S tohoto filmu mám   rozporuplné pocity. Na jedné   straně velkolepé scény   konce světa které vás   přišpendlí do sedadla v   kině doprovázené super   zvukem ( a ty sem si fakt   užil protože nic tak   velkolepého jsem ještě   neviděl). No a pak to   přijde, stokrát omleté   Hollywoodské klíše o   rozvrácené rodině kde   tátá hledá cestu ke svému   synovi který obdivuje   přítele své matky aby si na   konci všichni padly do   náruče.
Jakoby těm   postavám ani nevěříte na   pozadí scén konce světa že   to co dějě je   opravdové.
Druhá   půlka filmu se zvrhne v   trapné dialogy kde se   všichni se všema loučí a   slzy stříkaj s plátna až   do třetí řady. Zbytečná   delká filmu jakoby uměle   natažená ( 158 min.) mě ke   konci prostě už nebavila   protože to jsem viděl snad   doopravdy už stokrát, rodina   se obejme lidi jsou   zachráněni a všichni   tleskaj...no děsnej   doják.
Ale ty   katastrofické scény stojej   za to aby člověk do toho   kina šel.