Děvčica z Beskyd

Poslední Čápův protektorátní snímek se podobně jako Tanečnice (1943) soustředí na dvě ústřední ženské hrdinky, které nadto opět ztvárňují Čápovy oblíbené protagonistky, Jiřina Štěpničková a Marie Glázrová. Kromě nich se ve filmu objevují další herecké ikony doby, Gustav Nezval, Jaroslav Vojta nebo Otomar Korbelář.

Nejvýraznější figurou je Heva s tváří Štěpničkové. Čápova dvorní herečka často představovala osudem stíhané venkovské ženy (obvykle ve folklorním kroji) ztělesňující vlastnosti jako ctnost, pokoru a věrnost. Zpravidla se tak objevovala v adaptacích české literatury, tj. ve filmech s vyššími uměleckými ambicemi lákajícími diváky na národní hodnoty, což dodávalo její slávě svou specifičnost. Tuto část hereččiny kariéry odstartovala Maryša (1935) Josefa Rovenského a patří do ní také nezapomenutelná vedlejší role tragické Viktorky v Čápově Babičce (1940).

Dramatický příběh filmu Děvčica z Beskyd se odehrává na samotě v nádherných zimních lokacích divokých hor, kde vedle sebe sousedí dvě chalupy. V obou žijí ženy, o které se ucházejí dva muži. Terezka je svobodná a má dva nápadníky, Heva žije s manželem, ale dotírá na ni její bývalá láska. Tyto milostné trojúhelníky vytvářejí kromě žárlivosti také nebezpečné krizové situace. Do vztahových peripetií vstupují kromě citů i mocenské sousedské boje.

Působivé obrazy exteriérů, které ilustrují osobitou atmosféru místa, nasnímal Ferdinand Pečenka, Čápův stálý spolupracovník a velká kameramanská osobnost české kinematografie. Scénář napsal podle románové předlohy beskydského rodáka, národopisce a pedagoga Miloslava J. Sousedíka Paprádná nenaříká mladý spisovatel Jan Drda. Ten se s Františkem Čápem setkal později ještě na zajímavém noirově laděném snímku Znamení kotvy (1947). Nejznámějším Drdovým zápisem do učebnic filmu je pak bezpochyby drama Vyšší princip (1960), u nějž spisovatel přepsal do scénáře vlastní povídku.

Marie Barešová
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

POZOR SPOILER

U Cagalů porodí Filoména otci Vavrušovi sedmou dceru. Takto celkem dvanácté dítě. Heva Hanulíková jí závidí, se svým žárlivým mužem Cyrilem totiž děti nemá. Terezku Cagalovou uhání místní myslivec Pavel. Starý Cagal sváží dřevo se sousedem a kamarádem. Pak jedou s dalšími na pilu, kde dřevo prodávají. Místní pilař však odmítá platit, ale Vavruš se nedá odbýt a peníze tvrdě vyžaduje. Jsou mu tedy vyplaceny, ale další dřevo pilař od Cagana nechce. V místní nálevně sedí soused Zgabaj, který nabízí svého syna Pavla Terezce. A také jiný sedlák, Vincek Kapralík, který rýpe do Hanulíka a pak i do chlapů z Papradné. Hevu tajně vyhledá její bývalý milenec Francek, to byly stopy, které Hanulík viděl. Nuže, pořádají se křtiny, a po nich Vavruš přijde při nehodě o koně. Peníze na nové nemá, a tak jde k sousedovu Zgabajovi, jenž mu proti podpisu půjčí deset tisíc. Při muzice, kam jde Hanulík jen kvůli dopisu, který Francek napsal, tohoto prohodí ven z hospody zavřeným oknem. A vzápětí hoří jeho včelín i Cagalova stodola. Na Cagala se plete bič i z jiné strany. Totiž starý Zgabaj se od syna, který chce Cagalovic Terezku, dozví o tom, že má Cagaj v horách spoustu nakáceného dřeva. Terezka se mezitím sblíží, až moc, s Tondou. Starý Cagaj se vrací z města se dvěma koňmi a nová stodola je již skoro hotová. Stará Cagajka jde k Vinckovi Kapralíkovi, protože tuší, že zapálil on. Důkaz nemá, a tak mu alespoň zasadí do hlavy řádného brouka. Cagaj přichází i o dřevo. Někdo jej ukradl. Jde znova ke Zgabajovi a dostává další peníze. Samozřejmě proti podpisu, jen „pro pořádek“, jak Zgabaj tvrdí. Ale ani nyní nemíní Vavroš Terezku jeho synovi podstrčit. Vincek „krepíruje“ a mezi Zgabajem a Vavrošem dochází k otevřenému konfliktu a Zgabaj začíná vyhrožovat. Vavroš odjíždí do města, kde by si vydělal více. Zgabaj přichází vyhrožovat až k Cagalům domů, a znova vyhrožuje, že pokud k nim Terezka do večera nepřijde „jako“ hospodyně, dá je k soudu. Terezka k nim večer odchází. U nich doma přichází na jejich praktiky, ukrade dlužní úpisy, na kterých nebylo napsáno, na kolik jsou, a dá je Tondovi. Také ví, kdo ukradl stromy, a také kde jsou. Stará Cagajka „vyléčila“ Vincka, a donutila jej zaplatit škody jak na úlech, tak na stodole. A tyto peníze dává Vavrošovi. A všichni jdou pro Terezku…

Nezvykle syrový příběh se odehrává na samotě v srdci beskydských hor, kde žijí rodiny Vavruše Cagaly a Cyrila Hanulíka, dvou pracovitých dřevařů a formanů. Do jejich drsného, ale poklidného života však dramaticky zasáhne láska a později žárlivost…

Příběh dotvářejí poetické obrazy zasněžených Beskyd - točilo se na Čartáku, na Soláni, na pahorku Na Kapitánu a ve Velkých Karlovicích. Scénář vznikl na motivy románu beskydského učitele a romanopisce Miloslava J. Sousedíka Paprádná nenaříká. Ve filmu byly použity autentické lidové kroje, které hercům zapůjčili obyvatelé Hážovic, Tylovic a Rožnova.

Na samotě v beskydských horách žijí rodiny Vavruše Cagaly a Cyrila Hanulíka. Vavruš a Cyril jsou pracovití dřevaři a formani. Cagalova dcera Terezka má ráda Tomáše Hanulíka, ale kromě něho se líbí také Pavlu Zgabajovi, synu majitele hospodářských podniků v údolí. Cyril Hanulík žárlí na svou Hevu a neprávem ji podezřívá z nevěry. Francek, jehož Heva před sňatkem milovala, se Hanulíkovým pomstí: zapálí jejich včelín, od kterého chytne Cagalův seník. Od té doby stíhá Cagalovu rodinu neštěstí. Přijdou o koně i o dřevo a starý Zgabaj se domáhá peněz, které jim půjčil. Od svých nároků je ochoten ustoupit jen tehdy, když se Terezka provdá za jeho syna. Cagala nechce dovolit, aby se dcera obětovala, a tak se dívka vydá na statek tajně, aby zde pracovala jako pomocnice v hospodářství. Tady se jí podaří prohlédnout Zgabajovy úskoky i pokus o podvod se směnkami. Franckův bratr Vincek, přinucen stařenkou Cagalovou, nahradí škodu vzniklou žhářstvím. Cagala tak může vrátit Zgabajovi dlužné peníze a statečná Terezka se přece jen provdá za Tomáše.

Zdroj: NFA

Dřevař Cagala se zadlužil u místního boháče a jeho dcera bojující o své štěstí odhalí podvod ohrožující celou rodinu.

Autor/Zdroj: /Popis