Dora a ztracené město

Hraný snímek, natočený na   základě kresleného   televizního seriálu   dětského kanálu Nickelodeon   ´Dora průzkumnice (2000), by   se dal vlivem námětu   považovat za takovou hodně   jednoduchou dětskou verzi   známé videoherní a posléze   filmové archeologické   hrdinky Lary Croft. Rodiče   coby archeologové, stále   někde na cestách, takže to   by nebylo, aby dívka Dora   neprožila v tomto smyslu   také nějaké to   dobrodružství. Humor, akce,   sem tam nějaké to roztomilé   zvířátko, hodně   jednoduchý příběh právě   určený pro dětské diváky.   Od kreslené předlohy se tato   filmová hraná verze liší   hodně, neboť Dora tu je   daleko starší a tak film   hlavně osloví ty, kteří v   nižším věku seriál s   malou Dorkou sledovali.   Dospělému divákovi se   přirozeně snímek jeví jako   počin naprosto špatný, což   je vlivem rozdílného   vnímání zcela přirozené.   Je v tom ohromný kus naivity,   nepřirozenosti a   nelogičnosti, což ale   dětské oko vůbec nevnímá   a vše bere pouze jako   příjemnou dobrodružnou   zábavu. Zkrátka a dobře,   tohle je film jen a pouze pro   děti, takže je potřeba se   na to dívat dětskýma očima   a podle toho hodnotit. V   rámci dětských filmů se   tento počin jeví jako zcela   povedený.

ZÁBAVNÉ
Nemyslím si, že je tento   dobrodružný film jen pro   děti. Jsem tu víc jak půl   století a přišlo mi to   úchvatné, zábavné a   prostě mě to bavilo.   Nesmíte jen myslet na to, že   to musí mít nějakou tu   logiku, dospělácké   smýšlení. Prostě to má   pobavit a to splnilo. Bavila   mě opička, ta byla tak   skvěle propracovaná, že   být zase malým dítětem,   určitě bych ji chtěla mít   doma. No v každém případě   to pobaví nejen malé děti,   ale určitě se najdou   dospělí jako já, co se u   toho zasmějí, zapomenou na   starosti a dospělost a trochu   se vrátí do dětských let.