Obsah filmu Chopinův valčík na rozloučenou
V roce 1934 přišel do našich biografů německý film "Valčík na rozloučenou", u něhož pravděpodobně z důvodu natočení známějšího filmu Mervyna LeRoye z roku 1940, byl jeho název později upraven na "Chopinův valčík na rozloučenou" (Pozn. aut. - informace neověřena).
Teď k filmu: Po vzoru několika úspěšných životopisných filmů ze života skladatelů, byl zde zachycen výsek z Chopinova života z doby, kdy jako mladý pobýval ve Varšavě a v Paříži a kde prožil dva romány lásky: doma ve Varšavě první blouznivé , milostné roztoužení a v Paříži naplnění vášnivé touhy v náručí krásné, duchaplné a výstřední George Sandové. Příběh začíná ve Varšavě v...
Teď k filmu: Po vzoru několika úspěšných životopisných filmů ze života skladatelů, byl zde zachycen výsek z Chopinova života z doby, kdy jako mladý pobýval ve Varšavě a v Paříži a kde prožil dva romány lásky: doma ve Varšavě první blouznivé , milostné roztoužení a v Paříži naplnění vášnivé touhy v náručí krásné, duchaplné a výstřední George Sandové. Příběh začíná ve Varšavě v době příprav k revolučnímu odboji Polska proti ujařmení Ruskem. Chopin se jich sám účastní, jakož vůbec film zdůrazňuje jeho lásku k polské vlasti jako hlavní hybnou sílu jeho umělecké inspirace.
Režie to nejkrásnějí a nejsugestivnějí vyjádřila v záběrech, kde se za prvého veřejného vystoupení Chopinovou hrou na klavír prolínají představy o hrůzách a obětech povstání rodáků. Nato se líčí jeho seznámení s okouzlující s George sandovou, která se svým přítelem, virtuózem a skladatelem Lisztem, přivodí umělecké vítězstvíChopinovo v paříži a součastně též své vítězství nad jeho srdcem. Režie filmu si dala na tom záležet , aby v rámci děje dala vystoupit řadě osobností tehdejšího uměleckého života v Paříži ve zdařilých maskách podle současných portrétů. Slavnosti ve Varšavě i v Paříži zachycovaly biedermayerovský přepych doby.
Všude v Bolvaryho režii byla patrná snaha po zachování jemného vkusu a v pevném vedení všech hlavních představitelů. Tak W. Liebener v roli Chopinově zdůraznil skromnost uvádějícího se umělce, což vyniklo v kontrastu s postavami G. Sandové (H. Waagová) a Lizsta v pařížském světě a jeho salónech pevně zakotvených. Po stránce hudební měl divák možnost vyslechnout několik klavírních skladeb, zejména Chopinových, v mistrném podání. Slohově a v kostýmech i výpravě interiérů věrným zobrazením doby vzdálené jedno století od doby vzniku filmu. < Zobrazit méně
Autor: Asmodej, zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Bez komentáře :-).
Přidat komentář jako první.
