Cesta do lesa

POZOR SPOILER
 
Lesem běží mladé děvče a potká jelena. Toho pozdraví.  
Dva hajní chodí lesem. Starý se jmenuje Josef Cvrk a mladý je syn traktoristy Papoše, Ludva. Děvče běžící lesem byla Anyna, dcera Honzy Maráka, bývalého IT pracovníka, který se sem přistěhoval z města. Jeho žena je lidová léčitelka Markéta.  
Anyna s lesem žije a zrovna leží na kládách, aby bránila kácení. Musí být Ludvou odnesena.
Otec Papoš je opět v hospodě, Anyna má zase potíže ve škole a paní Papošová opět bere masáže od Markéty.  
Anyna ochutnala houbičky a museli ji hledat po lesích. Ludva si pomaličku s pomocí Cvrka dává dohromady starou chalupu. Cvrk se mu nenápadně snaží nastrčit svou dceru, učitelku.  
Anynu se pokusí znásilnit nějaká banda, ale Ludva zasáhne.
Markéta opět pořádá svůj festiválek a všichni jsou zatčeni. Ona v tom totiž jela marihuana.  
Její dcera se dává dohromady s Ludvou. Tomu kolem domu uklízí paní učitelka listí a navrhuje tykání.  
Přichází zima a s ní dostává Honza výpověď, protože již pro něj v lese není práce. A protože jim policie obstavila konto, musí Markéta prodávat věnce, aby měli co jíst. Bohužel nemá úspěch.
Cvrk načapá Honzu, jak krade dřevo a pak se pohádá s dcerou, která již ví, že ji Ludva nechce a hodlá odjet do Peru. A poté mu Ludva oznamuje, že se bude ženit. Cvrk to bere jako chlap. Ona se nám totiž Anynka čeká a Honza mluví o potratu.  
Nakonec je svatba, tak jak to má v dobrém příběhu být.  

Film Cesta do lesa je oslavou české krajiny. Vzdává hold českým lesákům a rolníkům, kteří statečně čelí přírodním živlům a agresivitě měst.

Honza Marák (Tomáš Hanák) dávno rezignoval na kariéru „ajťáka“ a koupil chalupu na konci malé vesnice, kde se zabydlel se svoji ženou Markétou (Bára Schlesinger), dcerou Anynou (Anna Linhartová) a synem Sayenem (Vojta Vovesný). Honza pracuje v lese jako pomocný dělník, spravuje cesty, oplocenky, těží dřevo, pomáhá lesákům. Markéta se živí masážemi a alternativním léčením pacientů, kteří za ní dojíždí na chalupu. K tomu používá různé psychotropní rostliny a houby, což vede ke konfliktu se starousedlíky a poté s protidrogovou policií. Dcera Anyna navštěvuje přespolní ZDŠ, kde však stále propadá, protože se toulá po lesích a místo z učebnic se učí z přírody.

Mezi starousedlíky patří zemědělná rodina Papošova. Ludva Papoš (Bolek Polívka) má svůj statek a polnosti, celý rok se stará o úrodu nebo chodí střílet divočáky nebo chlastá v hospodě. Jeho žena Vlasta (Eva Holubová) pracuje jako lesní dělnice. S dalšími ženami z vesnice sází stromky, žne buřeň, pálí dřevo, sbírá šišky. Jejich syn Ludva jr. (Tomáš Vorel jr.) na statku s rodiči nebydlí a s otcem sedlačit odmítá. Vystudoval vysokou lesnickou, takže pracuje jako adjunkt v revíru Josefa Cvrka (Jiří Schmitzer) a bydlí na hájence uprostřed lesa, sám se svým psem. Po práci chodí střílet škodnou, když tu se jedné noci potká s divoženkou Anynou, vegetariánkou...
acebook.com/Cestadolesa

Volné pokračování romantické komedie Cesta z města (r. Tomáš Vorel, 2000) je oslavou české krajiny, ale i postav, které dokážou čelit přírodním živlům i zjednodušenému a pragmatickému přístupu k přírodě.

Filmová ročenka 2012

V roce 2000 natočil Tomáš Vorel komedii Cesta z města (FP 10/2000), v níž líčil příběh „ajťáka“ Honzy Maráka (Tomáš Hanák), který se rozhodl opustit pohodlný život a zabydlet se na vesnici, kde najde i novou lásku Markétu (Barbora Nimcová, dnes Bára Schlesinger). Vzhledem k tomu, že snímek během let získal velmi početné příznivce, rozhodl se Vorel natočit volné pokračování Cesta do lesa. Hlavní linii vyprávění však tentokrát tvoří osud dcery Marákových, dospívající Anyny, a lesního adjunkta Ludvy, syna Papošových (Boleslav Polívka, Eva Holubová), známých už z prvního dílu. Děj se odehrává během čtyř ročních dob a skládá se více méně z drobných epizod. – Zaťatá ochránkyně přírody Anyna a lesník Ludva se do sebe po četných sporech zamilují, zatímco Marákovi se dostávají do problémů: samorostlá léčitelka Markéta je obviněna z výroby drog a Honza je přistižen při krádeži dřeva. Zdá se, že jim nezbývá nic jiného, než opustit vesnici, kde je podle Maráka nikdo nemá rád. Nakonec zasáhnou Papošovi a vše se urovná... – Vorel se vzdal své původní poetiky, těžící z ironického nadhledu a ze záměrně naivistického ladění. Natočil vážně míněnou komedii naplněnou křečovitým didaktismem: divák se tu dozví o lese i o poli jak z encyklopedických hesel. Mluví se o nejrůznějších nešvarech, spjatých se současným lesním i polním hospodářstvím (o kůrovci, o dotacích z Evropské unie, o přemnožené zvěři, o pěstování nenáviděné řepky), ale i o přírodním léčitelství a o potížích s úřady. Vcelku dobře odpozorované mezilidské vztahy se tak bohužel utápějí v přívalu „edukativních“ informací. Výsledkem je pramálo důvtipná podívaná, jíž příliš nepomůže ani pěkná příroda, ani účast známých herců.

Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2012/11