Drákula

Mladý právník Jonathan Harker jede z Londýna do Rumunska vyřizovat s hrabětem Draculou koupi nemovitostí v Anglii. Je okázale přijat v jeho zámku, ale brzy zjistí, že je tam uvězněn. Zdají se mu podivné sny a hrabě o něj jeví zvláštní zájem, protože u něj objevil podobiznu jeho snoubenky Míny. Tu mezitím v Londýně navštíví záhadný princ Vlad - není to však nikdo jiný než Dracula. Chce ji získat, protože mu připomíná jeho ženu, která spáchala sebevraždu. Hrabě se kvůli ní zřekl Boha a stal se upírem. Jonathan si uvědomuje obrovské nebezpečí a uprchne z jeho hradu. Mezitím dojde k záhadnému úmrtí přítelkyně Míny Lucy. Profesor von Helsing pozná, že se stala obětí upírů a ví, že ji musí zabít rituálním způsobem. Pak zorganizuje výpravu do Rumunska.

Zdroj: Nova

Režíser tejto filmovej verzie Drakulu sa zameral aj na citovú stránku prekliateho grófa, nielen na to, ako zabíja.
Knieža Drakula v roku 1491 vybojoval víťazstvo nad Turkami, ktorí ničili jeho krajinu. Za svoje úspechy musel dráho platiť. Jeho úspechy mu závideli nepriatelia, ktorí napísali jeho manželke na hrad, že je mvtvý. Tá zo zufalstva a žiaľu skočila z hradného okná do hlbokej priepasti. Drakula sa od žiaľu doslova pomiatol. V kostole preklial Ježiša, že bude jeho nepriateľ.
Ubehlo 400 rokov. Gróf Drakula je prekliaty. Jeho prekliatie spočíva v tom, že sa musí živiť ľudskou krvou a že nemôže zomrieť. Advokát Jonatan Harker prichádza do Transilvánie za Drakulom, aby na neho previedol vlastnícke právo na niekoľko nehnuteľnosti v Anglicku. Drakula si všímne fotku Harkerovej snúbenice Miny na príväzku a zamiluje sa do nej. Verí, že je to jeho reinkarnovaná manželka. Po uzavretom obchode sa Harker vracia do Anglicka a krátko za ním aj Drakula, ale na lodi a v rakve. Mína sa s Drakulom stretne v parku a na prvý pohľad sa do neho zamiluje. Jej láska potŕvá i napriek zisteniu, že jej nová láska je upír. Je ochotná sa stáť nemrtvou, aby bola so svojou láskou. Drakula zo začiatku odmieta, aby sa stála upírkou. Keď už súhlasí, a chystá sa z nej vysať krv, vtedy vtrhnú do domu Minin snúbenec Jonatam Harker s Abrahamom van Helsing a prekazia to. Mína je zmätená. Ľudia v Londýne záhadne umierajú bez štipky krvi a niektorí z nich sa stávajú nemŕtvými. Spôsob, ako zničiť Drakulu, je vraziť mu kôl do srdca v jeho rodnej zemi Transilvánie. Za svetla zoberú Harker a Helsing rakvu a uháňajú do Transilvánie, kde dôjde ku uprtnému zápasu na život a smrť medzi Drakulom a Harkerom. Drakula nakoniec súhlasí, aby mu jeho láska odrezala hlavu, lebo chcel už konečne dosiahnuť posmrtný pokoj.

Dnes už klasický román Brama Stokera (1847–1912) Dracula, který poprvé vyšel v roce 1897, patří k nejčastěji filmovaným literárním předlohám. Stačí připomenout ranou zvukovou verzi režiséra Toda Browninga (1931) s Belou Lugosim v titulní úloze, klasické Murnauovo němé dílo Nosferatu (1922) a jeho remake (1979), natočený Wernerem Herzogem, či nedávné variace Ve stínu upíra a Dracula 2000.

Známý americký režisér Francis Ford Coppola (nar. 1939), který proslul především svojí mafiánskou trilogií Kmotr a válečným podobenstvím Apokalypsa, se známé předlohy chopil se svojí pověstnou osobitostí. Poměrně věrně se držel Stokerovy předlohy (vsunutí autorova jména do originálního názvu filmu Bram Stoker's Dracula mělo ovšem zcela jiné důvody, neboť původní titul byl právně zaregistrován u jiného filmového studia), zarámoval ji do historických souvislostí a vytvořil spíš psychologizující historický snímek než klasický horor.

Podařilo se mu angažovat mimořádné herecké obsazení, jemuž dominuje Gary Oldman v titulní roli. Po jeho boku účinkují další herecké osobnosti – Winona Ryderová (Mína/Elizabeta), Anthony Hopkins (Van Helsing) a Keanu Reeves (Harker). V úloze šíleného Renfielda se objevuje známý americký písničkář Tom Waits a mezi Draculovými nevěstami můžeme poznat tehdy začínající italskou hvězdu Monicu Bellucciovou (představitelku Maleny ze známého filmu Giuseppa Tornatoreho).

Coppola natočil celý snímek ve výrazně stylizovaných studiových dekoracích. Dracula získal tři Oscary, za kostýmy japonské výtvarnice Eiko Ishiokaové a dále za masky Grega Cannoma a za střih zvukových efektů).

Zdroj: ČT

Sídlo hraběte Draculy v Transylvanii sotva někdo objeví. V 15. století žil kníže Vlad, který se proslavil jako obratný diplomat, statečný bojovník proti pohanům a také jako nesmírně krutý muž se zálibou v napichování protivníků na kůl. Jeho postava prý inspirovala koncem minulého století spisovatele Brama Stokera k napsání dnes již klasického románu o upírech - Draculy. Ten je zde zosobněním zla, proti němuž se postaví skupina odvážných lidí v čele s profesorem Van Helsingem. Režisér Coppola se rozhodl jako první natočit Stokerův román v celé jeho šíři. Hrabě Dracula je v podstatě milující muž, který tragicky přišel o svou celoživotní lásku a v žalu proklel Boha za jeho krutost. Po staletích neklidného bloudění se dostává do Anglie, aby zde hledal odraz své dávné lásky. Převtělováním ve vlka, netopýra či mlhu nachází další kandidáty upírského života. Konečná bitva o duši krásné Miny proběhne v transylvánských horách, kde se Dracula se svojí vyvolenou chce ukrýt.

Upírský horor je jedním z divácky nejoblíbenějších žánrových typů v dějinách filmu a slavný román Bram Stokera Dracula (1879) je zřejmě nejčastěji využívaným zdrojem této námětové oblasti. Vedle Upíra Nosferatu (1921, r. F. W. Murnau) a parodického Plesu upírů do našl distribuce neproniklo z bohaté draculovské produkce téměř nic. Na rozdíl od předchůdců (např. Dracula Toda Browninga z roku 1931 s Belou Lugosim, Dracula - Prince of Darkness Terence Fishera s Christopherem Leem z roku 1966 a remake Murnauova filmu od Wernera Herzoga z roku 1979), kteří se Stokerovým románem inspirovali často jen velmi volné a přejali z něj vedle jména hlavního aktéra především aparát navozující atmosféru hrůzy; umisťuje Francis Ford Coppola spisovatelovo jméno přímo do názvu svého snímku. Vnějšně je jeho Dracula v zásadě věrný předloze (dějový sled, postavy); přibyl jen úvodní historický exkurs o transylvánském knížeti Vladovi, který bojoval s Turky po tragické smrti milované ženy se oddal Zlu. Tvůrci příběh neohrožených bojovníků proti upírské hrozbě pojali nikoli jako klasický horor, usilující o vyvolání hrůzy; ale jako osobité namíchanou žánrovou směs. V ní dominuje psychologizace, mísící se s hyperrealistickými příšerkami a s nečekanou love story. Téma "šílené lásky"upíra a vtělení jeho zemřelé lásky by mohlo být vůdčí, nesmělo by však být zatíženo zmíněnou psychologizací. Vyvěrá jak z oblíbeného pojetí v zásadě sympatického nešťastného monstra-oběti (např. Střihoruký Edward), tak z aktuálního "dramatu pohlaví" (hrdinkou příběhu je emancipovaná Mina Murrayová). Coppolův snímek polemizující s pravidly žánru, se jeví jako inteligentní rozprava na okraj draculovské tradice. Je z ní patrná snaha autorů zbavit téma jeho přirozeného "kleslého" kouzla. Coppola stvořil svou osobitou vizi v ateliéru; technickými kvalitami a pozoruhodnými, byť nevyrovnanými nápady snímek nesporně předčí své předchůdce. O ambicióznosti celého projektu, jenž je (i přes svou žánrovou nevyjas-něnost) nesporně divácky
atraktivní už svým tématem, svědčí i herecké obsazení.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled