Děvčata, nedejte se!

Scénáristou a režisérem (ve spolupráci s J. A. Holmanem) byl Hugo Haas, který také hrál hlavní roli profesora, který se v dívčím internátě tajně stará o odložené dítě. Námět byl zřetelně inspirován francouzským filmem Le Mioche z roku 1936. Film Děvčata, nedejte se byl natočen v létě 1937 a premiéru měl 27. srpna 1937. Jako situační komedie působí dnes již vyčpěle, nicméně hereckým výkonem Hugo Haase si udržuje pozornost i dnes. Mírně rušivě, až směšně mohou dnes působit scény, v nichž chovanky internátu prezentují své emancipační nadšení. Stoupající hvězdě Adiny Mandlové její role Vlasty nepřinesla žádný vývoj, navíc její ztvárnění -náctileté studentky působí nevěrohodně.

Pan Emanuel Pokorný se jde najíst do bufetu, kde málem rozsedne jinému pánovi klobouk. Je to pan Roubal a v Pokorném poznává bývalého spolužáka. A protože Roubal má možnost, tak mu slíbí práci.
Mezitím do domu, kde Emanuel bydlí, přichází žena a nechává mladému otci dítě. Ten je ovšem nechce, a tak je s kamarádem dají do pokoje právě Pokornému.

Emanuel přijíždí do Dubic, kde dostal práci v dívčím internátě. Zpočátku nechává dítě u rodiny, ale pak je nucen vzít si je s sebou. Takže je má u sebe v pokoji. Děvčata však vyslídí jeho tajemství. On se před celou třídou přizná k nálezu a chce odejít. To ovšem děvčata nechtějí připustit a rozhodnou se mu pomáhat. Tak vzniká nejedna veselá, ale i kritická situace. Jednou jsou však všechna děvčata načapána u Emanuela v pokoji i s dítětem.

Ředitelka holkám sdělí, že Emanuel byl propuštěn a tím vyvolá vzpouru. Naštěstí přichází matka dítěte a požaduje je zpět…

Středoškolský profesor Emanuel Pokorný po dlouhé nezaměstnanosti konečně dostal místo v dívčím penzionátu na venkově. Večer před odjezdem zažil šok: ve své posteli našel dítě. Neměl čas pátrat, kdo tam kojence odložil, a tak ho jednoduše vzal s sebou. Propašoval ho do přiděleného pokoje, ale spojit učitelské a rodičovské povinnosti opravdu není snadné. Po škole se záhy rozšiřuje fáma, že nový pan profesor nebydlí sám. To je ovšem značná skvrna na požadované mravní bezúhonnosti...

Tento český film vyšel z nápadu a režie Hugo Haase, který byl také představitelem hlavní role. Sám byl asi taktéž do filmu vpašovaným dítětem, jako ono roztomilé nemluvně, které svou přítomností vytvářelo některé scény obzvlášť roztomilými. Původce myšlenky, že stárnoucí mládenec se ujme podstrčeného cizího dítěte, které si následně zamiluje, jež mu zcela změní způsob života a způsobí dost trapných, ale pro diváky komických situací, sotva lze nalézt, když už měl tolik obdob v literatuře, na divadle a ve filmu - tady si vzpomínám na obdobný film, ke kterému jsem přidal popisek. Byl to film s Mauricem Chevalierem "Dítě spadlo s nebe".

Jenže v tomto případě šlo o zámožného světáka, kdežto v českém se jedná o švorcového profesora bez místa, poctivého a ostýchavého dobráka od kosti, který dostal místo v dívčím penzionátě, kam si vezme potají děťátko s sebou. Tato skutečnost lze ovšem před tolika zvědavýma dívčíma očima těžko utajit, a tak se rozvíjel veseloherní děj, dík mladistvému prostředí plný ruchu a života. Ovšem ne zcela bez sentimentálních vsuvek, k nímž patřila zamilovanost jedné z chovanek do našeho profesora. Ku chvále autorů řešena mnohem rozuměji, než jak se s touto situaci tehdy popasovaly autorky ženských románů. Hugo Haas podal opět jednu ze svých dobrých postav lidí, jímž život křivdil, ale neubral jim pranic na víře v dobro a obrat k lepšímu, a stíral tak z komičnosti své úlohy vše, co by mohlo budit jen pouhý posměch bez živé účasti a sympatií.

Adina Madlová jako zamilovaná studentka byla zpočátku příliš unylá a uvzdychaná a měla možnost využít svůj vrozený temperament teprve tehdy, když se stala vůdkyní dívčí rebelie v penzionátě. Humor filmu měl za Haasova vedení slušnou úroveň vkusu, až na pochybení s opakujícími se scénami s nočníkem pro děťátko. Tento půvabný snímek si udržel zájem diváků až do dnešních dnů.

Emanuel Pokorný žije skromně v penzionu na předměstí, protože nemá práci. Spolužák ze studií Roubal ho doporučí na místo profesora venkovského dívčího penzionátu. Dívka Lidka sehnala práci a své dítě dala na pár dní do péče bývalého milence a otce dítěte, Jiřího. Jiří žije nevázaně ve stejném penzionu jako Emanuel a dítěte se chce zbavit. Uloží ho do Emanuelovy postele a uteče. Překvapený Emanuel nemá čas pátrat po rodičích dítěte, a tak se o ně postará. Druhý den odjíždí na venkov, aby se ucházel o místo v penzionátu. Jako bezúhonný muž místo profesora dostane. Do přiděleného pokoje pronese dítě tajně v košíku, při vyučování ale vzbudí u studentek podezření, že nebydlí sám. Jeho tajemství odhalí Vlasta, která je do Emanuela tajně zamilovaná. Děvčata se rozhodnou Emanuelovi pomáhat. To se však donese ředitelce a Emanuel je propuštěn. Na poslední chvíli se objeví matka dítěte, Lidka. Vše se vysvětlí, ale Emanuel se již nemůže od dítěte odloučit a žít dál sám. Žádá Lidku o ruku a ona ráda přijímá.

Poznámka:
Námět byl inspirován francouzským filmem Le Mioche, který natočil v roce 1936 režisér Léonide Moguy. Není jasné, jak úzce spolu obě verze souvisejí. České zdroje tuto souvislost nezmiňují. Informace je z Catalogue des films français de long métrage 1929–1939 (Cinemathèque Royale de Belgique, 1975).

Zdroj: NFA

Nesmělý profesor získá místo v církevním internátu pro dívky. Před odjezdem nalezne před svými dveřmi nemluvně, které vezme s sebou, protože nemá čas pátrat po jeho rodičích. Tajně se o dítě stará a studentky mu v tom tajně pomáhají.

Lexikon českého filmu