Božská Julie

Celý svět je jedno obrovské jeviště a ona je jeho hlavní hvězda. Tak alespoň chápe svou existenci všemi zbožňovaná, dnes už ovšem pětačtyřicetiletá primadona Julie Lambertová. Více než dvacet let kraluje londýnské divadelní scéně a nedokáže si připustit, že by to někdy mohlo být jiné. Jenomže čas se pro nikoho nezastaví. Na jevišti může stále ještě bez problémů hrát třicítku, v zrcadle a v očích svého dospívajícího syna však občas zahlédne krutou pravdu. Možná že ji ze všeho nejvíc způsobuje ten stále stejný životní stereotyp, pomalounku se měnící v nudu. Ze všeho nejvíc by to chtělo nějaký životabudič, nějaký nový impulz. A kupodivu i v Londýně druhé poloviny třicátých let jej lze najít. Pro Julii se jím stane mladičký Tom Fennel, Američan, který složí k jejím nohám celý svůj upřímný obdiv a mladou, dravou lásku. Impulz ale, jak známo, bývá záležitost krátkodobá, a probuzení z krásného snu může být někdy velmi nepříjemné. Julie ovšem celým svým založením patří k lidem, vyznávajícím heslo: co tě nezabije, to tě posilní. A silná Julie dokáže být velmi nebezpečná.

V pořadí již čtvrtá filmová či televizní adaptace románu „Theatre“ (u nás vyšlo pod názvem „Julie, ty jsi kouzelná“) W. Somerseta Maughama, který bývá pro svůj úsporný a cynický styl často srovnáván s Guy de Maupassantem. Nejznámější z nich je nepochybně film Alfreda Weidenmanna z r. 1962 s Lilli Palmerovou a Charlesem Boyerem v hlavních rolích.

Tvůrci této nejnovější verze dokonale znají divadelní prostředí, v němž se děj odehrává. Scenárista Ronald Harwood (nositel Oscara za film Pianista) je autorem slavného dramatu Garderobiér, režisér István Szabó má na svém kontě již několik děl z divadelního prostředí (Mefisto, Setkání s Venuší). Božská Julie je sice na rozdíl od výše zmiňovaných děl pouze ryze zábavná podívaná, ovšem maximálně profesionálně odvedená, s dokonalou výpravou i kostýmy a všemi dobovými reáliemi. Zajímavostí je, že Londýn třicátých let minulého století našel režisér Szabó v dnešní Budapešti. Ke mnoha kladů filmu patří výkon Annette Bening (Valmont, Americká krása a mnoho dalších) v titulní roli, za kterou získala Zlatý glóbus a oscarovou nominaci.

Zdroj: ČT

Film natočený podle románu W. Somerset Maughama Theatre adaptoval držitel Oskara, Ronald Harwood (Pianista). Opojná kombinace rozpustilé komedie a bolestného drama, v hlavní roli Annette Bening jako půvabná a okouzlující herečka Julia Lambert. V Londýně 1938 je Julia Lambert na vrcholu - jak po fyzické stránce, tak i z hlediska kariéry. Její úspěšná divadelní kariéra a její manželství s pohledným impresáriem Michaelem Gosselynim (Jeremy Irons) pomalu zabředává do šedi běžných dnů a přestává ji naplňovat. Julia touží po změně, rozruchu a jiskření. Znenadání vstoupí do jejího života Tom Fennell (Shaun Evans), mladší muž, který je jejím velikým obdivovatelem. Tomova bezprostřednost a nadšení jsou pro Julii neodolatelné, a tak se rozhodne podat tomuto vášnivému dobrodružství, který je nejlepším lékem na krizi středního věku. Život se pro ni stane najednou zajímavější a vzrušující, dokud se ji mladý milenec nepokusí bezcitně degradovat do vedlejší role. Ale jednoho večera Julia všechny přesvědčí, že je daleko lepší herečka, než si dokážou představit.

Zdroj: SPI International

Anglického romanopisce, dramatika, autora povídek a cestopisů W. Somerseta Maughama (1874-1965) kritici často srovnávají pro jeho vytříbený, úsporný styl a cynický až rezignovaný tón s Guyem de Maupassantem. Úspěch získal jako břitký satirik, schopný přesně pojmenovat neduhy postkoloniálního světa. V románu Theatre, známém u nás jako Julie, ty jsi kouzelná (1937), se obrátil k divadelnímu prostředí. Exkluzivita tématu, romantická zápletka, lehký konverzační tón a hlavně přesná psychologická kresba hlavní hrdinky, to vše vybízí k dramatizaci či k filmovému zpracování. Velmi známá je divadelní hra Marca Gilberta Sauvajona a Guye Boltona a stejnojmenný snímek Alfreda Weidenmanna Julie, ty jsi kouzelná (1962, FP 3/63) s Lilli Palmerovou a Charlesem Boyerem. Nejnovější adaptaci realizoval pod českým titulem Božská Julie poněkud překvapivě István Szabó. – Slavná, leč již odkvétající herečka Julie Lambertová sice žije ve spokojeném manželství s divadelním producentem Michaelem Gosselynem, ale cítí, že potřebuje nový impulz. Jen na chvíli jí ho poskytne mladičký milenec Tom Fennel, který si však za ni brzy najde mladší náhradu z branže. Hvězda se musí s ponížením nějak vypořádat. Zvolí k tomu zbraně, jež ovládá nejlépe: profesionalitu, ženskou zralost a zejména ženskou lest. Zbaví se tak konkurentky ne úplně čestným způsobem, ale tak už to v životě a u divadla zvlášť zkrátka chodí. - V poklidně plynoucím a nenáročném retrosnímku, kladoucím důraz na výpravu a kostýmy, s chutí exceluje Annette Beningová.
-pp, Filmový přehled 2005/4

Stárnoucí divadelní hvězda Julie (Annette Beningová) začíná v nudě života na vrcholu pociťovat, že stárne. Rozptýlení přichází s mladým ctitelem, Juliiným velkým obdivovatelem. S ním zas objevuje sílu citů, vášně a také cenu, kterou za to musí jako stárnoucí vdaná, bohatá a vlivná žena zaplatit. Spleť intrik, nevěr, snobského prospěchářství pečlivě a trpělivě rozmotává až do velkého finále, v němž dokáže, že divadlo je jen metafora života a v obou je Julie „božská“.
Julii životem provází instrukce již zemřelého divadelního gurua; divadlo a herectví je jejím vodítkem, ale i skrýší před skutečným životem a svými city. Žije ve vleku svého postavení. Pádem rychle a naivitou vybudovaného štěstí se stane o kousek víc sama sebou.
Podle klasického románu Williama Maughama Theatre téma zpracoval Ronald Harwood (držitel Oscara za Pianistu), citlivě napsaná i zahraná postava Julie vynesla Annette Beningové mimo jiné Zlatý Globus a třetí nominaci na Oscara.
Kino AERO