Bohové musí být šílení

Křovácký lovec Xi se vydává na dlouhou cestu, aby vrátil bohům dar, láhev coca-coly, která spadla z nebes (z letadla). Místo užitku přináší lidem z buše jen neshody a hádky, a tak se jí musí za každou cenu zbavit a bohům ji vrátit. Mezitím se úspěšná novinářka Kate rozhodla změnit práci, chce se stát učitelkou v misijní škole. V Africe se seznámí i s nesmělým mikrobiologem Andrewem, který se do ní okamžitě zamiluje. Ale je tu taky banda neúspěšných atentátníků na útěku, kteří zajmou děti z misijní školy i s Kate jako rukojmí, aby jim umožnili přejít hranice. Osudy všech těchto lidí se protnou v nečekaných situacích...

Zdroj: FTV Prima

Komedie jihoafrického režiséra Jamieho Uyse Bohové musí být šílení (1980) měla před lety ve světě nečekaný ohlas. Představuje osobitý typ humoru, vycházejícího z němých grotesek, z klasických dobrodružných komedií a také ze znalosti afrického prostředí. Je.jím podstatným rysem jsou i prvky satiry. Děj se splétá ze tří motivů. Křovácký lovec Xi se vydává vrátit bohům prázdnou láhev od coca-coly, kterou kdosi vyhodil z letadla. Setkává se přitom s mikrobiologem Andrewem Steynem a jeho pomocníkem Mpudim. Všichni tři pak úspěšně zasáhnou proti povstalecké bandě Sama Bogy, která si vzala jako rukojmí žáky misijní školy včetně pohledné učitelky Kate, do níž je stydlivý vědec zamilovaný. - Dobrodružná komedie s prvky situační komiky, a vtipnými dialogy a komentářem vypravěče vzdáleně připomíná pozdějšího Krokodýla Dundeeho. Jamie Uys snímek nejen režíroval, a1e napsal si k němu scénář, by1 jeho producentem, jedním z kameramanů i střihačem a zahrál si menší roli duchovního z botswanské misie. V roce 1988 natočil volné pokračování Bohové musí být šílení II. I tento snímek bude u nás uveden.

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled


Jedna láhev od Coca-Coly může způsobit neuvěřitelné věci. Zvláště když je její existence přisouzena bohům, kteří se nechovají ani trochu božsky.

V poušti Kalahari žije kmen „lidí z buše" v tiché harmonii s nehostinnou přírodou. Civilizace sem dosud nevstoupila a přelétající letadla jsou považována za podivné vrčící bohy. Jednoho dne vyhodí pilot právě tady prázdnou láhev od Coca-CoIy. Lidé z buše se pokoušejí oslavovat tohoto posla bohů, jenže místo očekávaného dobra přináší láhev do poklidného života jen nesváry a rozkol. A tak je Xi, který ji objevil, vyslán kmenem na konec světa, aby tam nešťastný předmět bohům vrátil.
Ve vzdáleném městě se v té době rozhodne úspěšná novinářka Kate zanechat svého povolání a prospět lidstvu tím, že půjde učit do misijní školy. Má ji tam dopravit mikrobiolog Andrew, pracující už dlouho v buši a zvyklý víc na svůj katastrotický land-rover než na půvabné ženy.
Xi putuje k civilizaci, Kate a Andrew na opačnou stranu. A ještě ke všemu se do jejich křížících se cest připletou černí teroristé, prchající po zpackaném pokusu o atentát na hlavu státu. Zajmou Kate a ,její žáky a s pomocí těchto rukojmí chtějí přejít hranice.
Než se všechno uklidní a Andrewovo dvoření Kate je konečně odměněno, následuje kaskáda situací hodných americké grotesky, situací se smutným podtextem neschopnosti dorozumění, způsobené zdaleka nejen neznalostí jazyka. Xiovi se nakonec podaří s úlevou zahodit „dar bohů" z vysokého útesu do vířící mlhy a vrátit se po splněném poslání ke svému kmeni.
Film byl natočen v produkci Jihoafrické republiky, i když k nám přichází pod hlavičkou amerického distributora. Ve světovém tisku vyvolal živý ohlas a například britská kritika na něj nenahlížela právě přátelsky. Zdál se jí být totiž typickým produktem rasistického myšlení země původu. Nelíbilo se, že domorodci jsou zobrazeni se shovívavým úsměvem a že i mimořádné schopnosti přírodního člověka musí vzít do rukou civilizovaný běloch, aby splnily požadovaný účel.
Diváci se ovšem tímto úhlem pohledu nezabývali. Přijali film jako mistrovskou komedii s nápaditými gagy, jako kvalitní zábavu. Scény s neposlušným land-roverem vyvolávaly nezadržitelné salvy smíchu v kinech po celém světě a pravděpodobně nikoho nenapadlo zabývat se v tu chvíli tím, zda režisér bere vážněji domorodce či bělochy.
Kromě toho má film i vysokou obrazovou kulturu podpořenou režisérovou znalostí prostředí. Jamie Uys natočil před tímto hraným debutem dva celovečerní dokumenty o životě v africké divočině - The Great Adjustment a Beautiful People, které sklidily ocenění kritiky a plnily i pokladny kin, což je u přírodních snímků dosti neobvyklé. Do kulis, které důvěrně zná, zasadil pak Uys příběh filmu Bohové musejí hýt šílení. Tato kombinace se osvědčila, má punc autentického prostředí i lehkou ruku autora dobré komedie.
gab Cinema 1991/4/37

Autor/Zdroj: gab/Cinema