Čapkovy povídky

- Proč ty, Bože, nesoudíš sám?
- Protože všechno vím. Kdyby soudcové všechno, ale naprosto všechno věděli, nemohli by také soudit; jen by všemu rozuměli; až by je z toho srdce bolelo. Jakpak bych já tě mohl soudit? Soudce ví jenom o tvých zločinech; ale já vím o tobě všechno. Všechno, Kuglere! Proto tě nemohu soudit.
- Proč tedy soudí ti lidé i na nebi?
- Protože člověk patří k člověku. Já jsem, jak vidíš, jenom svědek; ale o trestu, víš, o trestu rozhodují lidé i na nebi. A je to v pořádku. Lidé si nezasluhují jiné spravedlnosti, než lidské. Věř mi, Kuglere.

Když mě dostanou Cikáni do pazour, tak je zle. Já nevím, co to je za prokletý národ, ale já si myslím, že je to samotné pokolení Satanovo. Víte, když vám tak zahrají do ouška... tichoučko a blouznivě... člověk by chtěl někoho zabít... nebo milovat.

1)-Poslechněte, Formánku, tihle vrahové ze žárlivosti bývají
slušní lidé. Nejhorší jsou defraudanti. Těm není v kriminále
nic recht.

2)-Ono totiž tihle gauneři, to není žádná inteligence, pane. Oni
umí jeden kousek a ten dělaj tak dlouho, až je zase
chytíme.

1) - Já si myslím, že když se tady u té pozemské inštance/pozn.
soudu/pomýlíme, tak ten nahoře ten riozsudek opraví.

2)-Já mám na zahrádce kosa. To není možný, aby to byl
obyčejný pták. V tom je snad nějaký zvrhlý profesor botaniky.
Co ten dovede ve skalce udělat za paseku. To se blíží
lidskému pustošení.

1)-To je divný,kdo by krad dítě. Takový mrně nemá cenu a
prodat se to nedá.

2)-Já jsem prosím Pištora z policejního komisařství!

3)-Kdybyste něco potřebovali na policejním komisařství,
stačí jen říct- pan Pištora.