Ať žije Mexiko

V dubnu 1930 podepsal Ejzenštejn smlouvu s Paramountem a odebral se do USA. Když do října téhož roku žádný z jeho celkem pěti projektů nedospěl do fáze natáčení, dohodl se se spisovatelem Uptonem Sinclairem, že pro něj natočí celovečení hraný dokument o Mexiku a jeho historii. Ejzenštejn zažíval pobyt v Mexiku nejprve jako nejsvobodnější část svého života (jeho kreslířská tvorba se v této fázi nejvíce otevřela erotickým motivům), ale natáčení se brzy změnilo v nekončící sérii nepříjemností. Ejzenštejn se navíc dostal pod dvojí tlak: ze strany Sinclaira, jehož finanční rezervy byly brzy vyčerpány a ze strany Stalina, který stále naléhavěji trval na tom, aby se Ejzenštejn okamžitě vrátil z kapitalistické ciziny do SSSR, nechce-li být prohlášen za "dezertéra" a "odrodilce", což mohlo mít zlé důsledky pro osud Ejzenštejnovy matky. Při svém návratu do vlasti v květnu 1932 Ejzenštejn spoléhal na to, že natočený materiál mu bude zaslán k sestříhání. Sinclair jej však postoupil společnosti MGM, která pověřila Sola Lessera, aby jej "přepracoval". Když se Ejzeštejn dozvěděl, že veškerá vynaložená námaha byla marná, pomýšlel na sebevraždu, američtí přátelé se marně snažili zabránit promítání hrubě zkomoleného snímku s novým názvem Nad Mexikem hřmí. V Rusku se Ejzenštejn platonicky sblížil s Američankou Mary Setonovou, která po svém návratu do USA získala přístup k Ejzenštejnovu mexickému materiálu a sestříhala z něj v roce 1939 snímek nazvaný Čas na slunci. Setonová byla přesvědčena, že se jí podařilo dostát režisérovým záměrům. Opak byl bohužel pravdou a bylo tedy snad lepší, že výsledek Ejzenštejn nikdy nespatřil. V roce 1978 měl premiéru sestřih režiséra Grigorije Alexandrova, prominenta oficiální sovětské kinematografie, pod původním názvem Ať žije Mexiko. Alexandrov měl jako někdejší Ejzenštejnův nejbližší spolupracovník lepší předpoklady než Lesser a Setonová, aby vytvořil verzi respektující Ejzenštejnovy intence, ale o "definitivní" verzi samozřejmě nelze mluvit ani zde. Jen v devadesátých letech vznikly na základě Ejzenštejnova mexického materiálu dva další zcela odlišné filmy a kouzlo Ejzenštejnových kompozic zůstane bezpochyby výzvou i pro budoucnost.