Bohu žel [DCP]

Celovečerní autorský dokumentární film Saši Dlouhého Bohu žel sleduje šest uprchlických příběhů prožívaných po dobu několika let v České republice. Ta, jako bývalý člen sovětského socialistického bloku a dnes součást Evropské unie, vykazuje z celoevropského pohledu téměř největší odpor vůči uprchlíkům, aniž by sama nějaké měla. Míra odmítání migrantů, především těch nelegálních a s muslimskou vírou, je v přímé úměře k frekvenci tématu ve volebních programech politických stran i hlavy státu. Cíleně podporovaná protiuprchlická hysterie s uprchlíkem jako virtuální realitou je ve filmu, naštěstí stejně jako ve skutečnosti, vyvažována prací lidskoprávních organizací i stále ještě podstatnou částí společnosti odmítající přijmout nenávist jako jednu ze svých norem. Nenávist, která pramení ze strachu a neznalosti. Nenávist, která umožňuje manipulaci a zítra se může obrátit proti komukoliv z nás.

Zdroj: Aerofilms

Českem už pár let otřásá virtuální uprchlická krize. Dokument Saši Dlouhého dává planou hysterii do ostrého kontrastu s reálným obrázkem života šesti lidí, kteří u nás hledají útočiště.

„Syna jsem neviděl 4 roky, vnučku ještě vůbec. Mluvíme spolu přes Skype,“ líčí Gruzínec Zurab, který v Praze už 20 let čeká na vyjádření o udělení azylu. Vladimír z Ruska, který je svou vlastí pronásledován za to, že se veřejně omluvil za invazi sovětských vojsk do ČSSR, měl větší štěstí. Azyl dostal i s celou rodinou. Syřan Hadí o něj nestojí – necítí se v Česku vítán. Příběhy šesti lidí, kteří unikli před válkou či pronásledováním, jsou si podobné. Spojuje je touha po novém začátku. Zástupci organizací pomáhajících uprchlíkům se ve filmu zamýšlejí nad tím, kam se poděl solidární přístup české společnosti z počátku 90. let, kdy jsme nabídli pomocnou ruku tisícům Bosňáků prchajícím z Jugoslávie. A ptají se, vůči komu je vlastně namířená nenávist převlečená za vlastenectví.

Umíte si představit, že byste byli nuceni žít v jiné zemi? Film Bohu žel tuto zkušenost zprostředkovává díky otevřenosti protagonistů – cizinců a cizinek žijících v Česku. Jaké to je žít mezi Čechy? Jaký je přístup úřadů? Přijďte zasednout ke společnému stolu s cizinci a cizinkami, kteří vám na tyto a jakékoliv další otázky rádi odpoví. Společného sezení se zúčastní také zástupci organizací, které v Česku s komunitou integrujících se cizinců pracují. U stolu budeme sdílet drobné občerstvení z tradičních kuchyní, přispět může každý.

Zdroj: Jeden Svět