Boží zásah

Velmi osobní úvaha o lásce, životě a izraelsko-palestinském konfliktu se odehrává ve dvou městech – Nazaratu, kde se režisér Elia Suleiman narodil, a v Jeruzalémě, kde dnes žije. Svůj nelítostný, smělý pohled na lidskou nesnášenlivost čerpal z denního tisku a svých pocitů ze života na okupovaném území. To vše přetavil ve sled minipříběhů odehrávajících se především na jednom předměstí Nazaretu. Lakonické obrazy nabité absurditou a hněvem líčí téměř bez dialogu drobné sousedské zlomyslnosti, které postupně vyústí ve zničující smršť krevní msty a anonymního otevřeného násilí.
Kino Aero 2003/12

Osobni' úvaha režiséra Elii Sulejmana o lásce, životě a izraelsko-palestinském konfliktu vyznamenaná Cenou poroty na MFF v Cannes 2002. Černá absurdní groteska o nemožnosti lásky v politické realitě sousedské zlomyslnosti, která postupně vyústí ve zničující smršť krevní msty a krutě anonymního násilí.

Autor/Zdroj: /Febiofest


Osobní úvaha režiséra Elii Sulejmana o lásce, životě a izraelsko-palestinském konfliktu vyznamenaná cenou poroty na MFF v Cannes 2002. Černá absurdní groteska o nemožnosti lásky v politické realitě sousedské zlomyslnosti, která postupně vyústí ve zničující smršť krevní msty a krutě anonymní násilí.

Autor/Zdroj: /mraveniště

Palestinský režisér Elia Suleiman (nar. 1960) natočil svůj druhý celovečerní snímek Boží zásah jako velmi osobní výpověď o situaci Palestinců v Izraeli. Dílo s podtitulem Kronika lásky a bolesti nemá ucelený příběh a připomíná nejspíše útržky z umělcova deníku, do něhož se promítají drobné všednodenní epizody, surrealistické představy i hořkost nad ponížením národa. Snímek se dělí na dvě části. V první sledujeme dění okolo muže, žijícího v Nazaretu, kde mezi sousedy vládnou nepřátelství a neshody. V druhé části se objevuje Suleiman pod iniciálami E.S. jako obyvatel Jeruzaléma, který se schází se svou dívkou, pocházející z Ramalláhu, na parkovišti u izraelského zátarasu před Svatým městem, kam ona za ním nemůže. Palestinec s nehybnou tváří, z níž se nedají číst emoce, zároveň navštěvuje umírajícího otce, tedy muže z první části. – Po formální stránce se film vyznačuje minimem dialogů a zvláštní „nedopovězeností“ obrazů. – Navzdory jasnému politickému tématu, jež prostupuje každou sekvenci, je snímek místy laděný do polohy hořké komedie. Od diváka však předpokládá alespoň částečnou znalost blízkovýchodní problematiky. – Velmi subjektivní, jednostranné dílo, jemuž schází větší sevřenost a epičnost, mělo značný ohlas při svých festivalových uvedeních.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2003/4

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled