesměšnil, tak ho venku brutálně zmlátil. Když Wade o umírajícím mluví s pohrdavým úsměškem, Shaft ho srazí k zemi pěstí. To je však jediný trest, který Wadea za zločin čeká. Syn vlivného obchodníka je propuštěn na kauci a vzápětí zmizí ve Švýcarsku. Mnohem vážnější důsledky má incident pro Shafta, který přijde o místo. O dva roky později pracuje Shaft v protinarkotickém oddělení jiného okrsku. Krátce po úspěšném zatčení drogového bosse dostane zprávu, že se Wade tajně vrací. Nasedne do limuzíny, kterou řídí Shaftův komplic Rassan, a detektiv ho vzápětí zatkne. Soudce Bradford ho však znovu propustí na kauci. Zuřící Shaft se rozhodne odejít od policie a dostat vraha po svém. Uvědomuje si, že rozhodující je svědectví barmanky Diany, která krátce po vraždě zmizela neznámo kam. Wade se ji pokusí umlčet dřív, než ji najde Shaft.

Zdroj: Nova

Vše nasvědčuje tomu, že Walter Wade zavraždil mladého černošského studenta a bude za svůj čin potrestán. Jenže tento uhlazený vrah je z prominentní rodiny, která může ihned složit vysokou kauci a "uklidit" synka z dosahu policie. Po dvou letech se Walter tajně vrátí do Spojených států a detektiv Shaft , který ho vypátral, je přesvědčen, že teď konečně dostane slovo spravedlnost. Ale i tentokrát ji peníze umlčí. Shaft na protest vrací policejní odznak a na vlastní pěst, spolu s bývalou kolegyní Carmen, začíná shromažďovat důkazy a hledat jedinou přímou svědkyni, která se skrývá. I její život je v ohrožení. Na první pohled jednoduchý a jasný případ má až nečekaně dramatické pozadí a ve finále zcela překvapivé rozuzlení...

John Shaft, muž tmavé pleti, patří do rodiny slavných soukromých detektivů jakými jsou např. Phil Marlowe, Lew Archer, Nero Wolfe a mnoho dalších. Jeho "kmotrem" je spisovatel Ernest Tidyman, který o něm a jeho případech napsal sérii příběhů, z nichž některé - především v 70. letech - nalezly cestu na plátna kin. My se ovšem s legendárním detektivem (v herecké interpretaci Samuela L. Jacksona ) setkáme poprve. Bude řešit zdánlivě banální kriminální případ syna newyorského boháče. Pro zajímavost dodejme, že roli detektivova strýce Johna vytvořil Richard Roundree, někdejší představitel nesmlouvavého policisty Shafta ve filmovém i televizním seriálovém zpracování.

Černošská kriminálka režiséra Johna Singletona je zčásti remakem a zčásti pokračováním filmu Detektiv Shaft z roku 1971, který patří k nejvýznamnějším zástupcům žánru zvaného blaxploitation - jedná se o filmy typu Dirty Harry, s tím rozdílem, že hrdinové jsou černoši. Novodobý Shaft se odehrává v naší současnosti, přestože jej kroměrtetro soundtracku ve funky stylu sedmdesátých let doprovází i úvodní píseň Isaaca Hayese, která si za původní film vysloužila Oscara. Hlavním hrdinou už také není originální John Shaft v podání Richarda Roundtreeho, který se zde objeví jen v drobné vedlejší roli, nýbrž jeho stejnojmenný synovec (Samuel L. Jackson). Bezchybný Jackson, oděný v kabátě od Armaniho, filmem prochází doslova jako
oživlý mýtus. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby se jeho filmové okolí netvářilo tak realisticky. Výsledek působí, jako by se Singleton nemohl rozhodnout, zda natočí přehnaně stylovou poctu původnímu Detektivu Shaftovi, nebo realistický kriminální film. Vydařeným kompromisem mezi těmito dvěma rovinami je pouze postava drogového krále, kterého hraje Jeffrey Wright (Basquiat).
Ten je totiž natolik zábavný a pochopitelný zároveň, že odsouvá na druhou kolej i původně zlověstného Christiana Balea, který v nevýrazné roli arogantního rasisty předvádí jen omezený výsek z cel kově bohatšího rejstříku svého Amerického psycha. Zatímco Singletonův debut Chlapci ze sousedství překypoval atmosférou černošského ghetta, Drsnej Shaft zachází se stylizací velmi nevyrovnaně. Stejně jako zde zpravidla prvoplánoví a šablonovití hrdinové potkávají pár postav propracovaných a logicky uvažujících, tak i klasické postupy televizního seriálu kráčejí ruku v ruce s překvapivými zvraty a spontánní akcí. Film rozhodně nedosáhne proslulosti svého předchůdce, nicméně drsný Samuel L. Jackson tisknoucí spoušf ve jménu starosty Guilianiho za lístek do kina
rozhodně stojí.
DAREK ŠMÍD Premiére 2000/11/57

Autor/Zdroj: Šmíd Darek/Premiere


Příběh: Bílej chlápek Walter Wade vodrovnal černýho chlápka a viděla to jenom bílá holka Diane Palmieri, která to ale ze strachu o svůj život nechce říct černýmu Shaftovi. Takže vraha pustí a on zdrhne ze země. Za dva roky se vrátí a Shaft už na něj čeká. Jenže bílej chlápek se spřáhne s černým gaunerem Peoplesem Hernandezem, který mu má pomoci odstranit schovávající se bílou holku. Snad ji Shaft najde první.

Nejdříve trocha historie. V roce 1971 natočil Gordon Parks film Shaft, v němž přivedl na plátno drsného černého policajta Johna Shafta v podání Richarda Roundtreeho. Američané afrického původu to tehdy v USA ještě vůbec neměli jednoduché, a tak přivítali superhrdinu s černou pletí, zlatými řetězy kolem krku a kabátem z černé kůže s otevřenou náručí. Shaft se tak dočkal ještě dvou pokračování a tyto filmy se staly symbolem tzv. „blaxploitation" éry.
Po téměř třiceti letech se Shaft vrací. Zůstala ústřední melodie, zlaté řetězy, černá kůže (Shaftova i ta, co z ní má kabáty), rasismus, krev, drogy i John Shaft. A znovu ho hraje Richard Roundtree, jenže tentokrát je jenom strýcem a mentorem svého jmenovce, Johna Shafta pro rok 2000, jehož se zhostil Samuel L. Jackson. A udělal to tak, že se věru nemá za co stydět. Za jistě slušně velké peníze odtáhl téměř sám celý film s velkými ambicemi, ale malinkatým příběhem (za nějž by se naopak měl stydět Richard Price). Jeho charizma, gesta a hlášky dominují snímku od začátku až do konce a jeho spoluhráči se až na jednu výjimku prostě nechytají.
Srovnání Christiana Balea v Americkém psychu a v Drsném Shaftovi vede k podobnému závěru, jako když si dáte dvě deci absintu a na to ředěnou desítku. Vanessa Williams myslím vždy lépe zpívala, než hrála, a neoslní ani Dan Hedaya v roli nepříliš poctivého poldy. Tou výjimkou je na plátnech našich kin bohužel nepříliš často vídaný Jeffrey Wright (Basquiat) jako Dominikánec Peoples Hernandez, místní drogový boss s naprosto úžasnou mluvou a přízvukem, které si plně vychutnáte, až ho uslyšíte, jak žádá Waltera Wadea o vizitku.
Kromě toho, že je děj Drsnýho Shafta jen jakýmsi „špízem", sestávajícím z několika opravdu šťavnatých kousků, proložených přeuzenou slaninou a trochou vyčichlé cibule, a spíchnutým dohromady tenkým a podivně zprohýbaným kusem drátu, bude mít v našich kinech ještě jeden problém. Jak už totiž bylo řečeno, není ani tak remakem jako spíše vzpomínkou. Český divák si tak mnoho věcí nemá s čím spojit, neví, co je vzdáním holdu a co ironickou narážkou. Podobně by v USA dopadlo v současnosti natočené pokračování „jezeďácké" trilogie o mladém, zralém a bouřlivém víně. I v něm, tak jako v Drsném Shaftovi, by určitě jistá reflexe sociální a politické situace ustoupila do pozadí a ve značné části byji nahradila mainstreamová zábava, přesto by byl americký divák ošizen o jednu podstatnou dimenzi filmu. Díru do světa a ostatně ani do Spojených států tedy tento snímek rozhodně neudělá. Pro fanoušky Samuela L. Jacksona je to sice „most see" záležitost, ale ve filmografii režiséra Johna Singletona se zařadí daleko za Hochy ze sousedství a scenárista Richard Price by měl vrátit část honoráře. Jestliže vám ale žádné z těchto tří jmen nic moc neříká, na něco, čemu se říká „blaxploitation", zvysoka kašlete a ke spokojenosti vám stačí pár vypečených hlášek a trocha slušné akce, pak nemáte co řešit.
Lubomír Zrnečko Totalfilm 2000/9/102

Autor/Zdroj: Zrnečko Lubomír/Total Film

Téměř po třiceti letech se režisér John Singleton se svými kolegy pokouší ve filmu Drsnej Shaft oživit slávu černošského detektiva, který byl úspěšným hlavním hrdinou filmu Shaft (1971; Detektiv Shaft; r. Gordon Parks - TV) dvojí pokračování, Shaft's Big Seore! (1972, Shaftovo velké terno!; r. G. Parks) a Shaft in Africa (1973, Shaft v Africe; r. John Giillermin), a stejnojmenného televizního seriálu (1973-74). - Postava svérázného a spravedlivého soukromého detektiva tehdy výrazně korespondovala s revoltujícím černošským hnutím. Dnešní tvůrci zachovali Shaftův image, ale vymysleli pro něj nový příběh. - Detektiv zpočátku pracuje ve službách newyorské policie, ale po neshodách začne působit na vlastní pěst. Snaží se dostat do vězení bohatého bělošského mladíka Wadea, který před jednirn barem zabil nevinného černocha. Arogantní vrah však uniká spravedlnosti. Shaft potřebuje najít ukrývající se barmanku Dianu, jež byla svědkyni incidentu. Wade si však najme dominikánského mafiána Hernandeze, aby dívku našel dříve než detektiv a aby ji zlikvidoval. Boss si na tuto práci zjedná Shajiovy zkorumpované kolegy. Ale také rázný a neúplatný detektiv má své pomocníky. Především krásnou policistku Vasguezovou a rastafariánského informátora Rasaana. Po četných střetnutích, plných bitek, přestřelek a honiček, nakonec vše skončí poněkud překvapivě. Zločin je však potrestán. - Tvůrci natočili standardní akční kriminální film s legendárním hrdinou, jehož postava byla tentokrát ušita na tělo Samuelu L. Jacksonovi. Ten má ušechny znaky neprůstřelného hrdiny, tvrdě jdoucího po krku zločincům nejrůznějšího kalibru. Kromě obvyklých situací nepostrádá snímek ani drsný humor a břitké dialogy. - Ve filmu se objevuje i představitel původního protagonisty Richard Roundtree jako detektivův strýc a v epizodních rolích se minnou i režisér tehdejších dvou filmů Gordon Parks či skladatel původní hudby lsaac Hayes, jehož hlavní téma je tu znovu použito.
Tomáš Bartošek Filmový přehled 2000/10/15

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled


John Shaft je legenda. V sedmdesátých letech, tedy v období největší slávy černošského žánru „blaxploitation", byl tím nejdrsnějším ranařem široko daleko. Tři filmy (plus krátce vysílaný televizní seriál), ve kterých si zařádil, byly esencí žánru, prosyceného odpornými drogovými dealery, ještě odpornějšími zkorumpovanými bílými policajty, rasismem... Hodnoty přetrvaly.
Shaft se vrátil, a přestože už nemá na hlavě afro, není soukromým detektivem a o něco méně zabíjí a souloží, pořád je to ten nejdrsnější černý „bod motherfucker", na kterého mohou newyorští živlové mít tu smůlu narazit. A John Shaft (Samuel L. Jackson) se právě naštval na bílého milionářského synka Wadea (Christian Bale), který si jednoho dne utahoval z černého hosta v restauraci, a když se situace obrátila v jeho vlastní potupu, řešil ji železnou tyčí. A protože měl hodně peněz, prošlo mu to. Soudce povolil propuštění na kauci, načež Wade zmizel do Švýcarska. Pro Shafta je to ovšem osobní (byl u případu jako první, Wadea zatkl a ten se mu vysmál do obličeje), takže si trpělivě počká, dokud se vrah nepokusí vplížit zpátky, a pak jej dá zavřít až zčer... no, možná ho radši zabije.
Jenže když se Wade skutečně vrátí a bleskově skončí za mřížemi, setká se s portorikánským drogovým dealerem Hernandezem (hádejte, kdo ho zatkl) a vytvoří se mezi nimi cosi, co vzdáleně připomíná vzájemný respekt. Brzy přijde čas, kdy budou mít příležitost vzájemně se „podrbat na zádech". Do hry zasáhnou i hodní a zlí policajti, nepohodlná svědkyně a starý dobrý „strejda John". Ale ať už se tahle krvavá partie bude dál vyvíjet jakkoli, jisté je, že remíza nepřipadá v úvahu a poslední na tahu bude černý král...
Od posledního Shaftova filmového případu uplynulo už dvacet sedm let a tvůrci jeho nového příběhu přistoupili k návratu legendy fikaně - nový Shaft navzdory původnímu očekávání není remake, ale parafráze, pocta a především plnohodnotné pokračování série. Současný Shaft je totiž synovcem starého dobrého Shafta, který ve filmu dokonce vystupuje a opět jej hraje (už osmapadesátiletý) Richard Roundtree. Ať ale tvůrci zvolili sebemazanější přístup, v našich končinách je jim to bohužel platné jako mrtvému zimník.
Pro běžného čecha je totiž John Shaft stejně nepochopitelným fenoménem jako pro běžného Američana major Honza Zeman. Jistě, na jednu stranu je rozhodně dobře, že se k nám Shaft coby reprezentant u nás neznámého subžánru dostává, ale na druhé straně je minimální šance, že si jej kdokoli z nás užije tak, jak bylo zamýšleno. Snímek, který nostalgicky těží z odkazu určité doby a určité kultury, nutně naráží na nepřekonatelnou bariéru, jež pramení z toho, že české země jsou jednak „blaxploitation" filmy naprosto nedotčené a zároveň jsou příliš evropské, potažmo příliš bělošské.
Zatímco za oceánem je Shaft pojmem a významným mezníkem ve filmové historii, pro nás může být nejvýše slušným thrillerem, ze všeho nejvíc připomínajícím černošskou variaci na Drsného Harryho - přičemž slovo černošskou je třeba zvýraznit á podtrhnout, protože výrazné rasové zabarvení děje je samozřejmostí. Všichni kladní hrdinové (kterých není mnoho) jsou černí a jen málokterý běloch není vrah, křivák nebo alespoň slizoun a dialogy jsou většinou výrazně slangové a samozřejmě prošpikované nezbytnými desítkami „motherfuckerů".
Co tedy zůstane, když si odmyslíme jakoukoli nostalgii a kulturní provázanost? Nijak převratný, ale poměrně slušný, v dobrém slova smyslu staromódně natočený krimithriller s hereckými výkony, které jsou na vcelku průměrný scénář snad až příliš dobré. Jak nadřazeně arogantní Christian Bale (Americké psycho), tak i pouličně drsný Jeffrey Wright (Basquia) jsou efektivně zlí už každý na vlástní pěst, ale scény, ve kterých se vzájemně oťukávají a následně kují pikle a podrážejí se, působí mnohem trojrozměrnějším dojmem než většina filmu (režisér a spoluscenárista John Singleton si ostatně získal jméno podstatně myšlenkově ambicióznějšími filmy jako Chlapci ze sousedství či Rosewood). A pak je tu samozřejmě spolehlivě drsný a charismatický černý panter Samuel L. Jackson, který celý film spolehlivě táhne i ve slabších chvilkách. Člověk by se po jeho boku nebál zabrousit ani na schůzi Ku-Klux-Klanu, natož pak do kina...
Ondřej Vosmík Cinema 2000/11/108

Autor/Zdroj: Vosmik Ondřej/Cinema