Dobrý ročník

Jako malý kluk jezdil Max Skinner na prázdniny ke strýci Henrymu, který miloval Francii, víno a Provence. Proto se tam odstěhoval, žil v malém zámečku a byl majitelem rozsáhlých vinic. Na nich pěstoval víno jeho vinař Francis Duflot s manželkou Ludivine. Když Max vyrostl, stal se z něj poněkud bezohledný makléř na londýnské burze. Aby vydělal peníze, neštítí se ani podrazů. A na strýce skoro zapomněl – neviděl ho už deset let...
Právě když se Maxovi podaří další vypečený kousek na burze, za který ho všichni proklínají, dozví se, že strýc Henry zemřel. Jelikož nezanechal závěť a jiný přímý příbuzný není znám, zámeček i vinice mají připadnout jemu. Max odlétá do Provence, kde se má setkat s notářkou Auzetovou. Odjel právě včas – jeho poslední burzovní operace vyvolala velké pohoršení a chce s ním hovořit i majitel jeho makléřské firmy Sir Nigel...
V Provence se Max setkává s Francisem a Ludivine, zjišťuje, že zámeček není v nejlepším stavu, a zdá se mu, že ani víno není dobré. Spíš hodně špatné. Ovšem stejně nemá v úmyslu si panství ponechat. Ihned kontaktuje svého realitního agenta a přítele Charlieho Willise a pověří ho, aby hledat zájemce. To se ovšem nelíbí Francisovi, který strávil většinu života po boku Henryho na vinici. Zatím ale musí spolu s Maxem zahájit „velký úklid“, aby staré obydlí vypadalo alespoň trochu k světu...

Stejně jako na burze se Max často chová bezohledně i jinde. Když telefonuje v autě, málem srazí na kole jedoucí místní číšnici Fanny Chenalovou a ujede. Když se chystá urychleně odletět zpět do Londýna, omylem spadne do silné vrstvy listí ve vypuštěném bazénu a nemůže se dostat ven, kde zůstal i jeho mobil. Asistentka Gemma ho shání marně a Sir Nigel ho na týden suspenduje...

V bazénu ho shodou okolností objeví právě Fanny. Aby ho potrestala za nehorázné chování, napustí bazén vodou. Teprve potom se Max vyškrábe ven a
Nakonec zůstává několik dní v Provence. Pomalu se mu vracejí vzpomínky na dětství a strýce Henryho, kterého skutečně miloval, stejně jako strýc jeho, přestože si později o jeho charakteru nedělal žádné iluze. Pak se však náhle objeví mladá Američanka Christie Robertsová a prohlásí, že je Henryho nemanželská dcera. Zatímco Charlie se obává, že by to mohlo zhatit rychlý prodej panství, Max hlasitě prohlašuje, že jeho strýc by nikdy Američance dítě neudělal. Christie je zaražená: nechtěla peníze ani vinice – přestože vínu rozumí, pracovala na vinicích v Kalifornii – chtěla jen poznat svého otce, protože nevěděla, že už je mrtvý. Dívka se rozhodne co nejdřív odjet. Zatímco Charlie z Londýna hlásí, že o zámeček s vinicemi je obrovský zájem, Max si pomalu zvyká na docela jiný život v Provence. Vyhledá Fanny, která pracuje v místní restauraci, a omluví se jí za své chování na silnici. Nakonec se mu podaří ji pozvat na schůzku a brzy se stanou milenci. Už jednou zklamaná Fanny ale počítá s tím, že Max brzy odjede navždy a nic od jejich sblížení nečeká...

Mezitím přijíždí Charlie, který chce, aby Max podepsal souhlas s prodejem panství. Testy vinic ukázaly, že půda nestojí za nic a víno není dobré. Rozhořčený Francis ale Maxovi prozradí, že testy byly podplacené, protože si Duflotovi mysleli, že v tom případě Max odstoupí od prodeje a nechá věci tak, jak jsou. Z místních vinic naopak pochází velice drahé a vynikající víno „Le coin perdu“, o jehož původu ale nikdo neví. Max si pomalu začíná uvědomovat, co vše by prodejem vinic způsobil – a také ztratil...

Zdroj: FTV Prima

Úspešný anglický obchodník Max Skinner (Russell Crowe), prichádza do Francúzska na vinicu, ktorú zdedil po svojom strýkovi. Krátko po svojom príchode sa však stretáva s mladou Američankou, ktorá si na dedičstvo takisto robí nárok.

Film DOBRÝ ROČNÍK, při jehož natáčení se proslulý režisér Ridley Scott (Gladiátor) podruhé sešel s oscarovým hercem Russellem Crowem, vypráví příběh londýnského experta v oboru investic Maxe Skinnera (Crowe), který se po smrti svého strýčka vrací na vinici, kde prožil nejkrásnější část dětství. Přestože chce hodit minulost za hlavu a vinici co nejdříve prodat, v okamžiku příjezdu do čarokrásné oblasti na jihu Francie se začne odvíjet zcela nová a opojná kapitola jeho života, v jejímž průběhu v sobě nalezne to, co už od dětství postrádá.
Snímek DOBRÝ ROČNÍK vznikl podle stejnojmenného románu Petera Maylea (jehož námět vymyslel Mayle spolu se svým dlouholetým přítelem Ridleym Scottem). Scott se kromě režijní taktovky ujal také role producenta. Do podoby filmového scénáře román adaptoval Marc Klein. Po boku Crowea se ve filmu objeví vážený filmový veterán Albert Finney v roli zesnulého strýce Henryho, který svému synovci předal životní moudrost, Marion Cotillard (Velmi dlouhé zásnuby) v roli majitelky kavárny, jež svým půvabem Maxovi učaruje, Abbie Cornish (Somersault) v roli Maxovy domnělé, dlouho ztracené sestřenice, která je údajně oprávněnou dědičkou vinice, Tom Hollander (Piráti z Karibiku – Truhla mrtvého muže) v roli jeho nejlepšího přítele a Freddie Highmore (Hledání Země Nezemě) jako mladý Max.
„Připadalo mi to jako skvělá metafora života,“ říká Crowe. „Když jsme s Ridleym pracovali na Gladiátorovi, metaforou byla smrt. Ale v DOBRÉM ROČNÍKU se zabýváme především životem a skutečným užíváním života. Každá z postav tohoto příběhu se ocitne v situaci, která učiní její život lepším.“

Ridley Scott si zvykl náročné, ambiciózní počiny střídat drobnějšími projekty, natočenými především pro radost: po komorním rodinném příběhu Švindlíři (2003) realizoval velkoryse pojaté historické dobrodružství Království nebeské (2005), načež uvedl do kin romantickou komedii Dobrý ročník. Avšak ani zjevně oddechová hříčka u tvůrce jeho formátu nepostrádá komerční potenciál a žánrovou sofistikovanost. Inspirací pro film se stal stejnojmenný román i v Čechách populárního britského spisovatele Petera Maylea, s nímž se Scott poprvé sešel před třiceti lety při spolupráci na reklamních spotech a s nímž současně sdílí i zálibu v jižní Provenci (kam Mayle situuje své knížky, ať už jde o úsměvné průvodce tamním životním stylem či autobiograficky laděnou beletrii). Scott ostatně s myšlenkou na příští film inicioval vznik této prózy. – Hrdinou příběhu je úspěšný londýnský byznysmen Max Skinner, který po zemřelém strýci Henrym zdědí zanedbanou usedlost s vinohradem v jižní Francii. Odjede do Provence s úmyslem okamžitě ji prodat, ale atmosféra místa, kde jako chlapec trávil báječné prázdniny, se mu znovu rychle dostane pod kůži. Uspěchaný, pragmatický a také trochu cynický workoholik se mění zase v člověka pod vlivem všudypřítomných vzpomínek, avšak také díky dobrému vínu, jídlu, slunci a svérázným místním obyvatelům (především vinaři Duflotovi a jeho ženě) a půvabné, zpočátku netýkavé majitelce hospůdky Fanny Chenalové. Když Max začíná cítit, že se dědictví nedokáže jen tak zbavit, objeví se nečekaně strýcova nemanželská dcera, mladičká Američanka Christie, o níž dosud nikdo neměl ani ponětí. - Autoři ani nezastírají, že je příliš nezajímá řídká zápletka, týkající se mj. i záhady dvou vín: zatímco víno z vinohradu se téměř nedá pít, ve sklepě jsou láhve se znamenitým „garážovým“ vínem s lákavým názvem Le coin perdu (Zapadlý kout). Skutečnost, že Peter Mayle nevyniká v konstrukci důvtipných zápletek, ale spíš v okouzleném popisu prosluněné atmosféry a vtipných detailů, nedokázal samozřejmě zastřít ani scenárista filmu, nepříliš zkušený Marc Klein (Lásce na stopě, FP 5/2002). Ze zjevných dramaturgických nedostatků, jež by méně zkušenému režisérovi srazily vaz, však Scott učinil přednost: základem vyprávění zůstává předvídatelná, starosvětsky laděná „hollywoodská“ moralita o polepšení upjatého suchara (stylizace Russella Crowea v úvodu odkazuje až ke Carymu Grantovi v Leopardí ženě Howarda Hawkse, 1938). Vypravěčská struktura je záměrně rozvolněná: kamera často jen kopíruje rytmus staré písničky či oddaně následuje Russella Crowea, improvizovaně dovádějícího v prosluněné zahradě. Na to, že jde o svého druhu esej o možnostech komediálního žánru, upozorňují tvůrci i opakovanou sentencí, že základem dobré komedie je správné načasování (jež samotný film bohužel místy postrádá), a odkazy na rytmicky „jiné“ filmy Jacquese Tatiho (jméno Duflotova psa, ukázky z Prázdnin pana Hulota a Mého strýčka). Z dané nezávaznosti ovšem vybočuje do realistické hloubky rozpracovaný vztah hrdiny s Fanny, jenž by klidně mohl tvořit základ vážněji laděného příběhu. – Dobrý ročník jistě není (a ani nechce být) nejlepším dílem téměř sedmdesátiletého Ridleyho Scotta, je však holdem hereckému charismatu Russela Crowea (s nímž režisér zcela odlišným způsobem spolupracoval v Gladiátorovi) a divácky příjemnou oddechovou podívanou. Záměrnou idyličnost snímku dotvrzují prolog a retrospektivy z Maxova dětství, v nichž bonvivánský strýc v podání Alberta Finneyho malého chlapce vychovává dost svérázným způsobem.
-ap-, Filmový přehled 2006/12