Anděl na horách

Když se tatínek začne plést synovi do ženění, měl by počítat s tím, že to nemusí dopadnout dobře. Zvláště, když se rozhodne zahrát si na detektiva amatéra a chce si budoucí snachu tajně prověřit. Náhoda totiž způsobí, že milující a starostlivý otec, povoláním revizor, jede na dovolenou do stejného hotelu jako synova snoubenka. Co bude následovat, se dá docela snadno vytušit – ohňostroj komických záměn a omylů, falešných podezření a obvinění i vynucených omluv. Jednoduše řečeno, člověk by neměl strkat nos tam, kam nemá. V opačném případě se nesmí divit, když přes něj dostane. Gustav Anděl je však na rány zvyklý a jen tak se od svého úmyslu odradit nenechá...

Pokud bychom udělali statistiku úspěchu režisérů v anketě Veselohra století, umístil by se Bořivoj Zeman rozhodně na špičce. Výsadní postavení mu nevynesly jen nádherné pohádky, ale i civilní komedie Anděl na horách, v níž si již podruhé (první díl se jmenuje Dovolená s Andělem) Jaroslav Marvan zahrál morousovitého revizora pražských elektrických drah, který se nakonec umí báječně smát. Tenhle typ postavy ostatně přiřkl Marvanovi již Vladimír Slavínský v Posledním mohykánovi a Marvan ho postupně propracoval k dokonalosti. Anděl na horách se v anketě Veselohra století umístil na čtvrtém místě za 50. léta.

Zdroj: FTV Prima

Tři mladí zaměstnanci Spofany, Zdeněk Soukup, jeho milá Věra Novotná a jejich kamarádka Věra Matoušková dostali za dobrou práci výběrovou rekreaci v Tatranské Lomnici. Revizor pražského Dopravního podniku Gustav Anděl jede také za odměnu do stejného místa. Nezná totiž zatím Věru, nastávající ženu svého syna Mirka, a rozhodl se tajně a inkognito zkontrolovat její chování v nepřítomnosti snoubence. Omylem považuje za synovu dívku Věru Novotnou a jeho pátrací akce mu přinesou spoustu trapných zážitků. Na horách se mu však velmi líbí, zvláště když se tam setká s Bohoušem Vyhlídkou, se kterým se spřátelil před dvěma roky na letní rekreaci. V Praze zatím paní Andělová pomáhá Věřině matce vyměnit byt, aby jejich děti měly kde bydlet. Při výletě na Lomnický štít uvízne trojice rekreantů v mlze na horské chatě. Gustav Anděl, jenž byl doposud zoufalý z chování své budoucí snachy, která se neustále tulila ke Zdeňkovi, si až tam s Věrou Matouškovou vysvětlí svůj omyl. Teď je spokojený, tato Věra je totiž pro jeho syna naprosto ideální.
Český hraný film 1898 - 1970

Revizor pražských elektrických drah Gustav Anděl si už vyzkoušel, že na odborářské rekreaci se to dá celkem vydržet, a tak se ani příliš nebránil, když znovu dostal poukaz. Tentokrát se vypravil do zasněžených Vysokých Tater, dovolená ale neprobíhá nijak idylicky. Setkal se tam totiž s Věrou, která je podle všeho snoubenkou jeho syna, a dívčino chování ho značně pohoršuje. Pan Anděl je zkrátka morous v letech, pro neformální zvyklosti nové doby nemá příliš mnoho pochopení. Mladá generace se však jen tak lehce nedá.
Uvnitř plakát o velikosti A4.
DVD Express

A opět je tu pan Anděl, revizor elektrických drah města Prahy. Tentokrát odjíždí na týdenní zimní rekreaci do Tater. Nechce zde ovšem odpočívat. Do tater jede inkognito za účelem revize mravnosti nastávající svého syna. Samozřejmě, že svou nenápadnou výzvědnou činností na sebe okamžitě upoutá pozornost všech. A to ani nemluvě o jeho lyžařských a sáňkařských pokusech.

Autor/Zdroj: /Popis


UVEDENÍM "DOVOI.ENÉ S ANDĚLEM" byl dán před třemi lety popud k natočení celé řady filmových veseloher, stavěných v ději, situačních zápletkách i komice na stále vzrůstající popularitě našeho znamenitého herce, zasloužilého umělce Jaroslava Marvana, laureáta státní ceny: Jeho živelné herectví a svérázný humor doslova vévodily jak v uvedeném díle, tak i v následujících filmech "Ještě svatba nebyla", "Cirkus bude" a "Hudba z Marsu". Význam Marvanova postavení v těchto veselohrách výstižně vyjádřil Jar. Boček v kritice ·>Hudby z Marsu" (Host do domu 1955/7), když je všechny shrnul pod společným pojmem "marvanovské" veselohry; jejím nejnovějším produktem je právě uváděný film "Anděl na horách". Autoři "Dovolené" scénáristé J. Neuberg a Fr. Vlček a režisér Bořivoj Zeman se rozhodli - zřejmě podníceni nemalým úspěchem svého díla - probudit pana Anděla k novému životu na projekčním plátně, znovu předvést obecenstvu jeho oblíbenou postavu.
Příběh filmu je opět zaměřen na maximální využití Marvanova hereckého umění a jeho jedinečné komiky. Všechny ostatní postavy jsou zde jen proto, aby panu Andělovi dávaly podněty k akci, aby mu "nahrávaly". Tak to bylo konečně i v "Dovolené s Andělem", jenže autoři obou filmů si neuvědomili, že opakování i "osvědčené" formy bez nového obsahu vede k bezduché šabloně - ke skoncování se životní pravdou.
Pan Anděl v "Dovolené" procházel pravdivým lidským vývojem: z bručounského a samotářského protivy se pod vlivem veselého kolektivu rekreantů vyloupl příjemný člověk, který nalezl cestu k lidem i k radosti ze života.
V novém filmu vidíme pana Anděla trochu jinak. Příběh nám poví, co s ním autoři provedli: Je hlavou rodiny, otcem dospělého syna, který se chystá ke svatbě. Starostlivý otec si chce "prověřit" nastávající snachu a využije příležitosti, která se mu naskytne v podobě společně strávené zimní rekreace ve Vysokých Tatrách. Nepoznán sleduje chování synovy Věrušky a neví, že si ji spletl s přítelkyní stejného křestního jména. Druhá Věra má s sebou společníka a dohřátý otec se musí dívat, jak si "jeho" snachu namlouvá cizf chlapík a jak ona jeho city zřejmě opětuje. Nakonec přijíždí syn Mirek navštívit svou vyvolenou v Tatranské Lomnici a teprve tehdy se Andělův omyl vysvětlí.
Idea tohoto příběhu by se dala stručně vyjádřit takto: rodiče, neplet'te se do milostných záležitostí svých dětí, zbytečně se při tom zesměšníte. Myšlenkovou prázdnotu takového námětu nemohl pak zlepšit ani chudičký "konflikt" s odhalením rekreačního referenta Pulečka, který si sám vybírá poukazy na úkor jiných.
Andělův druh z "Dovolené" - nešťastný violoncellista Vyhlídka (opět představovaný J. Kemrem), je i v novém filmu spolehlivým komickým partnerem pana Anděla, i když na menší ploše než v předchozím filmu. Jsou to vlastně jen dvě společné scény: roztomilý obrázek veselého sáňkování ve dvou a trapná příhoda s děvčaty, o které se zmíním dál. Také Vyhlídka se změnil: je ženat a resolutní manželka (Stella Zázvorková) ho drží pevně pod pantoflem. Dozvíme se také, že přešel na hornictví, ale toto tvrzení nelze brát vážně už vzhledem k celému Výhlídkovu charakteru, tak odlišnému od představy horníka. Zdá se dokonce, že ani autoři filmu na to Vyhlídkovo hornictví moc nedají.
Ostatní postavy filmu jsou vesměs povrchní, neživotné figurky, přesto, že při jejich obsazování nebylo zčásti šetřeno nejlepšími hereckými silami. Bezduchost a maloměšťácká konvenčnost ve vztazích mezi lidmi, napomádované city a učesané dialogy působí místy až urážlivě. Truchlivý je pohled na dvě vynikající herečky českého divadla, Vlastu Fabiánovou a Miladu Želenskou, jak zbytečně plýtvají svým uměním v konvenčních rolích maloměšt'áckých paniček. Obě mladé dvojice jsou typy neuvěřitelně prázdných lidiček, povýšených autory na vynikající pracovníky a správné odboráře. Obě Věry (Mil. Dvorská a Helena Loubalová která v tomto filmu debutuje), Mirek Anděl (Jar. Mareš) a Zdeněk, milý "nepravé" Věry (Karol Machata), jsou spíše odstrašující příklady po mládež. Vždyt' v nich není nic opravdového, ani nadšení, ani charakter. Hovoří ve společenských frázích a vyžívají se v malichernostech.
Až na rekreační poukazy hledáme ve filmu marně nějakou souvislost s dneškem, něco, co by nám připomnělo konkrétní život kolem nás. Vlastně, s prominutím tvůrců, něco přece: u ženské části rekreantů najdeme v oblékání mnoho pruhovaných svetrů a několikery apartně neforemné
"natěračské" kalhoty. A to je vše.
Komické situace pana Anděla, Vyhlídky i tlučhuby Pulečka (kterého hraje R. Deyl
ml.) jsou většinou slušně vymyšleny, je na nich vidět poučení z bohaté tříleté praxe "marvanovské" veselohry a i když Anděl-Marvan má podle osvědčených receptů z předchozích filmů komické výstupy několika standartních typů, nechybí jim nápaditost. Jejich největší nedostatek tkví však právě v jejich vymyšlenosti: jsou, jako celý film, odtrženy od života a proto nepravdivé, nevtipné.
Film se vyhnul nevkusné komice, jen jeden případ zasluhuje zvláštní pozornost. Jde o scénu, v niž Andělem navedený Vyhlídka chce při tanci vyzvědět od "nepravé" Věry a jejich přítelkyň podrobnosti jejího vztahu ke Zdeňkovi. Vyhlídka se snaží svůj úkol plnit, dostane však i s Andělem řádně vynadáno od rázné Slovenky. Dozvuky této scény jsou v žárlivém výstupu Máničky s Vyhlídkou. Tato celá část zaráží otrlostí dialogů a hrubostí celkové situace, v níž trapnost . a nechutnost úplně zabila veškerý humor.
"Anděl na horách" nemá silnější myšlenku, neopírá se o život ani o skutečné lidi. Je nepravdivý a proto neumělecký. Tyto zásadní nedostatky, skryté hlavně ve scénáři a částečně i v režii, nemůže odstranit ani velké herectví Marvanovo, ani poctivé výkony jiných herců, ani barevně i záběrově působivá fotografie Jana Rotha (zvláště zdařilá v tatranských partiích), ani pěkná hudba a lyricky bezstarostná ústřední písnička D. C. Vačkáře. V přístupu ke skutečnosti i v jejím konkrétním zpracování ve scénáři i ve filmu se "Anděl na horách" utopil v malicherných maloměšťáckých problémcích, neslučitelných s praxí našeho života. A to je nedostatek, pro který nám nové setkání s panem Andělem velmi zhořklo.

Autor/Zdroj: Dvořák Ivan/dobová recenze


V tomto úspěšném pokračování slavné komedie Dovolená s Andělem, odjíždí pan Anděl na rekreaci do Tater. Zde poznává svou budoucí snachu, se kterou se i po mnoha nepříjemnostech spřátelí.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora