Divoká stvoření jižních krajin

V zapomenuté, ale svérázné komunitě, která sídlí v bažinatém kraji u mrtvého ramene řeky, odděleném od zbytku světa rozsáhlou ochrannou hrází, žije šestiletá Hushpuppy. Maminku už dávno nemá a její milovaný otec Wink je divoch, který je neustále mimo domov, a tak je osamělá Hushpuppy odkázaná na společnost polodivé zvěře. Vnímá přírodu jako křehké spletivo živoucích, dýchajících věcí, v němž celý vesmír závisí na tom, aby do sebe všechno dokonale zapadalo. A když se po bouři zvedne stoletá voda a obklopí jejich město a tatínek naráz onemocní a divoká prehistorická zvířata obživnou a vylezou ze svých zamrzlých hrobů, Hushpuppy zjistí, že přirozený řád všeho, co jí bylo nadevše drahé, se začíná rozpadat. Malá hrdinka se zoufale snaží dát svůj svět zase do pořádku, aby zachránila svého nemocného otce i potápějící se vesnici, nejtěžším úkolem pro ni ovšem bude vůbec přežít nezastavitelnou katastrofu ohromných rozměrů.

Obrazově strhující a emocionálně uhrančivý film Divoká stvoření jižních krajin se stal senzací festivalové sezóny roku 2012, kterou zahájil suverénním vítězstvím na festivalu amerických nezávislých snímků Sundance. Po mezinárodní premiéře na festivalu v Cannes, kde získal čtyři ceny včetně Zlaté kamery, a desítkách vavřínů z dalších přehlídek či od asociací filmových kritiků svůj úspěch zakončil sadou oscarových nominací. Vedle samotného filmu, jeho autora Benha Zeitlina a kamerových kompozicí debutujícího Bena Richardsona na sebe nejvíce pozornosti a chvály poutal výjimečně živelný a bezprostřední herecký výkon představitelky hlavní hrdinky Quvenzhané Wallis, které v době konkursu na film bylo teprve pět let.

V anglické znění s titulky.

Zdroj: ČT

Scenárista a režisér Benh Zeitlin (nar. 1982) a kameraman Ben Richardson se seznámili v Praze, kde pracovali ve studiu Jana Švankmajera. Později natočili v jižní Louisianě, zničené hurikánem Katrina, nebývale emotivní film Divoká stvoření jižních krajin na motivy apokalyptické komedie Lucy Alibarové. – Hrdinkou příběhu o mizejícím domově, kde lidé z okraje společnosti sice živoří ve zdevastované přírodě, ale jsou tam svým způsobem šťastní, je šestiletá Hushpuppy, která žije se svérázným otcem Winkem na Doucetově ostrově v Lavoru, odděleném od ostatního světa ochrannou hrází. Temperamentní tatínek má na její výchovu takřka divošské názory. Oba vědí, že jejich přístřeší nezůstane na mapě věčně, ale nedovedou si představit svou existenci za hrází. Proto těžce nemocný Wink dcerku učí, jak přežít. Jinak přistupuje k žákům v místní škole moudrá učitelka Batšeba, která jim vypráví o potravním řetězci, globálním oteplování, tání ledovců či o přirozeném výběru druhů a nabádá je, aby se učili nejen přežívat, ale i pomáhat slabším. Malá radostná Hushpuppy, snící o mamince, která ji opustila, vnímá svět jako skládačku, jejíž kousky do sebe zapadají. Jenomže ta se pokazí: tatínka oslabí nemoc, přijde bouře a Lavor zaplaví stoletá voda. Dívence se zboří svět, v němž navíc ožívají nebezpeční dávní pratuři, o nichž vyprávěla učitelka. Hushpuppy, která vše s přesvědčením komentuje, v sobě najde nebývalou vůli, lásku k životu a zvláštní přirozenou moudrost. – Benh Zeitlin o svém debutu říká, že ho zajímá, kde člověk najde sílu pozorovat, jak jeho domov umírá, a zároveň si udržet naději, radost a touhu slavit tak, jak to dělají obyvatelé Lavoru. Kameraman Ben Richardson dodal pochmurným záběrům zpustošené krajiny a zdevastované přírody nádech tajemna a divokosti, což umocňuje výprava Alexe Digerlanda, spojující ruiny civilizovaného světa a bizarnost života v „divočině“. - Představitelé ústřední dvojice jsou neherci; neuvěřitelná Quvenzhané Wallisová (Hushpuppy) z Hondurasu byla vybrána ze čtyř tisíců adeptek, pekaře a majitele kavárny Dwighta Henryho (Wink) filmaři objevili, když si k němu do obchodu chodili pro pečivo. – Divoká stvoření jižních krajin jsou zvláštním a dojemným filmem, který se obejde bez zbytečných slov a dialogů, který hraje na city, ale citově nevydírá, a který přináší nevšední katarzi.
-kat-, Filmový přehled 2012