Casbah

Pépé le Moko ve třetím filmu, tentokrát   trochu hudebně odlehčeném. Pro nás je   nejzajímavější účast Huga Haase v roli   turistického průvodce Omara, jehož živelnost   je nepřehlédnutelná od prvních minut filmu.   Film je neustále srovnáván se svými   předchůdci, a to s francouzským filmem   „Pépé le Moko“ (1937) a americkou   předělávkou „Alžír“ (1938), ale ve své   podstatě se srovnává nesrovnatelné. Tyto filmy   byly brány vážněji, takže pochopitelně   původní představitel Pépého le Moka Jean   Gabin a Charles Boyer z předělávky mají mnohem   větší charisma než muzikálový Tony Martin,   který hraje Pépého jako elegantní postavu.   Právě to apeluje na jedinečnost filmového   zpracování, které sází na pěvecké momenty v   atmosférických kabaretních sekvencích.   Slabinou filmu je však jeho žánrové   zaměření, které je tak trochu půl na půl. Na   muzikál je tu málo písní, na čistokrevnou   romanci je zase slabý příběh a písně v něm   působí dost rušivě. Atmosféra je však stále   odpovídající a svou lehkostí a hlavně   jednoduchostí poskytne divákům pohodový   zážitek. Zkrátka od toho nelze čekat   orientální dobrodružný thriller, k čemuž   vede charakter hlavní postavy.