Definice lásky [TV film]

POZOR SPOILER

Roztržitá matka dává do auta děti i nákup. Na zemi zůstává malá vyplašená čivava.

Nedaleko hulí mladá dívka Kateřina.

Na ni se udiveně kouká Richard, který veze v autě manželku.

V posilovně trenér Ladislav hlídá své zákazníky.

Mladý Jakub pomáhá prodavačce Veselé s problémem.

Silně otylý starší muž středního věku Ludvík lepí s kolegou billboard.

Do penzionu přijíždí staří manželé Dvorští.
Richard, který pozoroval hulící Kateřinu, povoluje své manželce devadesát minut na nákupy. Déle čekat nechce. Kateřina prodává v nábytku a po práci chodívá do fitka, kde ji trénuje právě Ladislav. Richardova manželka usedá na motocykl s mladým mužem a přijíždějí k penzionu. Zde si vezmou pokoj jako obvykle. Jakub vybírá prstýnek pro své děvče, což zase sleduje hlídač, mladík tetovaný i za uchem. Recepční z penzionu je Ludvíkova manželka. Mají spolu šíleně „oprsklou“ dceru – puberťačku, a ještě malou školačku. Chystají se jako rodina na dovolenou. Kateřina nalézá ve svém bytě matku, z čehož není vůbec nadšená. Proto jde do baru, kde se potká s oním potetovaným hlídačem. Slíbí mu pomoc, jen když si dá odstranit tetování. Sem přichází i trenér z fitka Láďa. Ludvíkova rodina už je na dovolené. Katka zve na rande trenéra, ten přijímá, i když má přítelkyni. Ludvík nastupuje jako hlídač tam, kde pracuje potetovaný. Katka se setkává s trenérem a ten jí nechtěně přivře obě ruce do kufru auta. Obě jsou zlomené. Trenér tedy musí zůstávat u ní, aby jí pomáhal. Manžel nevěrnice Richard prozrazuje mladé číšníci, která šla zapomenutou čivavu, že moc dobře ví, že jeho žena není na nákupech, ale že mu zahýbá. Vztah trenéra a Katky se prohlubuje. Zejména na hokeji. Ludvíka navštíví v práci celá rodina a vypadají šťastně…

Děj tohoto původního televizního scénáře nejčtenějšího současného českého spisovatele Michala Viewegha se odehrává během pěti dnů v menším moravském městě.

V tomto omezeném prostoru sledujeme čtyři relativně samostatné příběhy, jejichž aktéři – byť pocházejí z různých sociálních skupin a vlastně se mohou potkat jen v tom nejveřejnějším prostoru, jakým je například sportovní stadion, nákupní centrum či rekreační oblast – mají jedno společné „neskromnou ambici“ nalézt skutečnou a opravdovou lásku.

A tak můžeme sledovat v podstatě marnou snahu otce rodiny, který se snaží každodenní životní stereotyp i počínající krizi středního věku zažehnat až pubertálním zahořením k neznámé krásce, které je jeho okolí – včetně manželky – spíše k smíchu než k pláči.

Spolu s tím se odvíjí příběh mladé ženy, která se nedokáže sžít s morálkou svého okolí, snaží se žít podle svých představ, ale přitom zoufale nemůže nalézt životního partnera.

Hrdinou dalšího příběhu je někdejší sportovní hvězda prožívající trpký konec kariéry spojený nejen s rozpadem osobních vztahů, ale v podstatě všeho, pro co stojí za to vůbec existovat.

A pak je tu bezdětný a zajištěný manželský pár – žena a muž, kteří se až dojemně snaží zakrývat své mimomanželské milostné aktivity, aniž si uvědomují, že už se vlastně staly veřejným tajemstvím.

Tohle jsou základní čtyři příběhy, s nimiž autor pracuje, které navzájem mistrně proplétá a mezi nimiž nachází překvapivé styčné body, aniž by některou z dějových linií považoval za tu hlavní. Po formální stránce je tedy jeho scénář nikoli nepodobný dílům snad nejúspěšnějšího světového tvůrce romantických komedií Roberta Curtise. A podobně jako v jeho filmovém hitu Láska nebeská je i zde každý z těchto příběhů scenáristicky propracován – každý z nich má, řečeno s Aristotelem, svůj „začátek, prostředek a konec“ – a každý z nich by mohl být základem pro samostatný film. Spojeny v jeden celek pak vytvářejí další kvalitu zvyšující úroveň předpokládané divákovy katarze.

Aktéři jednotlivých příběhů se potkávají v modelových situacích v omezeném prostoru malého města. Někteří z nich dokáží „prohlédnout“ a svou lásku nalézt, jiní ne. Autor jejich chování ani jejich postoje – jak je pro Vieweghovu tvorbu charakteristické – nehodnotí. „Pouze“ je – díky svému talentu a schopnostem – jakoby nezúčastněně popisuje tak, jak je to pro „jeho sondy do našich obýváků a ložnic“ – jak kdysi jiné z jeho děl charakterizovala odborná kritika – typické. Výrazným bonusem navíc je pak fakt, že tak činí nikoli pouze literárními, ale i ryze filmovými postupy a prostředky.
Česká televize