Divoký Mesiáš

Přijdou noví manipulátoři...
Psychopat. Obratný   manipulátor, úspěšně   přesvědčující lidi na   něm závislé o své   nadřazenosti. Pragmaticky   používá metodu cukru a   biče, takže psychický i   fyzický teror prokládá   plamennými řečmi o lásce a   potřebě soudržnosti   komunity. No, a teď si místo   slova komunita dosaďme slovo   firma. A rázem tu máme   trefný popis nějakého   úspěšného managera   (například zde řekněme   jediného jednatele jím   založené firmy). Ach ano,   bohužel mám už i osobní   zkušenost...

I přes poněkud fádní   televizní formu zpracování   je Savage Messiah velmi   působivé drama a to včetně   různorodých reakcí lidí z   města na informace o Rochově   řádění. Také Luc Picard   v roli vůdce sekty byl velice   přesvědčivý. Dokonce   myslím že natolik, aby mohl   klidně sám nějakou tu sektu   založit a úspěšně   ovládat všechny svoje   ovečky. Nejděsivější   scéna filmu? Kdepak, pro mě   to není ta ruka   (přišpendlená nožem k   desce stolu jen pár sekund po   jakoby láskyplném pohledu v   jedné z mála chvilek, kdy se   jeho ženy šťastně smály).   Je to ta scéna, kdy donutil   malého kluka, aby přede   všemi potrestal svoji mámu   za její „prohřešek“.   Přinutit dítě, aby bilo do   obličeje svou mámu... A   jiné děti sexuálně   zneužívat před jejich   matkami. Jaký trest by vůbec   byl odpovídající pro   takovou lidskou bestii?