Aberdeen

Příběh: Kaisa buduje úspěšnou kariéru v Londýně a se svou rodinou, která jí nepřinesla mnoho dobrého, nechce mít nic společného. Otec alkoholik žije v Norsku, matka ve skotském Aberdeenu. Po matčině osudové diagnóze se Kaisa vypraví za otcem, aby ho dovezla do Aberdeenu. Cesta s alkoholikem se ale nečekaně komplikuje a otec s dcerou spolu musí strávit víc času, než předpokládali, a dozvědět se věci, které nikdy vědět nechtěli.

Hledání sounáležitosti v nefunkční rodině, kterou události nečekaně spojí, není zrovna originální námět. Nostalgické road movie s typicky nezávislým rukopisem stěží něčím novým překvapí, ale za vidění určitě stojí.
Norský režisér Moland zpracoval téma decentně a neokázale a nebýt některých provařených rekvizit, jako jsou klaunské nosy a prosluněné záblesky z dětství, byl by se i úspěšně vyvaroval klišé. Komorní příběh pro nerovný páreček ztracenců postupně rozehrávají Stellan Skarsgärd a svěží objev britského filmu, temperamentní a hubatá Lena Headey. Společně se zhoupnou na houpačce zažitých rolí, kde každý může být nahoře jen chvíli. Co začalo jako jednoznačně rozehraná partie, se do konce filmu několikrát otočí až do úplného zmatku i zklidnění (jablko přece nikdy nepadá daleko od stromu). Koneckonců nic jiného než tiché smíření od podobného filmu nečekáme a není pochyb, že po zapeklitých peripetiích se nám ho v závěru nakonec dostane. Žánr má svá pravidla
a sebejistý režisér je pietně respektoval i zdařile využil.
Ještě než otec a dcera odhalí svou pravdu v Aberdeenu, můžeme si vychutnat přesně zapadající herecké výkony ústřední dvojice, které zdařile sekunduje „neuvěřitelně špatný milenec” Clive v podání lana Harta. Stejně přesná a úsporná je i kamera, která mořskou vodou nasáklé Skotsko a ještě vlhčí Norsko pojala –jak jinak v paletě studených modrých odstínů. Skoro to až chutná slaně. Tmavomodře odtažitý svět rozehřívá teskně romantický soundtrack, který trefně podmalovává rodinné shledávání ve stylu pokus-omyl. I když se hraje
o čas, tempo tohoto filmu určitě nikam nespěchá. Cesty podobného typu se většinou nedají urazit letadlem a kilometry nerozhodují, to by vám, milí filmoví fanoušci, už mělo být jasné. Proto se nedejte nachytat ta cesta je vlastně jen začátek a připravte se na kodrcavou, zapeklitou výpravu, jejímž cílem je Aberdeen, kde rackové dávají dobrou noc.
Šárka Halaštová Total Film 2000/8/99

VERDIKT
Trochu didaktická road movie nejen o tom, že pít se nemá, okořeněná skvělými hereckými výkony

Autor/Zdroj: Halaštová Šárka/Total Film


Světovou premiéru si na karlovarském festivalu odbyl norsko-britský snímek Aberdeen, který si odvezl cenu za mužský herecký výkon pro lana Harta. Díky osvícenosti distributora se nestal jen festivalovou raritou, ale může být příjemným obohacením pro diváky, kteří mají plné zuby emocí v hollywoodsky omyvatelném obalu.
Film, v němž je divák lapen do citově vyděračských kleští alkoholismu, rakoviny a nefungujících rodinných vztahů, má nárok být maximálně moralizující a odpudivý. Jenže v Aberdeenu to takhle nefunguje. Dočkáme se lecčeho, jen ne citového vydírání, káravě vztyčených prstů a dojení slz. Matka umírající na rakovinu je jen nezbytným rámem krutě živoucího obrazu vztahů v jedné ne tak neobvyklé rodině. Až blížící se matčina smrt je pro Kaisu impulzem k pokusu (byť nedobrovolnému) obnovení kontaktu s otcem. Rodinné vazby dávno zanikly. Otcův alkoholismus jen zhmotňuje prázdnotu, neschopnost a neochotu komunikovat.
Forma roadmovie je nejpřirozenější a nejvděčnější způsob, jakým mohou otec a dcera, dva prakticky cizí lidé, provést pokus o navázání
kontaktu. Ale jako by o to ani jeden nestál. Zbytky zodpovědnosti je dohnaly do situace, jíž se ted' zřejmě matka na smrtelném loži tiše směje. Téma cesty jako pramene poznání se rozvíjí vně i uvnitř postav. Cesta jednoho ke druhému - ať už má cíl v Aberdeenu nebo kdekoli jinde - vede skrze odhalení vlastních mezí. Právě kvůli jejich názornější čitelnosti vstupuje do příběhu nerovné dvojice třetí nezúčastněný prvek: na první pohled jednoduchý a nepřitažlivý mladík Clive poslouží Kaise i otci jako cvičná stěna, od níž se odrážejí jejich prudce vystřelované emoce. Zatímco Clive si dokáže od nových 'přátel' zachovávat střízlivý odstup, oni se k němu upínají, jako by byl jedinou jistotou jejich světa. Síla zničujících, ale úžasně živých vztahů ve zvláštním trojúhelníku je plně závislá na hereckých výkonech. A ty jsou doslova ozdobou Molandova snímku. lan Hart vytvořil jakéhosi novodobého antihrdinu, který pomůže, když je potřeba, ale přesně odhadne hranice, za něž není radno zacházet, aby si příliš neomočil. Protiváhou jeho racionálního přístupu k životu je živelná až sebedestruktivní Kaisa, již talentovaná Lena Headeyová obdařila vnější přitažlivostí a vnitřním plamenem. V otci alkoholikovi představuje Stellan Skarsgärd animální polohu svého hereckého rejstříku. Jako lidská troska hledá zbytky důstojnosti, aby s hrůzou zjistil, kolik svého 'talentu' nadělil dceři. Molandův film se neštítí ničeho, co souvisí s lidskými slabostmi. V jeho očích je člověk velice slabý tvor, který si nezaslouží ani smířlivý happyend. Místo něj se postavy z Aberdeenu dočkají ironického úšklebku. Ostatně celým filmem se táhne úlevně ironizující linka, ať už v cynicky břitkých dialozích, nebo v absurdně pointovaných scénách. Jiskru této roadmovie s nádechem novodobého naturalismu dodává i citlivě dávkovaná hudba Zbigniewa Preisnera. Ač je Aberdeen příběhem setsakra ze života, hrozí nebezpečí, že by vás mohl chytit za srdce.
Nechte si to líbit, je to zasloužená katarze.
DARINA KŘIVANKOVÁ (LIDOVÉ NOVINY) Premiere 2000/10/45

Autor/Zdroj: Křivánková Darina/Premiere


DISTRIBUČNÍ SPOLEČNOST ARTCAM UVÁDÍ:
ABERDEEN
(Aberdeen)
Norsko/Velká Británie 2000, 113 min., české titulky, od 15 let, 1:1,85
Žánr: drama/road-movie Internet: www.artcam.cz, www.trust-film.dk
V norské road movie, z Londýna do Skotska, s otcem, který pije jako Dán. Cena za nejlepší mužský herecký výkon na MFF Karlovy Vary.
Režie:Hans Petter Moland
Scénář: Hans Petter Moland, Kristin Amundsen
Kamera:Philip Ógaard
Hudba:Zbigniew Preisner
Hrají:Stellan Skarsgárd (Tomas), Lena, Headey (Kaisa), lan Hart (Clive), Charlotte Rampling (Helen), Jason Hetherington (Perkins)
Premiéra: 5.října 2000
Úspěšné mladé právničce Kaise se už málem podařilo zapomenout na svou ne právě idylickou rodinu. Když se na ni ovšem její matka Helen obrátí se zoufalou prosbou, nedokáže odmítnout. Májí pomoci přimět svého otce Tomase, alkoholika a beznadějného smolaře, aby se v Aberdeenu podrobil dalšímu léčení. Setkání s otcem, kterého deset let neviděla, není pro Kaisu žádným potěšením, pouze jakousi absurdní morální povinností. Rychlý sled problémů ovšem překoná i ta nejhorší očekávání. Věčně sťatý Tomas je pro letecké společnosti nežádoucí pasažér, a tak musí Kaisa naložit svého otce do auta a sešlápnout plyn. Tragikomická cesta plná potíží a podivných setkání změní jejich vzájemný vztah i Kaisin poněkud příliš právnický pohled na svět. Dokonce i z Tomase se stane docela jiný alkoholik,než jakým býval.
Aberdeen byl s úspěchem uveden jako zahajovací film letošního MFF Karlovy Vary a lan Hart tu získal Cenu za nejlepší mužský herecký výkon.
Programování: tel.lfax: Film Distribution Artcam, 01917220641, Jagellonská 7, Plzeň, 301 36
Film Distribution Artcam, s r.o., Rašínovo nábř. 6, Praha 2, tel: (02) 24918833, e-mail: artcam anartcam.cz

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Ocenění: Zlatý karlovarský globus za mužský herecký výkon pro I. Hurta, Bronzová žába za kameru na MFF v Toruni
Mladá právnička Kaisa je středem pozornosti na firemním večírku. Zdá se, že se jí konečně začíná dařit a její život by se snad mohl začít ubírat správným směrem. Další ráno vzbudí Kaisu telefonát její matky Helen. Kaisu bolí hlava, vedle ní leží muž, jehož jméno si ani nepamatuje. Těžké ráno a do toho matka, na kterou se snaží spíše zapomenout. Přesto dcera nemůže odmítnout naléhavou matčinu prosbu/záminku - má přimět svého otce, alkoholika a totálního ztracence, aby se v Aberdeenu podrobil novému léčení. Společná cesta je
donutí přehodnotit jak svůj vztah k životu, tak city, jež chovají jeden k druhému, a zamyslí se nad skutečným důvodem této strastiplné Studie vztahů uvnitř rodiny, poznamenané alkoholismem, se vyhýbá jakémukoli sentimentu a zůstává ve stroze realistické poloze.
Kino ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Ústředními postavami této norské road-movie jsou mladá právnička Kaisa a její věčně opilý otec Tomas. Kaisa je snad až příliš morální žena, která již se svými rodiči dávno nebydlí a daří se jí na svou rodinku příliš nemyslet. A tak ji poněkud překvapí naléhavá prosba matky Heleny, která Kaisu žádá, aby jí pomohla přimět Tomase podrobit se v Aberdeenu dalšímu protialkoholickému léčení. Pro Kaisu je setkání s otcem spíše povinností než radostným shledáním. Bohužel problémy, které na ni čekají převýší i ta nejhorší očekávání. Příběh sleduje proměnu Kaisy i Tomase, jakožto i proměnu jejich vzájemného vztahu při rychlém sledu událostí, které se udají po cestě z Londýna do Skotska.
Aberdeen byl s úspěchem uveden jako zahajovací film na MFF Karlovy Vary 2000

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Kaisa je elegantní mladá žena, jejíž kariéra v londýnské právnické firmě zrovna nabírá na rytmičtějších obrátkách. Ráno po firemním večírku uspořádaném na její počest však Kaisu z kocoviny probudí vlezlé zvonění telefonu, který – jak už to telefony po ránu mají ve zvyku - nemá v úmyslu nic dobrého: matka Helen se rozespalé dceři pokouší vysvětlit, že umírá na rakovinu a že by se ještě ráda naposled viděla s jejím otcem. Osud i vzájemné odcizení totiž rodinu rozmetaly do tří vzdálených koutů světa: zatímco matka zůstala ve skotském Aberdeenu a dcera hledá štěstí v Londýně, otec Tomas zase žije (nebo spíš živoří) v Oslu. Rodinným srazům se v posledních tak deseti letech vyhýbali jako severští filmaři vánočním komediím.
Minulost, na kterou by Kaisa tak ráda zapomněla a kterou určitě nerozpitvávala ve svých selektivních životopisech, se tedy hlásí ke slovu nelítostně a hned. Mladá žena vyhodí z bytu příležitostného milence, jehož jméno se jí s posledním směšným orgasmem vykouřilo z hlavy, a vypraví se do Norska za otcem. Tomas je alkoholik a dcera ví, že s ním nebude lehké pořízení. Proto mu skutečný cíl jejich cesty nejdřív zamlčí. Do letadla ovšem opilce chrastícího lahvemi nevezmou, a tak Kaise nezbývá než se s Tomasem, který netouží po ničem jiném než po permanentním „doplňování tekutin", vypravit do dalekého Aberdeenu vypůjčeným autem.
Mladá žena ovšem netuší, co všechno ji na dlouhé cestě čeká. Uhlídat vzpurného notorika není to hlavní: putování předjarní mrazivou krajinou se pro dvojici stává zkouškou, v níž postupně bere za své jejich vzájemná averze i letité odcizení. Spíš než otec s dcerou se z nich stávají dvě osamělé lidské bytosti, jež se kvůli sobě navzájem rozhodnou svést zápas se svými zlozvyky. Ani Kaisa se svou slabostí pro drogy totiž není „čistá"... Naštěstí cestou potkávají dobráckého Clivea, který se ukazuje být pomocníkem v nouzi i svérázným katalyzátorem jejich problémů.
Norský režisér Hans Petter Moland patří mezi ty severské autory, kteří si navzdory americkým či komerčním zkušenostem uchovávají podmračeně analytický pohled Bergmanových následovníků. Zkoumání mezilidských vztahů se pro něj stává bránou k existenciálním úvahám o lidské samotě a potřebě komunikovat i za tu cenu, že se člověk ve snaze poznat sebe sama i toho druhého dostane na samé dno zoufalé beznaděje. Už ve svém předchozím snímku - debutu mrazivého názvu Kjaerlighetens kjorete (Nula stupňů Kelvina) - však tento autor dokázal, že svůj smysl pro temně vypjatou dramatičnost dokáže přetavit v divácky poutavou podívanou.
Molandova pochmurná road movie o pozdním poznávání otce a dcery měla světovou premiéru na letošním MFF v Karlových Varech, odkud si odvezla ocenění za nejlepší mužský herecký výkon pro fenomenálního lana Harta. Právě představitel přirozeně laskavého Clivea, který se neštastné dvojice v krizi ujímá, patří k živelně nápaditým prvkům výrazně oživujícím Molandův film. Tato neobyčejně obyčejná postava, nikdy neztrácející přirozený lidský nadhled, vnáší úlevný kontrast do herecké souhry pekelně přesvědčivě soustředěné Leny Headeyové (Kaisa) a skvostně depresivního Stellana Skarsgärda (Tomas). Spravedlnost neexistuje jen ve filmu: právě Skarsgärd totiž nejspíš bude za svou drásavě opravdovou studii notorika sbírat ceny všude jinde než v alkoholicky uvolněných Čechách. (Nezvykle upřímné uznání Hartovy svěží kreace ovšem nejspíš bylo také výrazem malé vzpoury karlovarské poroty, stíhané letos samými těžce chmurnými soutěžními filmy...)
Režisér Moland ve spolupráci s kameramanem Philipem Ogaardem a výtvarníkem Januszem Sosnowským, s nimiž spolupracoval už na svém předchozím snímku, ovšem demokraticky neváhá protáhnout nejhrubší mravní i mechanickou špínou všechny tři své hlavní postavy. S postupem času bere za své elegantní Kaisin kostýmek i vypůjčený vůz, stejně jako povrchní sebeovládání protagonistů. Zároveň s narůstajícím počtem kilometrů, skvrn a šrámů se však obnažují jejich trpící a po pochopení volající duše... Alespoň, že v půvabné krajině míjející za oknem vozu i při letmých zastaveních, během nichž v jarní Anglii plné rozkvetlých zahrad dochází k „oteplení" vztahů, autoři Aberdeenu vytvářejí trvalý kontrast k zoufalému lidskému tápání svých postav. I když takové příliš zřetelné paralely kytiček a zvratků působí trochu vykalkulovaně, vnášejí do Molandovy „nepříjemné" komorní studie odcizených mezilidských vztahů divákovi tolik potřebnou úlevu.
Mučivé hledání základních lidských hodnot se tak pro pozorného diváka mění v trýznivou, ale smysluplnou odyseu, která není tak úplně bez naděje.
Alena Prokopové Cinema 2000/10/96

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Cinema


Molanda, pojmenované podle skotského města Aberdeen, je studií vztahu uvnitř rodiny, poznamenané alkoholismem. Odehrává se převážně na cestě z Osla do Aberdeenu kam veze úspěšná londýnská právnička Kaisa svého norského otce, alkoholika Tomase. Její matka Helen totiž v aberdeenské nemocnici umírá na rakovinu a chce ještě naposledy vidět své nejbližší s nimiž se kvůli neshodám léta nestýkala. Z Tomase je alkoholická troska a Kaisa se o něj musí během dlouhéhó putování postarat. Pomůže jí v tom sympatický řidič kamionu Clive, s nímž Kaisa takřka proti svým zásadám naváže důvěrný vztah. Po dramatických zážitcích a po různých výčitkách, týkajících se společné minulosti, se však mladá žena sblíží i s Tomasem. - Hans Petter Moland rozehrál komorní drama, jež se ovšem odehrává ve dvou, respektive ve třech evropských zemích. Autor se vyhýbá jakémukoll sentimentu a zůstává ve stroze realistické poloze. Národnost hrdinů, jejich odlišné kulturní zázemi či samoyní místa děje hrají navzdory detailnímu zachyceni reálií jen podružnou roli: tvůrce se věnuje výhradně vykreslení vztahů uvnitř rodinného trojúhelníku, ovlivněného neurovnanými poměry z minulosti. Hlavními hrdiny ovšem zůstávají pouze Tomas a Kaisa . Film je tak hereckým koncertem především pro švédského představitele Stellana Skarsgaarda, jenž s Molandem spolupracovasl i na jeho starším filmu Nula stupňů Kelvina (1995). Na 35. MFF v Karlových Varech ovšem získal cenu za herecký výkon rovněž pozoruhodný Ian Hart ve vedlejší roli Clivea.
Zdeno Kubina Filmový přehled 2000/11/3

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled