Ju-on, ač podle mě hodně   zmatečný, je perfektní   ukázkou toho, jak se dá s   pár lidmi natřenými na   bílo, kbelíkem falešné   krve a malým chlapcem který   mňouká jako kočka natočit   horror ze kterého se vám   ježí vlasy na hlavě.   Leckterý moderní film   nadupaný efekty by mohl   závidět. Geniální dílo   které vás doslova dostane   svojí děsuplnou   atmosférou...

Takže REC mě bohužel   nepřesvědčil o tom, že by   španělé uměli natáčet   horory. Již dříve jsem byl   rozčarován všude   opěvovaným hororem Orphanage   který nebyl ničím jiným   než pohádkou se smutným   koncem. Celý film je sice   podáván celkem originálně   z očí kameramana resp.   kamery (zřejmě pochycené z   Blair Witch project) ale v   mnoha případech je téměř   neralistické že by Pablo   jenom stál a natáčel   zatímco je pronásledován   hordou zombíků. Ano dámi a   pánové, horory se zombíky   se bohužel ještě stále   točí. Z filmu nebyl cítit   vůbec žádný strach..pouze   pár jednoduchých lekaček   mě dokázalo nadzvednout.   Přes to všechno mě velice   příjemně překvapila   poslední minuta filmu kdy se   rozbilo i poslední světlo na   kameře a kameraman na vše   koukal nočním viděním   ...velice emotivní.   KAždopádně sledovat   špatných 84 minut filmu   abyste se mohli podívat na   jednu minutu dobrou je ztráta   času..