Cutterova cesta

Film vznikl na motivy románu Newtona Thornburga Cutter and Bone (1976), který ve stylu černého realismu vykresluje pesimistický obraz společenské anarchie v Americe postvietnamské éry. Hlavní postava, Alex, přišel ve Vietnamu o oko, ruku a nohu. Jako fyzická, ale především mentální oběť války není schopen vrátit se do běžného života a sžírán frustrací vybíjí svou nenávist v agresi vůči okolí. Objektem pomsty se stane místní naftový magnát, jenž je Cutterovi zosobněným symbolem zkorumpované moci, odpovědným za společenské zlo. Konkrétní záminku skýtá podezření, že Cord znásilnil a zavraždil sedmnáctiletou mažoretku. Alex se vydává na cestu msty a zavede na ni i svou ženu Mo a svého přítele Bonea. Vyprávění je založeno na zneklidňující víceznačnosti.
Cutterova cesta náleží do tehdejší neonoirové vlny, jež souvisela se společenskou depresí, kterou po období liberálního idealismu šedesátých let vyvolalo trauma vietnamské války a aféra Watergate. Postava frustrovaného vietnamského veterána, jenž se samozvaně ujímá spravedlnosti, se stala novým prototypem asociálních antihrdinů, kteří násilnou individuální revoltou reagují na morální anarchii společnosti a její právní nihilismus. Celý kriminální motiv se tu stává metaforou obecné zkaženosti, která odkazuje k iracionalitě a neuchopitelnosti zla. Noirový koncept se vedle postav prosazuje ve vizuálním stylu, který kameraman Jordan Cronenweth zakládá na dlouhých záběrech, hloubkových kompozicích a na práci se světlem. Bohatý a propracovaný vizuální styl dává filmu neobyčejnou plastičnost a estetickou působivost.
První kritiky ve Variety a v The New York Times byly až překvapivě zdrcující a United Artists po několika dnech film stáhli. Načež se objevila vlna pozitivních ohlasů ve vlivných týdenících, například New York napsal: „Passer s definitivní platností ovládl americkou scénu. Je to mj. nejlepší film o rozkladu sebevědomí šedesátých let. Obsahuje silný pocit nostalgie a smutku." Film se vrátil do oběhu a vstoupil do dějin jako „jeden z nejvzácnějších a nejopomíjenějších filmů noir posledních desetiletí."
Jiří Voráč
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

Richard Bone se v Sanata Barbaře v noci vrací domů, když se mu rozbije auto, stává se náhodným svědkem vraždy dívky. Ráno jej policie považuje za hlavního podezřelého z tohoto činu. To se naštěstí podaří dočasně vyvrátit. V této situaci se Bone, společně s kamarádem, roztrpčeným a věčně se v alkoholu utápějícím válečným vietnamským veteránem Alexem Cutterem, rozhodnou, že pachatele vypátrají sami. Nalezené stopy je přivádějí až k místnímu naftovému magnátovi a patriarchovi slavné dynastie J. J. Cordovi…
Silný příběh vznikl podle kriminálního románu málo známého spisovatele Newtona Thornburga Cutter a Bone, již ve scénáři byly vyzvednuty některé nejednoznačné tóny, příběh o spravedlnosti se tu pomalu mění v drama o pomstě. Na filmové plátno jej společně se scenáristou Jeffreym Alanem Fiskinem převedl uznávaný filmař, scenárista a režisér Ivan Passer. Ten nejdříve v bývalém Československu natočil jediný, ale mistrovský snímek Intimní osvětlení, po emigraci vytvořil v zahraničí další uznávané filmové tituly (Zrozen k vítězství, Stalin, Nomád). Postavu Bonea ztvárnil Jeff Bridges, úlohu Alexe Cuttera ztělesnil John Heard.

Zdroj: ČT

Plážový playboy Richard Bone je smolař - rozbije se mu auto a stane se svědkem vraždy roztleskávačky, ze které ho pak policie obviní. Se svým nejlepším kamarádem Alexem Cutterem se rozhodnou, že skutečného vraha vypátrají na vlastní pěst. Cutter je ovšem zmrzačený, drsný válečný veterán z Vietnamu, který má navíc na krku alkoholickou manželku Mo a příběh o spravedlonosti se pomalu začne měnit v příběh o pomstě.

Vietnamský veterán Cutter se těžce vyrovnává se svými traumaty. Když se mu jeho přítel Bone svěří s tím, že viděl kohodi odklízet mrtvolu. Cutter se pouští do nelítostného pomstychtivého tažení…

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora