Čas nostalgie

Do domku v přímořské oblasti přijíždí již dospělá dcera se svými rodiči. Příliš se s nimi nestýkala, protože si navzájem nerozuměli. Jenže otec má za sebou vážnou operaci a jeho dny jsou zřejmě sečteny. Dívka přijíždí, aby se smířila. Ačkoli její pobyt nemá daleko k idyle, pod povrchem probleskují dávné rozpory. Hollywood by takový příběh asi zpracoval jako dojímavé drama. Tavernier se však na téma podíval střízlivě, bez přehánění a emocí. Je obdivuhodné, s jakou bezprostředností nechává znít dialogy. Samy o sobě nemají daleko k banalitě, jimi se však vyjevuje mnoho postřehů o rozpoložení lidí hledajících k sobě cestu.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora

Komorní psychologická studie předního francouzského režiséra Bertranda Taverniera Čas nostalgie je subtilní úvahou o rodinných vztazích. Rozvedená spisovatelka a scenáristka Carolina, prožívající těžké životní období, přijíždí z Paříže do přímořského letoviska na Azurovém pobřeží za otcem, který prodělal těžkou operaci. Po dobu jeho rekonvalescence se o něj stará spolu se svou matkou. Je to čas nostalgického vzpomínání a životního bilancování. Ve filmu jakoby se střetávaly dva biorytmy: pro Carolinu je delší setkání s rodiči důležitou zastávkou v moderním spěchu, pro staré lidi, kteří mají v živé paměti dobu svého šťastného mládí, plného cestování a společenského kvasu, znamená blížící se smrt důvod k zamyšlení nad vlastním životem. - Je jasné, že tento druh filmu se opírá především o atmosféru (letovisko mimo sezónu) a o herecké výkony. Tavernier záměrně obsadil anglického herce Dirka Bogarda a naturalizovanou Francouzku Jane Birkinovou, protože i střídání francouzštiny a angličtiny vytváří významotvorné pnutí v rámci jinak statického a do značné míry na dialogu postaveného vyprávění.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled